FinExpert.e15.cz

Nájemné: Ano nebo ne deregulaci?

Slušné bydlení je pro většinu z nás podstatná životní potřeba. Bydlet chceme pohodlně a za přijatelných podmínek.
Nájemné: Ano nebo ne deregulaci?

To znamená kromě jiného také finančně dostupně. Průměrný občan České republiky nyní vydává za bydlení zhruba 566 Kč měsíčně bez spotřeby energií, paliv, vody atd. Z celkového počtu 4,270 mil. bytů, které v České republice připadá 1,150 mil bytů na nájemní bydlení, ve 747 tisících z nich platili na konci loňského roku nájemníci regulované nájemné. Kámen úrazu je v tom, že cenové podmínky jednotlivých nájemníků se podstatně liší. Někteří své bydlení přeplácí, jiní neplatí ani tolik, aby se zaplatila prostá údržba bytových jednotek, o přiměřeném zisku pro majitele ani nemluvě. Za stejnou věc se u nás platí dvojí ceny, a to je i podle názoru Ústavního soudu nepřijatelné.

Příliš mnoho obav

Regulované nájemné je skutečně tíživý problém. Obyvatelé bytů s regulovaným nájemným se bojí, aby je deregulace (rozuměj zvýšení) nájemného nevyhnala pod most, protože by na dražší bydlení prostě neměli. Majitelé bytů se zase ohrazují proti stavu, kdy je jim znemožňováno nakládat se svým majetkem. Jejich investice vykazují záporný „výnos“, a to za dozoru státu, ale současně protiústavně. Oběma názorům střízlivě uvažující člověk rozumí a nediví se jim. Panuje proto shoda, že nájemné je potřeba deregulovat tak, aby to způsobilo co nejmenší škody. Nikomu se ale nepodařilo přesně říct, co to vlastně ty škody jsou. Je horší omezovat vlastnická práva majitelů bytů? Nebo je škodlivější uvrhnout statisíce spoluobčanů do nejistoty a často i nouze? Jedná se o politické téma. Obojí je totiž špatně, a v jednom okamžiku je potřeba vybrat si „to menší zlo“. Politici hledají řešení již tak dlouho, že se mezi argumenty příznivců a odpůrců deregulace ztrácí základní fakta.

Klepněte pro větší obrázek 

Spor o tři čtvrtě milionu bytů

Za posledních pět došlo v důsledku privatizací nebo uzavření nových smluv ke snížení počtu bytů s regulovaným nájemným o plnou jednu třetinu. Jen za poslední tři roky obce zprivatizovaly sto tisíc bytů. Nově uzavírané smlouvy nejsou regulovány již od roku 1995. Lidé bydlící v bytech s tržním nájemným kvůli nerovnovážnému stavu na trhu s bydlením přicházejí ročně o 8 mld. Kč. Předpokládá se při tom, že až padesát tisíc bytů s formálně regulovaným nájemným je svými nájemníky dále nelegálně „pronajímáno“ za tržní nájemné. Rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným není všude stejný. Na Ústecku nebo Ostravsku se regulované nájmy téměř rovnají tržním nájmům, naopak v Praze představuje tržní nájemné mnohonásobek regulovaného. Nájemní bydlení slouží často jako tzv. „startovací bydlení“ pro rodiny, které dosud nemají dostatečný finanční základ pro nákup vlastního bytu nebo domku. Je nesporné, že zejména mladé rodiny s dětmi představují sociálně velice slabou vrstvu. Jejich životní potřeby, zejména pokud se starají o děti, jsou vyšší, než potřeby starší generace. Paradoxně však právě finančně nezajištěné mladé rodiny mají kvůli nerovnovážnému tržnímu prostředí často vysoké náklady na bydlení a de facto tak doplácí na regulované nájmy dvakrát.

Vývoj základního nájemného u bytu I. kategorie a podle velikosti obce (Kč / měsíc / 1m2)

  Do 10 000 obyvatel 10 000 až 50 000 50 000 až 100 000 Nad 100 000 Praha Průměr za ČR Průměrný byt 60 m2
1990 2,50 2,50 2,50 2,50 2,50 2,50 150,00
1991 2,50 2,50 2,50 2,50 2,50 2,50 150,00
1992 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 300,00
1993 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 5,00 300,00
1994 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 360,00
1995 7,00 7,13 7,33 7,59 7,85 7,38 443,00
1996 8,42 8,74 9,23 9,90 10,60 9,38 563,00
1997 10,68 11,30 12,26 16,00 21,19 14,29 857,00
1998 12,28 13,24 14,77 19,96 29,89 18,03 1 082,00
1999 13,42 14,47 16,14 21,82 32,67 19,70 1 182,00
2000 14,08 15,18 16,93 22,89 34,27 20,67 1 240,00
2001 14,64 15,79 17,61 23,81 35,64 21,50 1 290,00
2002 15,93 17,18 19,16 25,91 38,78 23,39 1 403,00
2003 15,93 17,18 19,16 25,91 38,78 23,39 1 403,00
2004 15,93 17,18 19,16 25,91 38,78 23,39 1 403,00
2004/1990 537,20% 587,20% 666,40% 936,40% 1451,20% 835,60%  

Zdroj: Český statistický úřad

Vývoj průměrné inflace, hrubé mzdy a důchodu v ČR

  Inflace Hrubá mzda Důchod
1990 9,7% 3 286 1 715
1991 56,6% 3 792 2 320
1992 11,1% 4 644 2 577
1993 20,8% 5 904 3 003
1994 10,0% 7 004 3 388
1995 9,1% 8 307 3 848
1996 8,8% 9 825 4 568
1997 8,5% 10 802 5 289
1998 10,7% 11 801 5 786
1999 2,1% 12 797 6 124
2000 3,9% 13 614 6 264
2001 4,7% 14 793 6 772
2002 1,8% 15 866 7 172
2003 0,1% 16 920 7 507
2004 2,8% 18 035 7 680
2004/1990 320,7% 448,8% 347,8%

Zdroj: Český statistický úřad

Určí pravidla vláda nebo soudy?

Je zřejmé, že deregulace není namířena proti žádné sociální vrstvě nebo generaci. Nakonec ani Sdružení nájemníků ČR nepopírá, že je potřeba situaci odblokovat, aby postupně výše nájemného směrovala k rovnovážnému (tržnímu) nájemnému. Spor se vede o rychlost deregulace. Sdružení nájemníků si představuje přibližně 6 - 8 % ročně, naopak majitelé bytů poukazují na protiústavní stav a požadují okamžité zrušení jakékoli regulace. Jejich společná žaloba proti České republice podaná u mezinárodní soudu ve Štrasburku má velkou naději na úspěch. Jde přitom o miliardy korun, které bychom mohli „prohrát“. Paroubkova vláda ústy ministra Martínka navrhuje deregulovat postupně o deset procent ročně tak, aby nájemné dosáhlo pět procent ceny nemovitosti (nový padesátimetrový byt by tak stál na nájemném zhruba 4 000 Kč měsíčně). To se nelíbí majitelům bytů, protože to nepochybně prodlužuje protiústavní situaci. Opoziční ODS navrhuje okamžité zrušení regulace při zavedení přechodného období a roční výpovědní lhůty. Pokud by někdo nechtěl na výši nájemného přistoupit, měl by vždy rok na vystěhování. Občanům nad 60 let, rodinám s dětmi a invalidním spoluobčanům by se předchodné období prodloužilo na dva roky a občanům nad 70 let na pět let. S tímto návrhem ovšem nesouhlasí Sdružení nájemníků ČR.

Deregulace by snížila tržní nájemné

Odborníci ze Sociologického ústavu Akademi věd ČR ve své práci Standardy bydlení 2003/2004 spočítali, že deregulace nájemného o 10 % vyvolá dodatečné výdaje státu (zvýšení důchodů a dávek sociální pomoci) ve výši 460 mil. Kč. Zároveň však takový postup přinese na trh více volných bytů, což nepochybně povede ke snížení tržního nájemného, podle některých odhadů až o 25 %.

 

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená