Pracovní doba v členských zemích OECD v posledních deseti letech klesla. Důvodem je rozšířenost zkrácených úvazků a nabízení delší dovolené jako oblíbeného firemního benefitu. V Česku však pracujeme příliš mnoho hodin.
- Průměrný pracovní týden v Česku patří mezi nejdelší, hlavním důvodem je velmi malá rozšiřenost práce na zkrácený úvazek. Nejdelší pracovní týden je v zemích, kde jsou zkrácené pracovní úvazky nejméně rozšíření (Koreji, Řecku, Chile, Maďarsku, Česku a Polsku). Pracovní doba ve východoevropských zemích je delší, flexibilní pracovní úvazky zde nejsou rozšířené.
- Nejkratší je v Nizozemí, kde je téměř o polovinu nižší. Zkrácené pracovní úvazky jsou v mnoha zemích velmi oblíbené. V rodinách s malými dětmi často jeden z partnerů pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Nejvíce oblíbená je práce na zkrácený úvazek v Nizozemí, kde takto pracuje 75 % žen. Rozšířené jsou zkrácené úvazky dále v Německu a zemích Skandinávie.
Státní podpora zkrácených úvazků (např. formou nižších odvodů) je pro domácí ekonomiku výhodná. Zaměstnavatelé by začali práci na zkrácený pracovní úvazek více nabízet. Rozšíření zkrácených pracovních úvazků je jednou z možností, jak snížit nezaměstnanost a zlepšit situaci na trhu práce pro mladé rodiny a občany v předdůchodovém věku, které již třeba práce na plný úvazek zmáhá, a přitom mají dostatek potřebných zkušeností.
Osobní spokojenost přináší inovaci a kreativitu
Pro všechny zaměstnance je důležité najít rovnováhu mezi pracovním a osobní životem. Úspěšné společnosti světa chtějí usměvavé a spokojené zaměstnance, kteří mají vysokou produktivitu práce a přináší nové nápady. Pravidelné přesčasy nejsou cestou, jak zlepšovat výkonnost zaměstnanců. Prosperující firmy se snaží o optimalizaci počtu zaměstnanců, aby běžnou agendu zaměstnanci bezpečně zvládali ve své pracovní době.
Přesčasy nevyžadují ani po vedoucích pracovnících, protože to může naopak svědčit o tom, že nedokáží práci zorganizovat, naplánovat a úspěšně včas zrealizovat. Rozhodujícím aspektem v moderních společnostech je výkon a dynamika, nikoliv počet hodin strávených v práci. Řádný odpočinek zaměstnanců je nesmírně důležitý a je důležitým předpokladem zvyšování firemní kreativity a inovace. Když má zaměstnanec dostatek času na svoji rodinu a koníčky, tak se to pozitivně projevuje i na jeho pracovním výkonu.
Korea 2 193 hodin, Nizozemí pouze 1 377 hodin
Ve vyspělých zemích světa v posledních letech dochází ke zkracování pracovního týdne. Rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD jsou však obrovské. Rozdíl v pracovní době v Koreji a Nizozemí činí 816 hodin za rok, což odpovídá 15,7 hodin týdně.
- Nejvíce hodin za rok v práci v průměru odpracují zaměstnanci v Koreji (2 193 hodin), Řecku (2 109 hodin), Chile (2 068 hodin), Maďarsku (1 961 hodin), Česku (1 947 hodin) a Polsku (1 939 hodin).
- Nejkratší průměrný pracovní týden je v Nizozemí (1 377 hodin), Norsku (1 414 hodin), Německu (1 419 hodin), Belgii (1 551 hodin) a Francii (1 554 hodin).
Kratší průměrný čas strávaný v práci znamená, že mají občané každý strávit více volného času dle vlastního uvážení. Nižší odpracovaný čas v zaměstnání je jeden ze znaků rostoucí životní úrovně občanů. V zemích s nejvyšší životní úrovní tedy klesá i počet odpracovaných hodin v zaměstnání.
Pracuji více než 50 hodin týdně
Pracovat 50 hodin týdně je velmi vysilující. V průměru nejvíce zaměstnanců pracuje více než 50 hodin týdně v Turecku (43 %), Japonsko (30 %), Mexiku (29 %), Koreji (22 %) a Izraeli (19 %). Naopak nejméně zaměstnanců pracuje v průměru více než 50 hodin týdně v Nizozemí (0,7 %), Švédsku (1,3 %) a Dánsku (1,9 %).
Kolik hodin tráví zaměstnanci v práci v zemích OECD?
Země | počet hodin za rok | země | počet hodin za rok |
Nizozemí | 1 377 | Kanada | 1 702 |
Norsko | 1 414 | Portugalsko | 1 714 |
Německo | 1 419 | Japonsko | 1 733 |
Belgie | 1 551 | Nový Zéland | 1 758 |
Francie | 1 554 | Itálie | 1 778 |
Dánsko | 1 559 | USA | 1 778 |
Rakousko | 1 587 | Slovensko | 1 786 |
Lucembursko | 1 616 | Mexiko | 1 866 |
Švédsko | 1 624 | Turecko | 1 877 |
Švýcarsko | 1 640 | Estonsko | 1 879 |
Velká Británie | 1 647 | Izrael | 1 889 |
Španělsko | 1 663 | Polsko | 1 939 |
Irsko | 1 664 | ČR | 1 947 |
Austrálie | 1 686 | Maďarsko | 1 961 |
Slovinsko | 1 687 | Chile | 2 068 |
Finsko | 1 697 | Řecko | 2 109 |
Island | 1 697 | Korea | 2 193 |
Zdroj: OECD Better Life Index, „Work-Life Balance“ and OECD „Doing Better for Families“