FinExpert.e15.cz

Nejčastější chyby v daňovém přiznání

Stavá se vám, že uděláte při vyplňování daňového přiznání chybu, na kterou vás pak zpětně úřad upozorní?
Nejčastější chyby v daňovém přiznání

Chyby v daňovém přiznání můžeme rozdělit do dvou skupin. První vzniká z nepozornosti a druhá skupina z neznalosti zákona. Na obě skupiny existuje řešení.

K prvnímu řešení stačí málo – soustředit se. S vyřešením problému druhé skupiny chyb je to složitější. Buď nás to bude stát velmi mnoho času k nastudování potřebných zákonů anebo peníze k zaplacení daňového poradce. Řekněme si narovinu, že to mnohdy nejsou malé částky, ale vyplatí se. U právnických osob a větších podnikatelů nepochybně, ale i u drobných podnikatelů a ostatních fyzických osob se alespoň zaplacená krátká konzultace určitě vyplatí.

Problém se základem daně

Jestliže začneme právnickými osobami a fyzickými osobami podnikateli, kteří vedou účetnictví, zde se nejčastější chyby dělají v transformaci hospodářského výsledku na základ daně. Mnoho podnikatelů a právnických osob se totiž mylně domnívá, že vše nebo alespoň většina toho, co zahrnou do účetních nákladů, je také daňově uznatelným nákladem.

Při stanovování základu daně sice vycházíme z účetního hospodářského výsledku, čili z rozdílů účetních nákladů a účetních výnosů, ale pak nastává chvíle transformace. Co si pod tím představit? Vezmeme zákon o daních z příjmů a nastudujeme, které z účetních nákladů jsou také náklady daňovými, a můžeme je tedy nechat bez povšimnutí. Téměř s jistotou můžeme říci, že najdete mnoho účetních nákladů, které ale z pohledu zákona o daních z příjmů nebudou daňově uznatelné a musíte o jejich výši zvýšit výsledek hospodaření.

Například – náklady na reprezentaci, které jste v průběhu roku zaúčtovali, zaplacená daň z příjmů, penále od finančního úřadu a obrovská skupina dalších. Naopak také naleznete účetní výnosy, které nejsou již daňovými výnosy, a měli byste je tedy odečíst. Například výnosy z malé vodní elektrárny o výkonu 0,8 MWh, které jsou od daně z příjmů osvobozeny.

V případě fyzické osoby podnikatele vedoucího daňovou evidenci je to trošku jednodušší, ale pouze za podmínky, že má daňovou evidenci správně vedenou a roztříděnou. Pokud ano, tak mu z ní rovnou vypadnou daňové příjmy a daňové výdaje. Nikde ale není řečeno, že podnikatel musí vést daňovou evidenci průběžně a pokud má tedy všechny doklady v jedné krabici, nastává mu po uplynutí zdaňovacího období také problém.

Dá se říci, že celkem bez problémů bude podnikatel, který se rozhodne neuplatňovat skutečné výdaje, ale výdaje procentem z příjmů. Dá si dohromady všechny příjmy za zdaňovací období, vypočítá si příslušné procento a hotovo.

Fyzické osoby nepodnikatelé, které mají příjmy v každém měsíci pouze od jednoho zaměstnavatele, mohou o roční zúčtování daně požádat svého zaměstnavatele. Ovšem pokud mají třeba jen v jednom měsíci více zaměstnání nebo mají další příjmy (např. z pronájmu, z kapitálového majetku a řadu dalších), povinnosti podat daňové přiznání se nevyhnou.

Další skupina nástrah spočívá ve správném uplatnění odčitatelných položek od základu daně (např. ztráta), slev na dani a u fyzických osob nezdanitelných částek.

Typy daňového přiznání

  1. řádné,
  2. opravné,
  3. dodatečné.

Řádné daňové přiznání je takové, které je odevzdáno v termínu, který je právním předpisem stanoven. Např. u daně z příjmů do 31. 3. anebo pokud máte daňového poradce nebo provádíte audit účetní závěrky, tak do 30. 6.

Opravné daňové přiznání podáváte, jestliže před uplynutím lhůty k podání přiznání (u daně z příjmů bez daňového poradce či auditora 31. 3.) zjistíte chybu. Pro vyměřovací řízení pak finanční úřad použije toto opravné daňové přiznání a k předchozímu řádnému přihlížet nebude.

Příklad

Odevzdáme daňové přiznání k dani z příjmů (bez daňového poradce a bez auditora) 20. 3., ale 25. 3. zjistím, že je v něm chyba. Podám opravné daňové přiznání do 31. 3. a finanční úřad bude brát toto opravné a k řádnému, které bylo podáno 20. 3. přihlížet nebude.

O dodatečném daňovém přiznání hovoříme v případě, kdy se podává daňové přiznání po termínu, který je stanoven právním předpisem. Předložit se musí finančnímu úřadu do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jste tuto chybu zjistili.

Příklad

Například jste odevzdali daňové přiznání k dani z příjmů v termínu (do 31.3), ale 5. 7. jste zjistili, že je v něm chyba a vaše daňová povinnost má být vyšší. Ze zákona máte povinnost do konce srpna podat dodatečné daňové přiznání na správnou vyšší částku daně.

V dodatečném daňovém přiznání uvedete den zjištění důvodů pro jeho podání. V této lhůtě je dodatečná daň také splatná. Se stanovováním data pozor, protože pokud vás finanční úřad předběhne a učiní úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti, tak už dodatečné daňové přiznání podat nemůžete.

Případné penále

Pokud podáte dodatečné daňové přiznání sami, penále vám nevzniká. Platíte pouze úrok z prodlení za každý den prodlení. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby. Výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení. V případě, že úrok v úhrnu u jedné daně, u jednoho správce, za jeden kalendářní rok nepřesáhne částku 200 Kč, úrok se vám nepředepíše, a tudíž ho nemusíte platit.

Jestliže ale vám dodatečnou daň vyměří finanční úřad, vzniká vám povinnost uhradit penále z částky dodatečně vyměřené daně a to ve výši 20 % (pokud se bude snižovat daňová ztráta tak 5 %). Úrok z prodlení platíte samozřejmě také.

Pokud daňové přiznání neodevzdáte vůbec, správce daně (finanční úřad) si zjistí základ daně a stanoví daň podle tzv. pomůcek, které má k dispozici, anebo které si sám opatří. A to i klidně bez informací od vás.

Závěrem upozornění, že finanční úřad má lhůtu 3 let, kdy vám může daň doměřit. Lhůta běží od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání. Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně, běží tříletá lhůta znovu a to od konce roku, v němž byl daňový subjekt o této skutečnosti vyrozuměn. Takto prodlužovat období, kdy je možné daň vyměřit a doměřit, je max. 10 let. Pozor, pokud jste měli ztrátu. Tříleté období se totiž začíná počítat, až uplynou zdaňovací období, ve kterých jste si mohli ztrátu odpočítat od základu daně.



Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená