FinExpert.e15.cz

Nelehká cesta nemovitostních fondů

Vznik těchto fondů stíhají v ČR samé problémy. Hlavním nepřítelem je nepřehledná legislativa a přeregulovanost.
Většina českých podílových fondů bude po vstupu ČR do Evropské měnové unie (EMU) s vysokou pravděpodobností včleněna do velkých fondů spravovaných v zahraničí. Hrozí, že správa fondů v ČR zanikne nebo bude výrazně redukována.

České investiční společnosti jsou ve své většině vlastněny nadnárodními finančními skupinami. Zatím dává smysl nabízet českým investorům korunové fondy peněžního trhu, korunové dluhopisové fondy a akciové fondy zajištěné do CZK a nechat tyto fondy řídit místními portfolio manažery v Praze. Po vstupu ČR do EMU hlavní důvod existence správců fondů v ČR zmizí. Zůstanou pouze obchodní oddělení zajišťující distribuci fondů, nikoli portfolio management. Správa portfolií tzv. panevropských fondů určených k distribuci klientům v celé Evropě je vykonávána v tradičních finančních centrech Evropy, například Paříži (SGAM), Bruselu (KBC), Vídni (Espa), Amsterodamu (ING), Dublinu (Pioneer).    

Běžným investorům v ČR to může být jedno. Nezajímá je, kde geograficky sedí portfolio manažer jejich fondu, ale jakou má fond výkonnost. Naopak je pro ně pozitivní zprávou, že díky úsporám z rozsahu a nižšímu daňovému zatížení investičních společností v zahraničí se v průměru dostanou do fondů s nižšími manažerskými poplatky, resp. TER (ukazatel celkové nákladovosti).

Stejně tak to může být jedno finančním poradcům a investičním zprostředkovatelům. Samotné sloučení korunových fondů do eurových na podstatě jejich práce nic nezmění.

Legislativa jako brzda

Větší starosti zažívají ve vedení českých investičních společností. Jak i po zavedení eura obhájit vlastní existenci? Jak čelit hrozícímu zániku fondového byznysu v Praze?

Odpovědí je orientace na investiční „speciality“. České fondy nemají šanci konkurovat zavedeným, zpravidla lucemburským, fondům v tzv. hlavních skupinách – standardních fondech například státních dluhopisů nebo globálních akcií. Příležitost je však v alternativních investicích zaměřených na region střední Evropy.

Konkrétně se jedná o nemovitostní fondy a fondy kvalifikovaných investorů. Se zaváděním těchto nových typů investic jsou však v ČR problémy. Hlavní překážkou je nepřehledná česká legislativa. Dlouho kritizovaný trend postupného růstu chaotičnosti zákonů v ČR vyústil do paradoxní situace. Všechny zainteresované strany (ČNB, ministerstvo financí, zákonodárci, investiční společnosti a jejich oborové organizace) by rády prosadily možnost vzniku nemovitostních fondů v rámci české legislativy, neboť věří, že se jedná o správnou věc. Přestože na společném díle již delší dobu pracují, nedaří se jim nemovitostní fondy uvést v život.

Pokusů již bylo několik, ovšem zatím se z džungle platné české legislativy vždy vynořil nějaký zádrhel, se kterým před tím nikdo nepočítal, a který způsobil, že to zase nejde.

Lépe dopadly fondy kvalifikovaných investorů. Od novely zákona o kolektivním investování z letošního května, která umožnila jejich vznik, již prošly registrací dva fondy, další dva jsou ve schvalovacím řízení v ČNB, a vznik dalších investiční společnosti plánují.     

Šance v nových produktech

Zejména na problémy spojené se zaváděním nové naděje českého fondového byznysu do praxe – nemovitostních fondů a fondů kvalifikovaných investorů – byla zaměřena konference s názvem „Nové možnosti fondů v České republice“. Konala se 21. listopadu letošího roku pod společnou záštitou dvou vlivných oborových organizací – Asociace fondů a asset managementu České republiky (AFAM ČR) a Asociace pro kapitálový trh (AKAT) – v Praze v hotelu Radisson.  

Úvodní slovo měl Josef Beneš, předseda předsednictva AFAM ČR. Upozornil na fakt, že ČR si musí rozmyslet, zda chce jít cestou jako Irsko a Lucembursko, vytvořit příznivé prostředí pro rozvoj fondového byznysu, přilákat investiční společnosti, a stát se centrem fondů pro střední a východní Evropu, a nebo se vydat cestou typické středoevropské země, kde sice wealth management (správa majetku) existuje, ale toto odvětví nijak výrazně neroste. Přitom bychom neměli zapomínat na multiplikační efekt pro tvorbu kvalitních pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou v servisních službách, jež fondy využívají – účetní, daňové, makléřské, informační technologie.

ČR je podle Beneše v současné době na rozcestí. Byly učiněny kroky (například v poslední novele zákona o kolektivním investování), které nás posunuly kousek před ostatní země střední a východní Evropy. Západní Evropa má ale v otevřenosti vůči fondovému byznysu stále náskok. Upozornil na reálnou hrozbu zániku správy standardních fondů v ČR a zdůraznil šanci nabídnout domácím i zahraničním investorům alternativní fondy. Vytvoření podmínek pro vznik nemovitostních fondů a fondů kvalifikovaných investorů je krokem správnýmsměrem a měly by následovat další typy alternativních investic – private equity fondy, hedge fondy, PPP fondy (public-private partnership). Zda se ČR stane jedním z evropských fondových center, záleží především na ČNB, ministerstvu financí, investičních společnostech a jejich oborových organizacích, zdůraznil Beneš.

Milan Šimáček, náměstek ministra financí, Benešův názor podpořil. Snaha prosadit v ČR nemovitostní fondy a fondy kvalifikovaných investorů, je dobrá, ale měli bychom začít promýšlet možnosti vzniku dalších investičních produktů a inovace stávajících.

Co se změnil novelou

Základní principy novely zákona o kolektivním investování, která nabyla účinnosti v květnu letošního roku, shrnula Klára Cetlová, ředitelka odboru Legislativy finančního trhu MF ČR. Speciální fondy se nově člení na ty, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti (fondy cenných papírů, fondy fondů, fondy nemovitostí) a ty, které shromažďují peněžní prostředky od kvalifikovaných investorů (fondy kvalifikovaných investorů). Jednou ze základních charakteristik fondu kvalifikovaných investorů je minimální investice 1 mil. Kč a investiční politika fondu upravená pouze statutem (více viz článek na straně 19). U nemovitostních fondů došlo ke zrušení minimálního investičního limitu 2 mil. Kč, který  zabraňoval vstupu drobných investorů.

Cetlová zmínila také obsah nepřijatých pozměňovacích návrhů. Neprošla možnost pro fondy kvalifikovaných investorů ve formě investičního fondu sekundárně uvést své akcie na regulovaný veřejný trh (obdoba amerického REIT, Real Estate Investment Trust) a možnost založení fondu kvalifikovaných investorů ve formě investičního fondu na dobu neurčitou (nyní max. 10 let).

Pavel Hollmann, ředitel sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem v ČNB, vyjádřil názor, že právní situace po poslední novele zákona o kolektivním investování vůbec není uspokojivá. Upozornil na problémy s interpretací a na chybějící vyhlášky. Již nyní by se mělo pracovat na celkové novele zákona o kolektivním investování, která by přinesla liberálnější přístup. Striktní regulaci považuje za alibi regulátora.

Přelomové období

Martin Hanzlík, generální manažer AFAM ČR, míní, že na evropské úrovni se v oblasti kolektivního investování  v současné době děje hodně věcí. Evropa byla doposud k alternativním investicím macešská, ale realita ji tlačí k jejich přijetí. ČR by neměla stát opodál a nové investiční nástroje, jako například REITs, začlenit do svojí legislativy co nejdříve. Praha má šanci stát se významným evropským hráčem na poli správy alternativních investic, neboť v celé Evropě si nové investiční produkty teprve hledají místo.

