Nedávno měli čtenáři našeho serveru možnost zeptat se zástupce České spořitelny, co je zajímá. Kromě jiných se objevilo několik dotazů o programu Student+ a jeden čtenář dokonce vznesl dotaz, kdy z poboček ČS zmizí arogance a diletantství. Trochu silná slova, myslel jsem si…
Začátky
Jakožto mladý člověk jsem na první srážku s byrokracií čekal poměrně dlouho. Stalo se tak minulý rok, kdy jsem byl nucen založit si, kvůli inkasu vůči jedné státní instituci, účet u České spořitelny. Řekl jsem si, že by byla škoda nevyužít možností studentského účtu a založil jsem si Sporostudent. Vedení účtu i platební karty zdarma, finanční prémie, kontokorent a dokonce privátní poradce zdarma. A pak že české banky vykořisťují drobnou klientelu.
Do roka a do dne
Rok se s rokem sešel a při náhodné archivaci smluv jsem si uvědomil, že k prodloužení studentského programu je nutné doložit potvrzení o studiu. Navíc program Sporostudent tento rok končí, a tak je nutné jej převést na Student+. Dva jednoduché úkony, které jsem ale stále nevyřešil. Inu nepředbíhejme.
Jelikož jsem nenašel vizitku svého osobního bankéře, zavolal jsem na pobočku, kde jsem účet zakládal. Znuděný chlapík mi však nebyl schopen sdělit, do kompetence které osoby spadám. Očividně jej zmátlo, že jsem svého poradce nazýval osobním bankéřem. Omlouvám se, správné označení je privátní poradce. Zavěsil jsem a na klávesnici mobilního telefonu hned vyťukal číslo zelené linky. Příjemný ženský hlas mně konečně pomohl z nesnází. Jméno privátního poradce bylo na světě. Jen jsem mírně znejistěl, když jsem zjistil, že z ženy poradkyně se stal muž poradce. Je pravda, že svět se mění (a my s ním), ale Česká spořitelna mi změnu poradce mohla alespoň oznámit. Pak již šlo všechno ráz na ráz. Zavolal jsem, domluvil schůzku a tři dny čekal (nepočítám víkend). Pro další vývoj tohoto příběhu je nutné zmínit, že při domlouvání schůzky jsem poradci sdělil, co od něj vlastně potřebuji.
Srážka s Poradcem
V den D jsem zjistil, že schůzku nestihnu, a tak jsem opět volal svého poradce. Bohužel byl na obědě. Napočtvrté jsem se dovolal a Poradce (velké P používám zcela záměrně) mi sdělil, že zpoždění o 10 minut netoleruje a zeptal se, co že to vlastně potřebuji. Mírně rozpačitě jsem mu to sdělil znovu a odpověď mne dostala do kolen. „To můžete vyřešit na přepážce,“ potěšil mne. Tři dny čekám na schůzku a můžu problém vyřešit na přepážce. Dobře. Protože jsem shodou okolností týden před osudnou telefonickou srážkou s Poradcem skládal v ČS hotovost na účet, věděl jsem, co mě čeká. Skutečnost však byla ještě o něco horší.
Na první seanci s čekajícími důchodci jsem strávil 47 minut přesně. Na té druhé to ale bylo již 74 minut. Počítejte se mnou – noviny máte přečtené za 15 minut, pozorováním starších spoluobčanů strávíte 5 minut, poslech monotónního zvuku pořadníku vás baví 3 minuty a myšlenkami na odchod strávíte 10 minut. Z toho plyne jediné – na spánek máte 41 minut. Nesmíte ale usnout tvrdě, protože nemilosrdný pořadník by vás ihned poslal do druhého kola, tzn. minimálně dalších 74 minut spánku navíc. Abych vás již dlouho nezdržoval, příběh ukončím. Po probuzení mně už bylo všechno jedno. Proto mne nepřekvapilo, že potvrzení nesu pozdě a že účet byl převeden na běžný sporožirový. Z části to je moje chyba, ale napadají mne dvě otázky – proč mi Poradce neřekl, že byl účet převeden a proč ČS nepošle jednoduché upozornění na nutnost dodání potvrzení. Při podepisování smlouvy přeci klient udává svůj e-mail a mobilní telefon, tudíž snad není takový problém pomocí automatizovaného systému zaslat zprávu.
No a jak se bude příběh vyvíjet dále? Vzhledem k tomu, že jsem u sebe neměl platební kartu, musím se jít na pobočku vyspat ještě jednou. Pak snad konečně po 12 dnech čtyřech telefonátech a dvou návštěvách pobočky budu mít vytoužený program Student+. Přeji hezký víkend.
Poznámka: Neuskutečněnou schůzku s poradcem jsem mohl vypustit a ušetřit tak tři dny, ale při zakládání smlouvy mi bylo sděleno, ať všechny problémy řeším právě s ním.
Máte podobné zkušenosti s některou z českých bank? Napište svůj názor do diskuse.