Nejčastěji mají problémy s řádným placením zdravotního pojištění zaměstnavatelé (ať už právnické či fyzické osoby) a OSVČ. Často bývá hlavním důvodem špatně řízené cash-flow a špatná platební morálka odběratelů. Při nedostatku peněžních prostředků je pak firma či OSVČ nucena přemýšlet komu nezaplatit. Neuhrazení zdravotního pojištění bývá v jednou z častých variant. Zdravotní pojištění se musí ze zákona hradit každý měsíc. Neuhrazení zdravotního pojištění včas (do 8 dnů následujícího měsíce) a ve správné výši znamená, že za každý den prodlení s platbou pojistného na veřejné zdravotní pojištění začíná v IT systému příslušné pojišťovny běžet penále. Sazba penále je přitom poměrně vysoké (0,05 % denně), což znamená 18,25 % ročně. Při dluhu 30 tisíc Kč na pojistném vám za rok v systému zdravotní pojišťovny naskočí penále ve výši 5 475 Kč.
Jak se dostane do problémů zaměstnanec?
Za odvod zdravotního pojištění za zaměstnance je vždy zodpovědný jeho zaměstnavatel. Přesto mohou občané, kteří jsou zaměstnanci, mít dluh na pojistném. Nejčastěji se tak děje, jestliže skončí v jednom zaměstnání (např. v červenci) a do druhého zaměstnání mají nastoupit za měsíc (v září). Během srpna jsou tedy nezaměstnaní. Nechtějí se kvůli jednomu měsíci registrovat na úřadu práce (v tomto případě by zdravotní pojištění za ně platil stát) a udělají si měsíční prázdniny. V srpnu jsou však u své zdravotní pojišťovny vedeni jako OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů) a mají povinnost za tento měsíc odvést pojistné ve výši 1 080 Kč. O této své povinnosti však mnozí zaměstnanci nevědí. Protože se jedná o nepatrný dluh, tak může být zaměstnanec vyzván k úhradě této částky od své zdravotní pojišťovny až třeba za čtyři roky, kdy penále už značně narostlo.
Firmy musí uhradit třetinu pojistného
Pro zaměstnavatele je právě možnost uhradit pojistné za příslušný měsíc až později častým řešením problémů s cash-flow. Při neuhrazení zdravotního pojištění v řádném termínu nezískává totiž společnost špatné jméno u svých dodavatelů. Jestliže však nemůže firma uhradit měsíční zdravotní pojištění, tak je zapotřebí ihned se spojit s příslušnými zdravotními pojišťovnami a vysvětlit jim danou situaci. Současně je nutné odvést třetinu zdravotního pojištění, jinak hrozí trestní stíhání (vždy fyzické osoby, která dala pokyn k neodvedení zdravotního pojištění). Návrh na zahájení trestního stíhání podává totiž příslušná zdravotní pojišťovna na společnosti, které srazí svým zaměstnancům zdravotní pojištění z jejich hrubé mzdy a přitom zdravotní pojištění neodvedou na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Dlužné penále může ze zákona zdravotní pojišťovna prominout či snížit na základě písemné žádosti.
Pojistné musí být uhrazeno vždy
Aby mohlo být penále, které narostlo po dobu nevyrovnaného závazku na pojistném, prominuto či sníženo, je zapotřebí splnit tři hlavní zákonné podmínky:
- plátce (zaměstnavatel, OSVČ či OBZP) nemá dluh na pojistném
- plátce nevstoupil do likvidace ani na něj nebyl prohlášen konkurz
- žádost o prominutí penále je podána v zákonné lhůtě (tj. do 15 dní od doručení platebního výměru)
Na prominutí penále není ze zákona právní nárok. Rozhodnutí o prominutí či snížení vyměřeného penále je plně v kompetenci příslušné zdravotní pojišťovny. Vydané rozhodnutí je vždy konečné a nelze se proti němu odvolat či podat námitky.
V případě, že se dlužné pojistné nepodaří uhradit během několika málo příštích měsíců, tak je vhodné na jeho úhradu uzavřít s příslušnou zdravotní pojišťovnou splátkový kalendář. Když je během doby splácení pojistného vydán na plátce platební výměr na dlužné penále, tak si plátce podá v zákonné 15denní lhůtě žádost o prominutí. Když plátce během doby splácení pojistného splní všechny své závazky (tj. zaplatí řádně a včas všechny splátky a bude řádně hradit běžné pojistné), tak se zdravotní pojišťovna bude jeho žádostí zabývat po doplacení veškerého pojistného.
Osobní návštěva se vyplatí
Před podáním žádosti o prominutí penále je dobré osobně navštívit pojišťovnu, která penále vyměřila. Penále do výše 20 tisíc Kč je totiž plně v kompetenci jednotlivých územních pracovišť a až pro částky nad 20 tisíc Kč řeší rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny. Každé územní pracoviště přistupuje k problematice promíjení či snižování penále individuálně a má „jiný metr“. Při osobní návštěvě bývá plátce zpravidla upozorněn, jaké doklady je zapotřebí k žádosti doložit.
Důvody je potřeba doložit
Žádost o prominutí penále je potřeba dobře zdůvodnit a doložit (např. lékařskou zprávou, úvěrovou smlouvou, sdělením policie…). V případě, že k neuhrazení pojistného došlo, protože nezaplatil již splatné faktury odběratel, tak je potřeba tyto pohledávky vyčíslit podrobně vysvětlit danou situaci. Obdobná situace je při poklesu objemu zakázek a dalších nepříznivých ekonomických událostí.