Využívání nemocenských dávek kleslo o více než 70 %, a to za posledních 20 let. Čím to je? Rozhodně ne tím, že bychom se stali zdravějšími. Příčinu musíme spíše hledat v tom, že lidé raději než aby šli na nemocenskou, čerpají dovolenou, neplacené volno nebo sickdays, pokud je to možné. V horších případech chodí do zaměstnání i přes to, že jsou nemocní nebo zranění. Proč tomu tak je? Jsou na vině pracovní podmínky, za kterých musíme své povolání vykonávat? Nebo je důvodem to, že nemocenská je tak nevýhodná, že si ji prostě drtivé procento Čechů nemůže dovolit?
Stát totiž vyplácí nemocenskou dávku zhruba ve výši 60 % čistého příjmu. Což samozřejmě nepokryje výdaje rodin, či jednotlivců. Čím máme vyšší příjem, tím se také snižuje poměr mezi vyplacenou nemocenskou dávkou a čistým příjmem. Ještě hůře jsou na tom lidé pracující jako OSVČ. Ti mají sice také nárok na nemocenské dávky. Pouze však v případě, že si platí nemocenské pojištění. To však může být poměrně drahé řešení. Jestliže by podnikatel chtěl mít podobnou výši nemocenské dávky jako zaměstnanec s příjmem 30 000 korun hrubého měsíčně, musel by si nemocenské pojištění platit ve výši 690 korun měsíčně. Zároveň by si musel platit zálohy na sociální pojištění ve výši 8 760 korun.
Výši nemocenské si můžete spočítat v naší kalkulačce
Proti výpadku příjmu se samozřejmě můžeme pojistit. „87 % pracovních neschopností je zapříčiněno nemocí, proto vždy doporučujeme pojistit se pro případy úrazu i nemoci, přestože je taková pojistka dražší než pouze proti úrazům. Nemá smysl platit si řadu let pojištění, a přitom mít pouze 13 % šanci, že pojišťovna opravdu poskytne pojistné plnění,“ upozorňuje Kamil Durčák, analytik společnosti Swiss Life Select.
K zamyšlení je i to, že doba léčení se prodloužila o 75 %. Možná je to tím, že se Češi léčí až v případě opravdu vážných onemocnění, nebo tím, že nemocenská se stává „výhodnou“ až po určité době, co na ní setrváme.