FinExpert.e15.cz

Nezaměstnanost pod lupou

Mladým chybí kvalifikace a praxe, staří jsou naopak nahrazovaní mladšími a výkonnějšími. Svět je plný paradoxů.
Nezaměstnanost pod lupou

Nižší daně snižují nezaměstnanost

Ve všech členských zemích OECD se národní vlády potýkají s nezaměstnaností a její snižování je jednou z hlavních priorit ve všech  státech světa. Přitom žádné zázračné řešení neexistuje. Nejvíce je zaměřena pozornost na  snižování  nezaměstnanosti padesátníků, mladých lidí do 25 let a na snižování dlouhodobé nezaměstnanosti. Není náhodou, že v členských zemích Evropské unie, kde jsou nejnižší daně (Lucembursko, Irsko či Velká Británie) je současně taky nízká nezaměstnanost. Absolutně nejnižší nezaměstnanost je potom v Irsku (4,3) a v Lucembursku (4,5%), tedy v zemích, které nabízejí nejlepší podnikatelské podmínky a neustálý rozvoj podnikání s sebou samozřejmě přináší více pracovních míst a zvyšuje zaměstnanost.

Lucembursko a Irsko vykazují v posledních letech nejvyšší ekonomickou výkonnost. Děje se tak především politikou poskytování výhodných daňových režimů.  Lucembursko a  Irsko nabízí velmi dobré podmínky pro vstup zahraničního kapitálu. V Evropské unii nenajdeme liberálnější ekonomiku než je ta irská. Všechny členské země OECD mají nižší daňové zatížení než evropské země a nejvyšší nezaměstnanost je v Kanadě (7,2%), což je v rámci Evropské unie výborný výsledek.

Kdo není výkonný, nemá šanci a je nahrazen

Dnešní doba je orientovaná na výkon. Kdo nestačí nastolenému tempu a není schopen si okamžitě osvojit nové pracovní postupy a změny má smůlu, vždycky se najde někdo nový a lepší, kdo ho nahradí. Situace padesátníků na trhu práce není jednoduchá, zaměstnavatelé chtějí zaměstnávat především mladé vysokoškoláky, kteří ovládají cizí řeči, jsou flexibilní a ochotni pro firmu i dýchat.

Nejvíce padesátníků  pracuje ve Skandinávských zemích, kde z celkového počtu lidí ve věku 55-64 let pracuje: Švédsko (69%), Dánsko (61%), Finsko (56%). Naopak nejméně lidí ve stejné věkové kategorii pracuje ve Slovinsku (24%), Slovensku (25%) a Polsku (27%). Občané ze skandinávských zemích jsou na tom po padesátce dle statistických údajů zdravotně nejlépe a tudíž mají mnohem menší problémy vykonávat i fyzicky náročnější zaměstnání i v předdůchodovém věku (vykouří se zde průměrně nejméně cigaret na jednoho obyvatele a spotřeba alkoholu je zde velmi nízká, současně mají Švédové, Dánové a Finové téměř  bezplatnou a velmi kvalitní zdravotní péči). Navíc v těchto zemích je zkušený pracovník s dlouholetými zkušenostmi ceněn.

Padesátníci umějí práci ocenit

Celková nezaměstnanost padesátníků je všude nižší než průměrná, neboť mnoho padesátníků při ztrátě zaměstnání odchází do předčasného důchodu, takže již nejsou vedeni jako nezaměstnaní, ale jako důchodci. Nejnižší nezaměstnanost padesátníků je v Norsku (1,1%) a v Lucembursku (1,6%), naopak nejvyšší je na Slovensku (15,4%) a v Polsku (11,6%). V těchto zemích  mají padesátníci při ztrátě zaměstnání veliké problémy najít si novou práci, protože zaměstnavatel upřednostňuje  mladší žadatele o místo. Přitom není bez zajímavosti, že v Nizozemí či Německu  výborně prosperuje několik firem, kde jsou téměř všichni zaměstnanci starší 50 let. Tito zaměstnanci mají pro firmu užitek: mají spoustu zkušeností, ochotu dokázat, že na danou práci stačí a jsou lepší než mnozí mladší kolegové, navíc mají již odrostlé děti a vůči firmě jsou nesmírně  loajální. Tyto firmy  dokonce vykazují nižší nemocnost a čerpání nemocenských dávek než konkurence a přesčasové hodiny zaměstnanců jsou samozřejmostí.

Mladí - malá zkušenost a nedostatečná kvalifikace

Nezaměstnanost mladých lidí je v současné době velikým problémem ve všech členských zemích OECD, v mnoha státech dosahuje více než 20%, čili každý pátý mladší 25 let je nezaměstnaný a dosahuje více než dvojnásobné výše celkové nezaměstnanosti.  Hlavním problémem je nedostatečná kvalifikace a zkušenosti mladých lidí. Velice důležitá je proto příprava mladých lidí na povolání, ve škole mladý člověk získává pracovní kvalifikaci, kterou dobré školy přizpůsobují aktuálním potřebám trhu práce.  Situace v oblasti přípravy na vzdělání se v  jednotlivých členských státech se značně liší. V některých je úroveň přípravy na povolání a školství velmi dobrá, v ostatních zaostává za potřebami.

