FinExpert.e15.cz

Nechte si přesčasy zaplatit

Ačkoliv je práce přesčas z biologického a sociálního hlediska nepříliš vhodným jevem, je v naší společnosti celkem běžná. Tento institut pracovního práva, který je dnes poměrně chaoticky řešen v zákoníku práce, se vám pokusíme přiblížit včetně jeho úskalí.
Nechte si přesčasy zaplatit

Tyto a další skvělé články najdete v časopisu Osobní finance 01/2006

Pracovní doba zaměstnance může být rozvržena buď pravidelně (zcela pravidelně, tj. po celý rok stejná pracovní doba, nebo práce ve stylu „jeden týden ranní směna, druhý týden odpolední“), nerovnoměrně (např. jeden týden pracuje zaměstnanec na kratší směny, druhý naopak na delší) nebo nepravidelně (tzv. pružná pracovní doba – zaměstnanec si sám volí dobu výkonu práce v intervalu stanoveném zaměstnavatelem). V každém z těchto typů rozvržení pracovní doby je práce přesčas upravena trochu odlišně.

Dle zákona je práce přesčas „práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn“.

Až 150 hodin přesčasů

Práce přesčas je však institut, který je možné využít pouze za zákonem stanovených podmínek, tj. výjimečně a z vážných provozních důvodů. K práci přesčas by se tedy nemělo přistupovat jako k pravidlu, proti němuž se nelze bránit. Zaměstnavatel může v jednom roce nařídit zaměstnanci až 150 hodin přesčasové práce. Větší množství nařídit nelze, ale je možné se dohodnout se zaměstnancem na výkonu práce přesčas, která jde nad rámec limitu 150 hodin. Nikdy však nelze pracovat přesčas více než 8 hodin týdně, z čehož vyplývá, že v jednom roce lze pracovat přesčas maximálně 416 hodin.

Práci přesčas nelze nařídit mladistvým ve věku 15–18 let, těhotným ženám, ženám pečujícím o dítě do jednoho roku života a zaměstnancům pracujícím ze zdravotních důvodů kratší pracovní dobu bez snížení mzdy. Zaměstnancům, kteří mají trvale nastavenou kratší pracovní dobu, lze nařídit přesčas nejvýše na dobu, která zbývá do standardní délky pracovní doby.

Prací přesčas lze nahradit pracovní volno, které bylo zaměstnanci na jeho žádost poskytnuto, nebo naopak lze takto odpracované hodiny následně proměnit v pracovní volno. V těchto případech se práce přesčas nijak jinak neodměňuje a ani se nezapočítává do týdenního a ročního limitu práce přesčas. Zkrátka, když si volno nahradíte prací přesčas, případně když za práci přesčas dostanete náhradní volno, nemáte nárok na příplatek.

Pravidelná pracovní doba

Délka týdenní pracovní doby je 40 hodin, u pracujících v podzemí nebo v třísměnném provozu 37,5 hodiny. V tomto typu rozvržení pracovní doby nemůže délka směny přesáhnout 9 hodin (mimo přestávku). Všechna práce konaná mimo toto rozvržení je práce přesčas. Zaměstnavatel je dále povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem druhé odpočinek alespoň po dobu 12 hodin. Tento odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin v případě, že se jedná mimo jiné i o práci přesčas. Následující odpočinek však o tuto zkrácenou dobu musí být prodloužen; např. pokud pracujete včetně přestávek v pondělí a v úterý od 6:00 do 20:00, pak musíte mít volno nejméně do středy do 10:00. Výjimku v tomto případě tvoří ženy pracující v nepřetržitých provozech, kterým může být doba odpočinku zkrácena pouze o 1 hodinu.

Během sedmi po sobě jdoucích dnů, po které skutečně pracujete, musí zaměstnavatel zajistit, aby vám bylo dopřáno alespoň 35 hodin oddechu. Tato doba je nazývána nepřetržitým odpočinkem v týdnu a může být ve zvláštních případech změněna na cyklus „jeden týden alespoň 24 hodin, druhý týden alespoň 70 hodin“. Ve dnech pracovního klidu lze práci nařídit pouze výjimečně a po dohodě s odbory, pokud u vašeho zaměstnavatele působí. Na dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a ve svátek lze nařídit pouze neodkladnou a naléhavou práci (např. oprava havárie, nakládka zboží, záskok za zaměstnance, který se nedostavil do práce, krmení zvířat apod.).

Za práci přesčas vám běžně náleží příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. V případě, že kolektivní nebo pracovní smlouva již dopředu počítá s prací přesčas a zvláštní odměna za tuto práci je již zahrnuta ve mzdě, náhrada za práci přesčas vám nepřísluší. Pokud by práce přesčas byla vykonávána v noci, pak vám náleží (stejně jako v případě běžné noční práce) příplatek za práci v noci, který činí nejméně 6 Kč/hod. Tato částka vám může být v kolektivní smlouvě zvýšena.

