FinExpert.e15.cz

Náhradní péče a sociální dávky

Ne každé dítě se narodí do milující rodiny. Méně šťastné děti jsou mnohdy hned po narození umístěny do kojeneckého ústavu a pokud mají jinou barvu pleti nebo zdravotní handicap, zůstávají v ústavní péči až do své dospělosti. Podívejme se tedy blíže, jaké jsou možnosti náhradní rodinné péče a kolik nás taková péče stojí.
Náhradní péče a sociální dávky

Dětské domovy: nákladná a málo efektivní zařízení

Děti do tří let věku jsou umísťovány do kojeneckých ústavů, po dovršení tří let pak do dětských domovů. V roce 2004 se v ústavní péči nacházelo na 22 000 dětí, ročně je do některé formy náhradní rodinné péče umístěno asi 4000 dětí. Stát dítě v ústavní péči dotuje poměrně štědře. V roce 2004 vydal na jedno dítě, umístěné do dětského domova, celkem 191 554 Kč na tzv. neinvestičních výdajích, tj. na mzdách a přímých nákladech. O jedno dítě pečovalo v průměru 1,1 – 1,5 pracovníka. Přes tyto nemalé náklady jsou ale dětské domovy nejméně vhodnou a nejméně efektivní formou náhradní rodinné péče.
Kromě toho, že ústavní systém nepodporuje vznik základních citových vazeb dětí a dospělých, tolik potřebných pro zdravý vývoj dětí, jsou děti navíc prakticky izolované od normálního běžného života. Děti jsou umísťovány do deseti až patnáctičlenných skupin podle věku, v modernějších dětských domovy se počet dětí ve skupinách snižuje na polovinu. Do jedné skupiny většinou není možno umístit sourozence. O skupinu se starají střídavě dvě vychovatelky, v noci slouží pro celý dětský domov noční služba. V ústavech je možno potkat děti, které ve svých sedmi letech ještě nikdy nebyly nakupovat, nevědí, že existují peníze, nevidí základy rodinných vztahů, neznají význam práce a péče o domácnost. Kuchařky jim ráno připraví snídani, v poledne oběd, večer večeři, ale děti nikdy nepomáhaly umývat nádobí ani nevykonávaly žádnou domácí práci. Oblečení vypere pradlena, zašije švadlena, v zimě zatopí topič, kapající kohoutek v umývárně opraví domovník. Děti nemají kromě přípravy do školy žádné domácí povinnosti, jen někdy si „jako hrají na maminku“.
Po dovršení plnoletosti odcházejí z dětského domova, protože už v něm bydlet nemohou. V dřívější době se dětské domovy staraly o to, aby se tyto děti vyučily pro takový podnik, který má podnikovou ubytovnu, takže jejich start do života nebyl tak dramatický. Po roce 1989 byly ale podnikové ubytovny zrušeny, děti se vracely do svých původních rodin nebo končily na ulici. Naštěstí se ve spolupráci s charitativními organizacemi rozebíhají projekty tzv. domovů na půli cesty, kde mohou  bydlet do doby, než se jim podaří sehnat vlastní bydlení. Problémem není jen zajištění vlastního bydlení, ale i vytvoření startovacích podmínek pro život. Děti totiž opouštějí dětský domov jen s vlastním oblečením, ale jinak prakticky s holýma rukama, protože dětský domov jim při odchodu nesmí dát více než 15 000 Kč. Protože se ale za svůj dosavadní život nenaučily základům rodinného hospodaření, utratí většinou svou první výplatu za věci pro ně zajímavé, jako jsou walkmany, kazetové magnetofony, moderní značkové oblečení a jiné věci, které jim v dětském domově nekoupili. Pak velmi tvrdě přicházejí na to, že za elektřinu, vodu nebo plyn se musí platit, že se jídlo na stůl samo nedostane, oblečení nevypere a že na dražší zařízení domácnosti se musí tvrdě šetřit. Některé děti přechod z dětského domova nezvládnou, dostanou se do nepříliš dobré společnosti, kde začnou páchat trestnou činnost, aby měly peníze na své zájmy, popř. se z nich stanou bezdomovci. Pokud založí rodinu, neumí se své děti zpravidla postarat, ty jsou následně umístěny do dětských domovů a bludný kruh se tak uzavírá. Ne všechny děti jsou ale v dětských domovech od narození. Je třeba si uvědomit, že plných 50 % dětí se do dětských domovů dostává ze sociálních důvodů, kdy se o ně vlastní rodina nemůže nebo nechce starat. Jen necelá 2 % dětí v dětských domovech jsou sirotci, ostatní děti sice mají své rodiny, ale bohužel nefunkční.

