Od července si pacienti připlatí za některé léky. „Ministerstvo zdravotnictví svou vyhláškou snížilo úhrady od pojišťoven a farmaceutické firmy zatím nepotvrdily, že adekvátně sníží ceny,“ řekla viceprezidentka České lékařské komory (ČLK) Leona Štěpková. Například přípravek proti osteoporóze Miacalcic bude stát třikrát více než dosud, přibližně 300 korun, za lék na poruchy trávení Kreon, který byl původně bez doplatku, dají pacienti více než sto korun. Podle Štěpkové se může stát, že v přechodném období jednoho až dvou měsíců budou pacienti platit více i za léky, které by měla ze zákona plně hradit pojišťovna.
Prezident ČLK Lubomír Chudoba víní ze všeho ministerstvo zdravotnictví. To podle něj nedodrželo harmonogram a firmy ani lékárny se nemohly připravit na změny. „Minimálně jeden měsíc bude v lékárnách chaos a lékaři nebudou vědět, co doporučit pacientovi, který bude chtít něco levnějšího,“ řekl Chudoba.
Lékárníkům se nelíbí, že ministerstvo v krátkodobých stabilizačních opatřeních, které dnes projedná vláda, navrhuje snížení obchodní přirážky lékáren. V ČR je 2600 lékáren, jejichž úhrnná marže dosahuje asi 7,5 miliardy. Snížení příjmu lékáren o jedno procento podle Chudoby přinese úsporu 75 milionů. Naproti tomu omezení předepisovaných léků o jedno procento 350 milionů. Podle prezidenta ČLK by mohlo české zdravotnictví na lécích ušetřit až deset miliard korun.
„Snížení marže lékáren je nejméně efektivním způsobem hledání úspor nákladů na léky, přitom neřeší příčinu růstu a významně ohrožuje existenci lékáren a jejich zaměstnanců,“ dodal.
Minulý rok se v Česku spořebovaly léky za 56 miliard korun. Léky tak tvoří více než jednu čtvrtinu výdajů ve zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny zaplatily za recepty 35 miliard a doplatky pacientů za léky na recept a volně prodejné přípravky se blížily 12 miliardám. Výše výdajů na léky je ovlivněna obchodní přirážkou lékáren a distribučních firem. Velký vliv má také marketingové působení výrobců léčiv na předepisující lékaře, které podle Chudobova odhadu stojí až šest miliard korun ročně. Například Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) odhalil případ, kdy jedna farmaceutická firma dávala lékařům fotoaparáty, aby je podpořila v předepisování svého přípravku.