Začíná týden na jehož konci budeme o mnoho moudřejší v otázce dalšího vývoje dluhové krize v eurozóně. Nadcházející víkend se totiž mají sejít klíčoví představitelé eurozóny, aby trhům předestřeli svůj plán, kterak radikálně (avšak kontrolovaně) restrukturalizovat řecký dluh a zároveň rekapitalizovat evropské banky.
Jak mnozí doufají, obojí dohromady by mělo potlačit hrozbu nebezpečné finanční nákazy a zároveň snížit riziko recese v eurozóně. Očekávání, že o víkendu dojde v eurozóně k zásadnímu posunu, jsou přitom nastavena poměrně vysoko, neboť i během právě proběhnuvší schůzky G20 ministři financí a centrální bankéři odkazovali s důvěrou na termín 23.10., jakožto na datum, kdy eurozóna zásadně pohne se svými problémy.
Nicméně, dříve než eurozóna začne psát další významnou kapitolu své dluhové anabáze, proběhnou i jiné události, které mohou na čas také diktovat tempo globálním finančním trhům. Mezi takové momenty budou patrně patřit kvartální reporty zisků velkých amerických korporací v čele s technologickými giganty (Apple, IBM či Microsoft) či bankami a některá důležitá makroekonomická data z USA a Německa.
Z nich pak budou nejzajímavější dvě sady údajů: vedle zářijových inflačních statistik z USA by to měla být i podnikatelská nálada z východního pobřeží USA, resp. z Německa. Zatímco v prvním případě se dozvíme nakolik byl velmi slibný výsledek amerických maloobchodních tržeb v září „pozitivně říznut” vysokou inflací, pak výše indexů podnikatelských nálad nám může poopravit naše představy o síle konjunktury v USA a Německu.
Jakékoliv překvapení jdoucí na vrub kvartální ziskové sezóny či měsíčních makroekonomických dat bude ovšem tak jako tak zastíněno víkendovým finále v eurozóně. Ve hře totiž není nic menšího než odpis řeckého vládního dluhu a rekapitalizace evropských bank v řádu desítek, resp. stovek miliard euro.
Autor je analytikem ČSOB.