FinExpert.e15.cz

Nezaměstnanost = chudoba?

Evropané bohatnou a dolarových milionářů přibývá, současně však roste i počet „chudých“.
Nezaměstnanost = chudoba?

V Německu je dokonce 3,5 pracujících „chudých“. Důvodem jsou rostoucí mzdové rozdíly ve společnosti. Průměrná mzda je pro většinu Evropanů nedosažitelná…

Kdo je chudý?

Za chudého se v Evropské unii považuje ten, jehož čistý měsíční příjem je nižší než 50 % mediánu. Počet "chudých" se v Evropské unii pohybuje od 8 % do 21 %. Nejméně je "chudých" v Česku (8 %), Finsku (11 %) a Švédsku (11 %). Naopak nejvíce "chudých" je na Slovensku, v Portugalsku a v Irsku (21 %). Nejvyšší rozdíly ve výši mezd v členských zemích Evropské unie jsou v Pobaltských zemích, Itálii, Polsku, Řecku a Španělsku.V těchto zemích jsou „chudí“ především dlouhodobě nezaměstnaní odkázání na sociální dávky. V současné době je rodinný příjem deseti procent nejlépe situovaných Čechů pětkrát vyšší než příjem deseti procent nejhůře situovaných lidí. Například v sousedním Německu vlastní desetina nejlépe finančně situovaných občanů téměř polovinu veškerého bohatství občanů.

Bohatí žijí déle

Nejvyššího věku se dožívají občané s nadprůměrnými příjmy ve vyspělých zemí světa. Tito občané berou život do svých rukou a současně se mohou spolehnout na vynikající zdravotní péči. Chudí jsou častěji nemocní než bohatí a umírají dříve než střední třída, např. depresemi trpí chudí v průměru dvakrát častěji než střední třída a i dalšími nemocemi jsou postiženi mnohem častěji (infarkty, diabetes, bolesti zad, problémy zažívacího traktu apod.). Nezaměstnaní stráví za rok v nemocnici dvojnásobně delší dobu než pracující. Zvýšené zdravotní problémy současně mají i samoživitelky, které trápí migrény a psychické problémy dvakrát více než vdané ženy. Práce v současné době přináší Evropanům stres, ale nezaměstnaní jsou ještě pod větším psychickým tlakem.

Nezaměstnaní se mají hůř

Dlouhodobě nezaměstnaní občané (tj. ti, kdo jsou nezaměstnaní déle než jeden rok) tvoří v celé Evropské unii téměř 50 % nezaměstnaných. Například v Japonsku je dlouhodobě nezaměstnaných asi pouze 15 % a v USA asi 7 %. Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost je v Lotyšsku, Litvě a Itálii (přes 60 %). Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím menší má naději práci zase nalézt.

Dlouhodobá nezaměstnanost nejčastěji postihuje mladistvé, občany s nízkou kvalifikací, imigranty či obyvatele venkova. Podpora v nezaměstnanosti je v každém členském státě Evropské unie jinak veliká a poskytována po různě dlouhou dobu. Po skončení doby pobírání podpory v nezaměstnanosti je již občan plně odkázán na sociální dávky (jsou již mnohem nižší než poskytovaná podpora v nezaměstnanosti a její výše závisí ve většině zemí na finanční situaci rodiny a hmotném zajištění, počtu členů v domácnosti a řadě jiných aspektech) – právě 53 % těchto lidí žije v chudobě.

Životní úroveň nezaměstnaných se ve většině evropských zemích mírně zhoršuje, přestože jsou při světovém porovnání evropské sociální systémy poměrně štědré. Důvodem je především růst průměrných mezd, na které dostatečně nereagují sociální systémy v jednotlivých zemích – sociální schémata nejsou přepočítávána každý rok. V Česku se navíc uvažuje o snížení podpory v nezaměstnanosti ze současných 6 měsíců na 5 měsíců při snížení procentní sazby.

Velmi častým jevem ve všech evropských zemích je, že sociální dávky pobírají všichni členové rodiny (nesplňují většinou ani podmínky pro výplatu podpory v nezaměstnanosti). Každý desátý Evropan v produktivním věku žije v domácnosti závislé na státních příspěvcích a dávkách. Tito občané nejsou rodinou motivování k hledání práce a všichni členové rodiny se stávají postupně dlouhodobě nezaměstnanými.

Pracovat a být „chudý“?

Počet lidí pracujících za nízkou mzdu v Evropě neklesá – především tito lidé jsou potom považování v některých zemích za chudé. V sousedním Německu je dokonce 11 % pracujících postiženo chudobou (jedním z důvodů je nezavedení institutu minimální mzdy). Chudý je v Německu ten, jehož čistý měsíční příjem v letošním roce je nižší než 1020 euro. V západních spolkových zemích žije 12,1 % pracujících „v chudobě“ a ve východním Německu 9,5 % občanů. Aby v Německu nebyl nikdo z pracujících chudý, musela by minimální mzda činit nejméně 9 euro za hodinu (zatím však není zákonem stanovena). Většina „chudých pracujících“ jsou ženy (více než 70 %).

Prameny:

  • Central Inteligence Agency – The World Factbook 2008
  • Hans Boeckler Stiftung Institut- Armut und Verteilung
Další článek


 

celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

pár poznámok
Gofry
5. 7. 2008, 17:18
pekna statistika
petr pan
1. 7. 2008, 17:55
v nemecku jen 3,5
peppe
30. 6. 2008, 00:43

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  7

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více