Nejčastější formou je evidence u příslušné zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec (zdravotní pojištění platí zaměstnavatel) nebo jako osoba samostatně výdělečně činná (platí pravidelné měsíční zálohy). Další možností je přesunutí platby na stát (občané v evidenci ÚP, děti, maminky na mateřské, důchodci..). Pokud však neplatí ani jedna z uvedených tří možností, je občan veden jako osoba bez zdanitelných příjmů a musí platit měsíčně 1 080 Kč.
Kdo je osobou bez zdanitelných příjmů?
S platbou minimální výše pojistného musí především počítat „věční studenti“ či občané, kteří ztratí zaměstnání a ví, že si brzy najdou nové a nechtějí se registrovat na Úřadu práce. Po celou dobu hledání jsou nejenom bez podpory v nezaměstnanosti, ale ještě si musí hradit pojistné. Jednoznačně se tedy vyplatí jít se registrovat na Úřad práce, i když pro mnoho lidí je to krajně nepříjemný pocit. Nejčastější důvody k evidenci jako OBZP:
- žena v domácnosti, která nepečuje o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let;
- občan, který nepracuje a není v evidenci Úřadu práce;
- občan pracující jen na dohody o provedení práce;
- student starší 26 let;
- studen školy, která není ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na povolání (např. některé jazykové školy…).
Minimální pojistné
Minimální částka pojistného pro osoby bez zdanitelných příjmů činí 1 080 Kč (tj. 13,5 % z minimální mzdy ve výši 8 000 Kč). Platba této částky musí být provedena vždy do osmého dne následujícího měsíce (tj. za červenec do 8. srpna 2008). Při zpoždění naskakuje penále. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Jestliže je pojištěnec alespoň jeden den v měsíci evidován např. jako zaměstnanec, nemusí tuto částku hradit, povinnost zaplatit částku 1 080 Kč vzniká teprve při evidenci jako OBZP celý kalendářní měsíc.
Do poloviny roku 2002 se za osobu bez zdanitelných příjmů považoval dokonce občan splňující podmínku pro zařazení do této kategorii, jestliže tato podmínka trvala i méně než měsíc. Např. pracovní poměr skončil 8.10. a nový začal 15.10. – po dobu těchto 7 dní se občan neregistroval na Úřadu práce, protože věděl, že za chvíli nastoupí na nové místo, přesto za těchto sedm dní musel doplatit pojistné a někdy i s penále…
Neplacení znamená exekuci
Spousta občanů si myslí, nemám příjmy, nejsem na Úřadu práce, od státu nic nedostávám, nemusím platit pojistné. Na nějaké písemnosti od své zdravotní pojišťovny nereagují, a to nedělají dobře. S dlužným pojistným roste i dlužné penále. Zdravotní pojišťovny vymáhají často dlužné pojistné prostřednictvím exekutorských úřadů a tyto nemalé nálady musí opět zaplatit dlužník.
Jestliže se dostanete do finančních problémů a přijde vám domů usnesení o nařízení exekuce je nejlepším řešením okamžitý kontakt s exekutorem (ať už telefonicky, emailem nebo osobní kontakt), se kterým se můžeme domluvit na pokud možno nejrychlejším a nejméně bolestivém řešení exekuce (to znamená s co nejnižšími náklady spojenými s exekucí).
Základním pravidlem však je, čím dříve se dluh zaplatí, tím nižší náklady musí dlužník exekutorovi hradit. Dluh musí být samozřejmě zaplacen přímo soudnímu exekutorovi, placením skutečnému dlužníkovi (např. mobilnímu operátorovi) se dlužník nezbavuje povinnosti hradit náklady spojené s exekucí soudnímu exekutorovi. V případě, že platbu takhle kouskuje dochází spíše ke komplikacím v podobě kontrole zaplacených částek.