Mzdy: Spokojení Skandinávci

Evropané jsou kvalifikovaní, vzdělaní a inovativní zaměstnanci, proto jsou jejich průměrné mzdy  nejvyšší na světě. Současně je však v Evropě vyšší zdanění práce a ceny zboží či služeb  jsou vyšší než v ostatních vyspělých státech světa. Výše příjmů občanů  je všude ve světě závislá na náročnosti vykonávané profese. Nejlépe placená jsou potom zaměstnání náročná po psychické stránce, hůře placená jsou potom zaměstnání náročná po fyzické stránce. Dobře placená místa  jsou: manažeři, lékaři, právníci, počítačový experti, strojírenští a chemičtí odborníci či pracovníci pojišťovnictví a bankovnictví.  Nejnižší mzdy jsou vypláceny za všechny pomocné, neodborné a manuálně jednoduché činnosti (uklízeč, vrátný, zemědělec, pomocník v kuchyni…).

Nejvyšší průměrná mzda je v Norsku

Mzdové rozdíly  jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje. Země s nízkou produktivitou práce si nemůže dovolit vysoké mzdy. V tomto případě by každá země  riskovala totální úpadek konkurenční schopnosti svého národního hospodářství  na světovém ale i evropském trhu. Nejvyšší průměrná mzda je v Norsku,  Švýcarsku, Velké Británii  a Lucembursku.  Samotné  porovnávání  hrubých měsíčních mezd nesmíme provádět ukvapeně, neboť v tabulce jsou vždy uvedeny hrubé příjmy (tj. před zdaněním). Výše zdanění je potom v každé zemi rozdílná. V Evropě je oproti ostatních členským zemím OECD vyšší i o desítky procent. Výše průměrné mzdy je však  jedna věc, ale co všechno za ni lze koupit je věc druhá. Ceny zboží a služeb jsou opět v mimoevropských zemích mnohem nižší, čili si mohou za nižší průměrnou mzdu, v některých případech, koupit více zboží a služeb. V přiložené tabulce máme uvedenou průměrnou roční mzdu v národní měně a současně přepočtenou na měsíční mzdu v eurech.

Zdanění průměrné mzdy v Česku

Z průměrné měsíční mzdy za rok 2006 ve výši 20 211 Kč odvede zaměstnanec na sociálním pojištění částku ve výši 1 617 Kč a na zdravotním pojištění částku ve výši 910 Kč, na dani z příjmu fyzických osob potom odvede částku ve výši 2056 Kč. Čistá mzda tak činí 15 628 Kč (což je 77,3% z hrubé mzdy. V Česku zaměstnavatel za svého zaměstnance navíc odvede na sociálním pojištění 5255 Kč (tj. 26%)  a na zdravotním pojištění 1 819 Kč (tj. 9%),  celkem tedy 7 074 Kč. Z celkových mzdových nákladů ve výši 27 285 Kč, si přinese zaměstnanec domů 15 628 Kč, tedy pouze 57,3%.

Nejvyšší mzdové rozdíly v Mexiku a USA

Průměrná mzda je pro většinu lidí nedosažitelná. Její výše je totiž „znehodnocena“ extrémně vysokými příjmy dobře placených občanů. Hodnoty mezd nejlépe placených zaměstnanců výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance.  Seřadíme-li však  všechny mzdy zaměstnanců podle velikosti, tak zaměstnanec nacházející se svou mzdou přesně uprostřed (medián) má mzdu v Evropě téměř o 20% nižší než činí průměrná mzda. Čím vyšší je Giniho index, tím je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem vyšší. V Česku činí rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem téměř 3 000 Kč. Nejvíce roste totiž mzda nejlépe placeným občanům, a to mnohem rychleji než ostatním.  V posledních letech u nás, tak jako všude na světě, dochází k neustálému rozptýlení mezd a platů, čímž dochází k výrazným platovým rozdílům mezi občany. Nejvyšší mzdové rozdíly z členských zemí OECD  jsou v Mexiku a USA. Nejnižší mzdové rozdíly naopak jsou ve Švédsku, Dánsku a  Slovensku. V Česku se začínají pomalu mzdové nůžky rozevírat a nižší Giniho koeficient je již i v Norsku a Francii, Česko tak má šesté nejnižší mzdové rozdíly z členských zemí OECD (patřila nám však třetí pozice).  Nejčetnější mzda se zdaleka nepohybuje v okolí průměrné mzdy. Zaměstnanců podprůměrně placených tedy není přibližně polovina, ale necelých přibližně dvě třetiny. Zvyšování průměrné mzdy tedy nemá základ ve zvyšování středních mezd (kde se nachází většina mezd a platů v zemi), ale ve zvyšování 10 % nejvyšších mezd v zemi. Nejlépe placeným zaměstnancům roste mzda nesrovnatelně rychleji než ostatním občanům.

Ve Skandinávii se nemračí

I když jsou v zemích Skandinávie vysoké daně a mzdové rozdíl jsou podstatně nižší než v ostatních vyspělých zemích světa, patří Skandinávci mezi nejspokojenější Evropany (celkově jsou nejspokojenější Afričané). Největší pozornost přitahují v zemích Skandinávie, vzhledem k vysoce kvalifikovaným pracovníkům a celkové vysoké  vzdělanosti obyvatel,   investice do IT, elektroniky, automobilového průmyslu a rychle se rozvíjejícího oboru biotechnologií. Masivní investice plynou do výzkumných a vývojových center. Země Skandinávie jsou  charakterizovány jako země s kultivovaným podnikatelským prostředím, fungujícím právním a kontrolním režimem a vysokým stupněm liberalizace. Proto rizika investování jsou zde  minimální. Infrastruktura je v těchto zemích  na špičkové úrovni a výrazným způsobem se podílí  na vysoké ekonomické vyspělosti domácích ekonomik, země Skandinávie jsou v popředí zemí s přístupem k mobilní telefonii, počítačům a internetu. 

Výše průměrné mzdy v členských zemích OECD (rok 2006)

Poznámka:  v tabulce zveřejněné OECD jsou uvedeny průměrné hrubé příjmy za kategorie ISIC C to K (mírně se lisí od kategorií OKEČ)