Možná ještě více je důležité  rodinné prostředí, ve kterém mladý člověk vyrůstá. Výbornou  výchozí pozici mají absolventi, kteří získali pracovní návyky již při studiu (brigády, stáže…). Velmi prospěšné jsou  i krátkodobé pracovní úvazky, neboť takové konkrétní zkušenosti zaměstnavatelé oceňují. Zaměstnavatelé v dnešní době hledají komunikativní mladé lidi, ochotné učit se a spolupracovat s kolegy.  Znalost cizích jazyků a  práce s počítačem se stává naprostou nutností. Významným kritériem při výběru pracovníků z řad absolventů se stává také samostatnost nebo schopnost pracovat s informacemi.  Přes 70% nově vytvořených pracovních míst v posledních pěti letech vzniklo v odvětvích nových technologií a odvětví náročných na znalosti.

Každý, kdo chce mít dobré zaměstnání, musí se o sebe aktivně starat – investovat do sebe a získávat potřebné znalosti a dovednosti. Nejvyšší míra  nezaměstnanosti mládeže je v  Polsku (40,8%), následovalo Slovensko  (32,7%). Z původních patnácti členských zemích Evropské unie na tom nejhůře byla Itálie (23,5%) a  Řecko (26,5%). Naopak nejnižší nezaměstnanost mladých je ve Švýcarsku (7,7%) a v Dánsku (7,8%).

Dlouhodobá nezaměstnanost

Osoby, které jsou více než jeden rok nezaměstnané, tvoří dnes v zemích Evropské unie více než polovinu  celkového počtu nezaměstnaných (z toho celou polovinu nezaměstnaní déle než 2 roky). Nejvíce jsou dlouhodobou nezaměstnaností postiženi obyvatelé venkova, kteří se nechtějí za prací stěhovat, občané s nízkou kvalifikací,  imigranti a občané předdůchodového věku.  Dlouhodobá nezaměstnanost má pro člověka značné sociální důsledky. Rostou však i výdaje státního rozpočtu na sociálních dávkách a službách, současně jsou nižší příjmy díky neodvedeným daním z příjmu a díky nižší koupěschopnosti obyvatelstva i DPH či spotřební daně.

Zamotaný kruh čekání na práci

Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím menší má naději nalézt práci zpět. Nejdůležitější je ovšem motivovat dlouhodobě nezaměstnané k aktivnímu hledání práce. Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky, základní kontakt s běžným společenským životem, rychle pohodlní a zvykají si na štědrý systém sociálních dávek. Ten je nejčastější příčinou nárůstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných.  Vedle těch, kterým se pracovat nevyplatí, patří mezi dlouhodobě nezaměstnané také úzce specializovaní nebo nízce kvalifikovaní pracovníci, kteří přišli o své místo kvůli strukturálním změnám ve výrobě.

Evropané bez práce  v oblastech s vysokou nezaměstnaností nemigrují směrem do regionů s vysokou poptávkou po práci. Evropané jsou ke svému rodnému městu a zemi mnohem více vázáni oproti Američanům, kteří se během života několikrát přestěhují za prací. Dalšími důvody proč Evropané nehledají práci v cizině  jsou především přetrvávající jazykové a informační bariéry. V rámci Evropské unie  migruje za prací přes hranice členských států necelé jedno procento ekonomicky aktivního obyvatelstva ročně.

Mnoho občanů ani jednoduše nechce pracovat, neboť daňové zatížení práce je v Evropě (oproti Japonsku a USA) vysoké a státy chrání své občany štědrou sociální sítí, které oslabují motivaci nezaměstnaných k migraci za prací. Nejnižší dlouhodobá nezaměstnanost je v zemích s nízkými sociálními dávkami (podpora v nezaměstnanosti je vyplácena pouze po omezenou dobu) – Jižní Korea (1,1%), Kanada (9,5%), USA (12,%) a ve Skandinávii, kde je dlouhodobá nezaměstnanost sociálním handicapem.

Celková nezaměstnanost v členských zemích OECD v roce 2005 (v %)

Země Celková nezaměstnanost Nezaměstnanost padesátníků (55-64 let) Nezaměstnanost mladých (15 - 24 let) Dlouhodobá nezaměstnanost (více než 12 měsíců)
Jižní Korea 3,7 2,1 10 1,1
Nový Zéland 3,7 2,5 9,3 11,7
Irsko 4,3 2,4 8,1 34,3
Japonsko 4,4 4,4 9,5 33,7
Lucembursko 4,5 1,6 18,3 22,6
Švýcarsko 4,5 3,2 7,7 33,5
Norsko 4,6 1,1 11,7 9,2
Nizozemí 4,7 3,6 8 32,5
Velká Británie 4,7 3,1 10,9 21,4
Dánsko 4,8 5,6 7,8 22,6
Austrálie 5,1 3,8 11,7 20,7
Rakousko 5,1 4,5 11 24,5
USA 5,1 3,8 11,8 12,7
Švédsko 6,4 4,9 17 18,9
Kanada 6,8 5,9 13,4 9,5
Maďarsko 7,2 3,1 15,5 45,1
Portugalsko 7,6 5,6 15,3 43,2
Itálie 7,7 4,1 23,5 49,7
Česko 7,9 5,4 20,4 51,8
Belgie 8,4 3,6 17,5 49,6
Finsko 8,4 7,3 20,8 23,4
Španělsko 9,2 7 22,1 37,7
Francie 9,5 6,3 21,3 41,6
Německo 9,5 11,3 11,7 51,8
Řecko 9,8 4,3 26,5 54,7
Slovensko 16,4 15,4 32,7 60,6
Polsko 17,7 11,6 40,8 47,9

Zdroj:
OECD EMPLOYMENT OUTLOOK – ISBN 92-64-01045-9 – © OECD 2005
OECD:
Main Economic Indicators: STANDARDISED UNEMPLOYMENT RATES: May 2006
Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více