FinExpert.e15.cz

Nejnižší daně jsou v Pobaltských zemích

Daně zasahují do našeho každodenního života a jejich výše výrazně ovlivňuje podnikatelský duch v zemi.

Celkové zdanění se v členských zemích Evropské unie liší. Finanční částku námi odvedených přímých daní a sociálního pojištění si najdeme na výplatní pásce. Ještě více však zaplatíme státu na dani z přidané hodnoty a spotřební dani, celkovou výši daňových odvodů však jenom tušíme. Nejvyšší daňové zatížení z členských zemí EU je ve Švédsku a Dánsku. Nejnižší je naopak v Pobaltských zemích (Lotyšsko a Litva). Podívejme se tedy blíže na daňovou soustavu těchto zemí.

Švédsko

Švédskou daňovou soustavu tvoří množství přímých a nepřímých daní a poplatků. Nejdůležitější přímé odvody jsou národní a místní daně z příjmů a národní daň z kapitálu. Vedle daní je v zemi značně rozsáhlý systém zaměstnaneckých příspěvků. Tyto  poplatky sociálního zabezpečení pokrývají penze, zdravotní dávky a jiné typy sociálního pojištění. Nejvíce do státního rozpočtu z nepřímých daní plynou finanční prostředky z daně z přidané hodnoty a spotřební daně vybraných komodit. Ve Švédsku jsou národní a státní daně, které určuje parlament. V okresech a mají místní úřady volnou ruku při rozhodování o výši daně z příjmu.

Daň z příjmů fyzických osob Švédové odvádí současně do národního (samosprávního) rozpočtu a státního rozpočtu. Větší část peněz proudí do samosprávní pokladny. Sazby se v jednotlivých samosprávních celcích liší. Nejvyšší zdanění je v Gullsplngu  a v Ragundě. Nejnižší je potom zdanění v Danderydu a ve Vellinge, rozdíly jsou minimální, sazba daně se pohybuje okolo 30 %. Výpočet daňové povinnosti je poměrně složitý. U průměrná mzdy se jenom na dani z příjmu odvede 25 %.  U vyšších příjmů podstatně více.

Sazba daně z příjmů právnických osob činí 28 %. Ve Švédsku je základní sazba DPH 25 % (nejvyšší v celé Evropské unii) a snížená činí 6 %. Mandatorní poplatky na sociální pojištění, které platí zaměstnavatel jako náhradu zaměstnancům, jsou odváděny ve výši cca 33 %. Dalších 7 % (50 % je odčitatelných) platí samotný zaměstnanec podle kategorií rozpětí.

Ostatní daně: příjmy z kapitálových výnosů jsou zdaňovány ve výši 30%, daň z nemovitostí činí 1,7 % ze zdanitelné hodnoty (tj. 75 % tržní hodnoty), daň z kapitálu činí 1,5 % z částky nad 900 000 SEK (do této výše je nedaněn), daň z bohatství se vybírá  ve výši 1,5 %  při příjmu nad SEK 2 000 000.

Dánsko

Daňové zatížení v Dánsku je druhé nejvyšší z členských zemí Evropské unie (po Švédsku). Hlavním důvodem jsou vysoké sociální jistoty, které dánská vláda zabezpečuje svým občanům. Daňový systém je poměrně složitý. Nejvyšší míra zdanění byla v roce 1993, potom však proběhlo několik reforem, které se vždy snažily daňovou zátěž snížit.  V současné době činí 49,5% k hrubému domácímu produktu.

Daň z příjmů fyzických osob se liší dle výše příjmu, pohybuje se od 38 % do 59 %. Dánové musí odvádět daň z příjmů jak státu, tak krajům a obcím. Daň z příjmů právnických osob činí 28 % (v osmdesátých letech činila 40% i 50%). DPH má pouze jednu základní sazbu 25 % (je nejvyšší z členských zemí Evropské unie). Od platby DPH jsou v Dánsku osvobozeny např. tyto transekce:  prodej a pronájem nemovitostí, dodávky plynu, vody, elektřiny a topení, výhry v loteriích.

Pro Dánsko platí, že je zavedena spousta různorodých daní, některé pouze v některých krajích. Mezi další hlavní daně patří např.: registrační daň na automobily (až 180 % z hodnoty vozu), cla,  kolky, dědická, darovací daň, daň z majetku osob, daň z nemovitostí. Dánsko je současně zemí dbající ohled na životní prostředí. Je omezena spotřeba energie, je uvalena daň  CO2. V současnosti činí tato daň  100 DKK na tunu emise CO2. Jestliže  společnost je povahou své produkce přímo závislá na spotřebě energie ve větším množství,  vrací stát 75 % daně. Peněžní prostředky dostávají nazpátek především ocelárny, skleníky, firmy zabývající se výrobou skel a cihel.  Podobnou daní je též daň na SO2  na všechny druhy paliv. V současné době činí tato daň 10 DKK/kg emise.  Z těchto prostředků Dánsko podporuje výrobu z obnovitelných zdrojů a užití zemního plynu s cílem posílit konkurenceschopnost v těchto oborech.

Litva

Pro Litvu i Lotyšsko je shodné, že počet vybíraných daní je nižší než ve Švédsku a Dánsku. Všechny hlavní daně jsou v obou zemích nižší, ale největší rozdíl je právě v doplňujících daních (ekologické, majetku), které nejsou v obou východoevropských zemích vůbec zavedny nebo v zanadbatelné výši. Takže zatímco ve Švédsku a Dánsku je daňové zatížení okolo 50 % k HDP, v Litvě a Lotyšsko je to těsně pod 30 %.

Daň z příjmů fyzických osob osob platí Litevci a cizinci, bydlící v Litvě, sazba daně z příjmu fyzických osob se pohybuje od 10 % do 35 %. Daň z příjmů právnických osob  je jedna z nejnižších v Evropě a činí pouze 15 %. Společnosti, které se zabývají zemědělskou výrobou, nevýdělečné organizace, malé podniky, firmy se zahraničním kapitálem a podniky, které zaměstnávají handicapované zaměstnance, mohou ještě využívat slevy na dani.

Litva má státní sociální systém, který poskytuje základní sociální pojištění pro všechny osoby s trvalým pobytem na litevském území. Příspěvky na sociální pojištění  platí jak zaměstnavatelé, tak i zaměstnanci. Sociální pojištění kryje výdaje spojené s penzí, nemocenské dávky, mateřské dávky a dávky v nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé přispívají 23,5 % a zaměstnanci 2,5 % mzdy nebo platu (celková výše tedy činí 26 %), během posledních tří let kleslo sociální pojištění o 4%. Od počátku roku 2000 musí zaměstnavatelé odvádět 3 % mzdy na povinné zdravotní pojištění a 1 % na úrazové pojištění. Občané zdravotní pojištění neplatí. Výše spoluúčasti se liší lék od léku (dle zákonného vyhlášky). Spoluúčast činí: 50 %, 80 %, 90 % a 100 % ceny léku.

DPH je v  Litvě stanovena ve výši 18%. DPH se neplatí za humanitární a dobročinnou pomoc, zboží a finanční prostředky získané od vlád zahraničních států nebo mezinárodních organizací, ani za dovoz nezdaněných osobních předmětů. Dále se DPH v současné době  neplatí za léky a lékařská zařízení, výuku a studia, vydavatelství a distribuce novin a knih, nájem domu, bankovní a pojišťovací služby. Přesahuje-li obrat zboží a služeb, za které se neplatí DPH, 50 000 litů, osoby a podniky musí skutečnost ohlásit na Státní daňové inspekci.

Všechny podniky v Litvě  musí platit silniční poplatek, který se počítá procentem z měsíčního příjmu, banky platí procento z marže, silniční poplatek je závislý na aktivitě podniku (pohybuje se od 0,6 % do 1,0 %), majitelé nebo nájemci půdy platí daň ve výši 1,5 % z její hodnoty.

Lotyšsko

Správou daní se zabývají Státní finanční úřad a Státní fond sociálního pojištění a městské samosprávy. V Lotyšsku je zavedena rovná daň, kdy sazba daně z příjmů fyzických osob  je pro všechny občany stejná ve výši 25 %. Kdo má vyšší příjem, ten odvede státu i více peněz (25 % ze 100 000 je více než 25 % z 10 000). Jednotná sazba daně ulehčuje občanovi daňové přiznání, neboť je administrativně podstatně jednodušší. Její vymahatelnost je vyšší, protože se mnohem lépe zjišťují případné nedoplatky.

Daň z příjmu právnických osob platí všechny rezidentní společnosti, stanoví se na základě vykázaných čistých příjmů. Vláda v minulosti rozhodla o postupném snižování daně z příjmů právnických osob. V roce 2002 činila 22 %, v roce 2003 činila 19 % a od roku  2004 činí sazba daně 15 %. Speciální snížené daňové sazby jsou uplatňovány ve speciálních ekonomických zónách v Liepáje a Rezekne. Důvodem jejich zřízení je přilákání investic a podpora rozvoje těchto regionů. Pro společnosti neregistrované v zemi je sazba založena na části zisku dosaženého v Lotyšsku a stanovují se zvláštní sazby.

Sociální pojištění má sazbu 33,09 % (zaměstnancem je placeno 9 % a zaměstnavatelem 24,09 %). Daň z přidané hodnoty je uplatňována na dodávky zboží, služeb, dovozy a spotřebu. Základní sazba je 18 %. Jako plátce daně musí být registrován subjekt, jehož příjmy za zdaňované období překročí 10 000 LVL. Je umožněno dobrovolné zaregistrování jako plátce. Snížená sazba ve výši 9% je uplatňována u komunálních služeb, vody a topení. Ostatní daně jako daň z příjmu z dividend činí 10 %, daň z  úroků činí 10 %, daň z práva používání duševního vlastnictví činí 5 %, daň z nájmu majetku na území Lotyšska činí 5%. Celní daň závisí na původu zboží a jeho zbožovém kódu. Obecně se dovozní clo pohybuje v rozsahu 0-55 %.  Daň z pozemku má sazbu 1,5%.

Zdroj: The Worldbank – Doing Business 2006, The World Wide Tax and Tax Source Network 2006

Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  11

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více