Libor Michálek, ředitel odboru kolektivního investování a penzijních fondů v ČNB, souhlasí s názorem, že Praha má šanci vybudovat si slušné postavení v oblasti správy alternativních investic. Jako návrhy, jež by měly tento možný trend podpořit, uvedl fixaci lhůt při schvalování a pasportizaci depozitáře. Upozornil na rychle rostoucí konkurenci fondům ze strany investičních certifikátů, které jsou méně regulovány, a tudíž mohou někdy dosahovat nižších nákladů pro investora. Dále prohlásil, že v unijní legislativě MIFID je řada rozporných opatření. Jako příklad uvedl možnost standardních fondů nakupovat do portfolia podíly v hedge fondech, avšak vyloučení německých REITs (jejichž vznik má mimochodem také zpoždění). V závěru se Michálek věnoval úvaze o možném oddělení majetku v českých penzijních fondech od majetku jejich správců. Tím pádem by se typologicky sloučily s podílovými fondy.

Radek Urban, generální ředitel Investiční společnosti České spořitelny, položil dvě řečnické otázky: Přeháníme to s ochranou spotřebitele? Existuje konkurence mezi národy v Evropě? Odpověď na obě zní ano. Z tohoto titulu požadoval, aby se české fondy dostaly na stejnou úroveň regulace jako lucemburské, a aby se podílely na budoucí penzijní reformě v ČR. Jako příklady současných nevýhod českých fondů v porovnání s lucemburskými uvedl nemožnost zakládání poplatkových a měnových tříd v rámci jednoho fondu, geografická omezení, a povinnost evidovat konečného majitele podílového listu (není tzv. nominee princip). 

Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, souhlasil s názorem, že s ochranou spotřebitele se to přehání. Uvedl vtip, že MIFID si vymyslely velké londýnské banky a vnutily Evropě, aby se zbavily konkurence z kontinentu. ČR by se měla bránit přeregulaci. Koblic si také myslí, že nástup tzv. progresivních investičních produktů je v Evropě za dveřmi. Zároveň vyjádřil politování nad tím, že z květnové novely vypadla možnost obchodování s podíly v nemovitostních fondech na burze.

Klepněte pro větší obrázek

Problémy se kupí

Následoval blok přednášek na téma novela zákona o kolektivním investování z pohledu právních a daňových aspektů. Vystoupilo celkem deset odborníků ze státní správy i soukromých společností.

Zazněla zdrcující kritika legislativní připravenosti ČR na vznik nemovitostních fondů. Krátce po květnové novele se objevily problémy související s provázaností na jiné zákony. Nově objevené problémy v podstatě zastavily přípravu vzniku nemovitostních fondů. Dokud nebudou vyřešeny, nemovitostní fondy v ČR nemohou začít fungovat.

Nejasnosti se týkají čtyř oblastí: 1) účetnictví a oceňování nemovitostí ve fondu, 2) odepisování nemovitostí, 3) platby DPH, 4) daně z nemovitostí a daně z převodu nemovitostí. Na tyto skutečnosti upozornil zejména Radek Halíček, Senior Tax Manager KPMG ČR. V souvislosti s uvedenými problémy musí dojít ke změnám daňových zákonů. Novely jsou  vesměs vypracované, čeká se na příležitost v parlamentu.

Klepněte pro větší obrázek

100 miliard do nových fondů?

Jan Pravda, managing partner společnosti Pravda Capital, upozornil na rozpor. Investoři si stěžují, že v ČR není do čeho investovat a přitom zde existuje velmi úspěšný realitní trh. To přímo vybízí ke vzniku nemovitostních fondů. Za největší nedostatek současného stavu po novele označil nemožnost veřejné obchodovatelnosti s podíly nemovitostních fondů. Velcí hráči v oboru veřejnou obchodovatelnost potřebují. ČR by neměla „vynalézat kolo“ a prostě okopírovat americké REITy. Majetek pod správou nemovitostních fondů by mohl podle Pravdy dosáhnout 100 mld. Kč.

Ve večerním panelu zástupci českých investičních společností potvrdili zájem založit nemovitostí fondy a fondy kvalifikovaných investorů. Jednalo se o ISČS, ČSOB IS, Conseq IM, Winterthur AM, Amista IS.  

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 24/2006 dne 1. prosince 2006.

Klepněte pro větší obrázek

Další zajímavé články z FOND SHOPu 24/2006:
Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  11

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více