Hospodářská recese s sebou přináší jeden lidmi negativně vnímaný jev, a tím je nezaměstnanost. Zatímco v prvním a druhém čtvrtletí minulého roku hlásily firmy nedostatek zaměstnanců, dnes je situace zcela opačná. Na pracovních úřadech se každý měsíc hlásí stále více lidí, kteří právě ztratili zaměstnání. V dubnu ohlásil Český statistický úřad 457 tisíc nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti se posunula na hodnotu 7,9 %.
Z úst analytiků i politiků je stále více slyšet, že bude ještě hůř a míra nezaměstnanosti se v závěru letošního roku přiblíží k hranici 10 %. Je tedy jisté, že v následujících měsících budou obtížněji hledat vhodné zaměstnání nejen lidé s praxí, ale i čerství absolventi škol. Právě absolventi rozšiřují v průběhu léta řady nezaměstnaných. Jakou šanci na uplatnění budou mít letošní absolventi škol?
Poptávka po absolventech klesá
Počet nabídek zaměstnání pro absolventy středních a vysokých škol začal klesat již v závěru minulého roku. Na evropském trhu se začala naplno projevovat hospodářská recese a centrály společností začaly zavádět úsporná opatření. Oproti minulému roku zaznamenal pokles nabídek od zaměstnavatelů i Miroslav Ženíšek z portálu zaměřeného na uplatnění absolventů aprace.cz. „Dnes evidujeme přibližně o 15 % méně nabídek pro absolventy oproti stejnému období minulého roku,“ doplňuje Ženíšek. Přibližně 30% pokles nabídek potvrdila i Jana Skalová ze serveru Jobs.cz.
Makroekonomické ukazatele prozatím bohužel nenaznačují, že by docházelo k oživení českého hospodářství. Aby došlo k výraznému obratu na trhu práce, musí nejdříve dojít k oživení světové i domácí poptávky. Na rostoucí poptávku reagují firmy nejprve maximálním využitím stávajících výrobních kapacit a posléze jejich rozšířením. Teprve s rozšiřováním výrobních kapacit roste i poptávka po zaměstnancích, tedy i absolventech. Stále platí, že vysokoškoláci jsou v porovnání se středoškolsky vzdělanými absolventy méně ohroženi nezaměstnaností a snadněji najdou uplatnění. Absolventům středních škol konkurují nejen uchazeči s praxí, ale i absolventi vysokých škol, kteří jsou ochotni zahájit kariéru na méně kvalifikované pozici.
O absolventy medicíny je stále zájem
Podle analýzy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy byli v minulém roce nejúspěšnější při hledání prvního zaměstnání absolventi lékařských, právnických a technických fakult. Jejich nezaměstnanost nedosahovala ani dvou procent. Úspěšní byli v minulém roce i absolventi pedagogických a ekonomických fakult. Podle informací Marka Strieborného z personální agentury Axial přetrvává v dnešní situaci zájem o absolventy z oborů medicíny, ekonomie, IT technologií a elektrotechniky. Oproti minulému roku však výrazně poklesl zájem o absolventy z oborů strojírenství a stavebnictví, kde se silně projevila recese trhu.
Konkurence na trhu roste
S ubývajícími nabídkami zaměstnání roste konkurence mezi jednotlivými uchazeči. Zaměstnavatel si dnes může vybírat z více kandidátů a diktovat podmínky přijetí. Zaměstnanci s praxí mají oproti absolventům na trhu práce většinou výhodu. Potenciálnímu zaměstnavateli mohou nabídnout doposud získané zkušenosti, mají vytvořeny pracovní návyky a mají jasnější představu o svém zaměstnání. Podle informací Miroslava Ženíška se právě dnes u malých podniků vrátila do popředí požadavků praxe. Velké společnosti naopak kladou důraz na osobní předpoklady pro výkon dané profese. U absolventů vysokých škol je základním požadavkem jazyková vybavenost. Zejména u zahraničních firem není výjimkou, že zaměstnanci reportují vedoucím pracovníkům v cizím jazyce. Samozřejmostí je také ovládání výpočetní techniky. Mezi další podmínky patří dobrá orientace v daném oboru. Praktické zkušenosti jsou jistě výhodou, ne však podmínkou. Každý zaměstnavatel posuzuje u absolventa osobní předpoklady a potenciální přínos pro firmu.
Jak zvýšit šanci na přijetí?
O přijetí do zaměstnání může rozhodnout i krátkodobá praxe při studiu. Kladně jsou hodnoceny i jazykové a studijní pobyty v zahraničí. Podle Miroslava Ženíška jsou výbornou příležitostí trainee programy pro studenty posledních ročníků vysokých škol.
Nástupní platy klesají
V současné době, kdy poptávka po práci převyšuje nabídku, došlo i ke změně v oblasti platové politiky firem. Podle zkušeností Marka Strieborného z personální agentury Axial mnoho společností zmrazilo výši nástupních platů nebo dokonce nabízí platy nižší než v minulosti. Snížení nominálních mezd potvrzuje i Miroslav Ženíšek ze serveru aprace.cz. Výše platu se odvíjí od profese a kraje. Vysokoškolsky vzdělaným absolventům jsou nejčastěji nabízeny platy v rozmezí 15 000 až 30 000 korun, středoškolákům od 10 000 do 20 000 korun. Nejvyšší nástupní platy jsou nabízeny v oboru IT a elektrotechniky a naopak nejnižší v administrativě, školství či výrobě. Z průzkumu portálu Jobs (Měsíc absolventů on-line 2009) vyplývá, že 43 % ze 4 062 oslovených studentů či absolventů vysokých škol očekává plat od 18 000 do 22 000 korun. Více než polovina firem však nabízí plat od 21 000 do 25 000 korun.