Nerovnoměrně rozložená pracovní doba

V praxi se jedná o klasické dvousměnné nepřetržité provozy, kdy pracujete na „dvanáctky“. Povaha práce nebo podmínky provozu nedovolují, aby byla práce rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny, proto lze pracovní dobu v kolektivní smlouvě nebo individuálně s jednotlivými zaměstnanci rozvrhnout způsobem vyhovujícím potřebám zaměstnavatele. V tomto případě se maximální délka jedné směny posunuje z 9 na 12 hodin. Týdenní pracovní doba (bez práce přesčas) nesmí překročit 37,5 hodiny týdně, a to počítáno v průměru za posledních 12 měsíců. Veškerá práce konaná mimo tyto časové mantinely je prací přesčas a vztahují se na ni stejná pravidla jako na práci konanou v rovnoměrně rozložené pracovní době.

Pružná pracovní doba

Jedná se o poměrně čerstvou novinku pracovního práva, která byla zavedena v roce 2001. Uplatňuje se tam, kde je možno takovým způsobem pracovat a je to výhodné pro obě strany: sami si volíte dobu výkonu práce v rámci daném zaměstnavatelem a zaměstnavatel nemusí např. „na každý den zajistit práci průběžně na celou směnu“. Pružná pracovní doba je upravena ve formě pružného pracovního dne (volíte si začátek směny, pak již odpracujete celou směnu), pružný pracovní týden (sami si volíte začátek a konec směn v týdnu a musíte pouze během týdne odpracovat stanovený počet hodin), pružný pracovní „měsíc“ (stejně jako u týdne, pouze musíte během čtyř po sobě jdoucích týdnů odpracovat příslušnou pracovní dobu).

Příklad: Při pružném pracovním dni a 40hodinovém pracovním týdnu (mimo přestávky) je každý den zaměstnavatelem stanovena nejméně pětihodinová základní pracovní doba. Během této doby zaměstnanec musí být na pracovišti. Zbylé tři hodiny lze odpracovat v rámci volitelné pracovní doby. Pokud je volitelná pracovní doba nastavena na 5:00–8:00 a na 13:00-16:00 a základní pracovní doba na 8:00–13:00, pak můžete v takto nastavených mantinelech pracovat např. od 5:00 do 13:00, od 7:00 do 15:00 či od 8:00 do 16:00; záleží to pouze na vás.

V případě pružné pracovní doby je prací přesčas veškerá práce, která byla v dané lhůtě odpracována nad rámec příslušné pracovní doby. Její odměňování se řídí stejnými pravidly jako v ostatním typech rozvržení pracovní doby.


Přesčas pracují zejména lékaři a na poli se pracuje, dokud není zoráno.

Jak se bránit nařízené práci přesčas

Právo nařídit práci přesčas je jedním z významných práv zaměstnavatele a ze strany zaměstnance jej lze jen stěží eliminovat. Museli byste prokázat, že se nejedná o výjimečný případ nebo že neexistují vážné provozní důvody, kvůli kterým by bylo nutné konat práci přesčas. V první řadě byste se s tímto svým tvrzením měli obrátit na příslušné orgány zaměstnavatele, poté na odbory, a pokud ani tento protest nepomůže, pak můžete jít k soudu. V případě, že byste odmítli vykonávat nařízenou práci přesčas, bylo by to možné považovat za hrubé porušení pracovní kázně a zaměstnavatel to může brát jako důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru. V podstatě tak záleží na vůli zaměstnavatele, zda vám nařídí nebo nenařídí přesčasy v případě, že máte třeba rodinné problémy apod.

Od kdy platí zákony

Zákony, které upravují současné pracovní právo, už platí více než 40 let. Není proto divu, že se v nich nachází po mnoha novelách různé nesrovnalosti a nelogičnosti:

  • Občanský zákoník: rok 1964
  • Občanský soudní řád: rok 1963
  • Zákoník práce: rok 1965
  • Zákon o rodině: rok 1963

Vláda už navrhla inovaci zákoníku práce, proti kterému jsou ale pravicové strany.

Co jsou odbory

Jsou zájmovou organizací zaměstnanců, jejich úkolem je jménem všech zaměstnanců (i neodborářů) hájit zájmy této slabší strany v pracovním procesu. Zaměstnanci nejsou povinni se v odborech sdružovat, a naopak mají právo si založit vlastní odborovou organizaci, pokud jim sdružování v jiné odborové organizaci nevyhovuje. Zaměstnavatel má povinnnost jednat se všemi u něj působícími odborovými organizacemi. Z členství v odborech vyplývá povinnost platit odborové příspěvky.

Další článek


 

Související články


celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Přesčasy
Michal
16. 12. 2006, 16:35
Re: Proplacení nebo ....
Vít Doležálek
12. 3. 2006, 16:55
Re: Proplacení nebo ....
Zaměstnanec
12. 3. 2006, 16:11
Re: Proplacení nebo volno
Vít Doležálek
12. 3. 2006, 10:13
Proplacení nebo volno
Zaměstnanec
10. 3. 2006, 17:55

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  7

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více