SOS dětské vesničky jsou blíže reálnému životu

Další formou náhradní rodinné péče jsou SOS-dětské vesničky. V současné době jsou v České republice tři dětské vesničky, v Doubí u Karlových Varů, Medlánkách u Brna a ve Chvalčově u Kroměříže, kde žije celkem 26 skupin dětí. Model SOS-dětských vesniček vznikl v Rakousku po druhé světové válce za situace, kdy bylo mnoho ovdovělých žen a válečných sirotků. Model péče o děti je následující: vesnička se skládá z několika rodinných domků, ve kterých žije skupina šesti až osmi dětí různého věku, často se jedná o sourozence. O děti se stará náhradní „maminka“, kterou se může stát žena ve věku 25 – 42 let, bezdětná a svobodná. Vzdělání není důležité, upřednostňuje se vztah ženy k dětem. Před svěřením dětí do výchovy prochází budoucí maminka několikaměsíční speciální přípravou, je podrobena psychologickým testům ve vesničce a teprve po uplynutí této doby jsou jí děti svěřeny do vlastní péče. „Maminka“ je v zaměstnaneckém pracovním poměru, děti má v pěstounské péči. V případě onemocnění jí vypomáhá tzv. „teta“, pomocná náhradní maminka, která také žije ve vesničce. Model SOS-dětské vesničky je bližší normálnímu běžnému životu, ale jeho negativním prvkem je stále ještě značná odtažitost od běžného života a absence mužského prvku.

Pravidla pro pěstounskou péči

Pěstounská péče se už prakticky blíží normální rodině. Rozdíl je jen v tom, že děti si uchovávají povědomí o existenci své vlastní rodiny, zůstávají jim vlastní jména i příjmení. Rovněž zůstává zachována vyživovací povinnost jejich biologických rodičů, ale ta je v mnoha případech pouze na papíře, protože tito rodiče nemají zájem o výchovu svých dětí, mnohdy nemají ani práci, ani majetek, ze kterého by bylo možno vyživovací povinnost uspokojovat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Při převzetí do péče dostává pěstounská rodina jednorázový příspěvek podle věku dítěte. Jeho účelem je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Příspěvek náleží ve výši čtyřnásobku částky životního minima na výživu a ostatní základní potřeby dítěte.

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj: MPSV

Na úhradu životních potřeb dítěte je poskytován příspěvek na úhradu potřeb dítěte, a to měsíčně ve výši 2,0 násobku částky životního minima na osobní potřeby tohoto dítěte.

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj: MPSV

Pěstoun má za svou péči nárok na odměnu ve výši poloviny částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby pěstouna za každé svěřené dítě. Posledním příspěvkem, které může pěstounská rodina dostat, je příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Ten náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti, přičemž nesmí vozidlo používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však sto tisíc korun. Vedle těchto dávek náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavky na dítě rodičovský příspěvek a další, vyjma sociálního příplatku. Do pěstounské péče přecházejí nejčastěji děti, které ztratily rodiče např. při autonehodě, a jejich příbuzní je nechtějí umístit do dětského domova.

Adopce: ideální řešení, zejména pro nejmenší opuštěné děti

Poslední formou náhradní rodinné péče je adopce. Při adopci jsou do rodného listu dítěte zapsáni adoptivní rodiče namísto rodičů biologických, dítě často dostává nové jméno i identitu. Kromě přídavků na děti, nově je od 1. ledna 2005 místo přídavků poskytován daňový bonus, popř. jiných nárokových dávek státní sociální podpory už stát adoptované děti nijak nepodporuje, jsou považovány za vlastní. Adopce je nejvhodnější a nejefektivnější formou náhradní rodinné výchovy, ale není vhodná pro starší děti, které by si těžko zvykaly na svou novou identitu. Je jen škoda, že úředně provádění prověřování vhodnosti rodičů pro adopci je dlouhodobou a stresující záležitostí, která může mnohé zájemce odradit a zabránit tak dětem vyrůstat v přátelském a milujícím rodinném kruhu.

Další článek


 

Související články


celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Pestounka
ecce
18. 1. 2005, 01:31

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená