Rozhodující podíl v národním hospodářství má sektor služeb, současně však je výrobní průmysl nadprůměrný. Rakousko má i přes rostoucí trend i nadále jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU (okolo 5%) a míra inflace za posledních 6 let nepřekročila hodnotu 2,5%.
Průměrná čistá mzda je vysoká
Průměrná čistá mzda v Rakousku činí 17 756 euro, zdanění práce je však vysoké a celkové mzdové náklady zaměstnavatele jsou podstatně vyšší (u průměrné mzdy 45% – včetně odvodů zaměstnavatele), než jakou částku obdrží za svou práci zaměstnanec na bankovním účtu. Za práci přesčas je 50% je zákonný přípatek a je povolen maximální počet 480 přesčasových hodin za rok. V Rakousku průměrnou a vyšší mzdu pobírá přibližně 42% občanů. Současně však čtvrtina pracujících v Rakousku pracuje za mzdu 900 euro měsíčně a nižší. Ve většině případů se to týká žen. Více než 30% Rakušanek totiž pracuje na zkrácený úvazek, a proto nemůže být jejich mzda za týdenní práci 20 hodin vyšší. Celkem v Rakousku na částečný pracovní úvazek pracuje více než 22% lidí. Zájem o práci za nižší mzdu přispívá ke skutečnosti, že v Rakousku jsou nižší příjmové skupiny zvýhodněny nižší daňovou sazbou. Deset procent Rakušanů pobírá měsíční mzdu vyšší než 4000 euro. Nejvyšší průměrné mzdy jsou potom ve Vídni a dalších velkých městech (Graz, Salzburg, Linz, Innsbruck, Klagenfurt, Bregenz a Feldkirch).
Zdanění mezd v Rakousku
| Mzdové odvody |
Průměrný příjem (v %) |
| 67 |
100 |
133 |
167 |
| Centrální daň z příjmů fyzických osob |
4,6 |
10,8 |
14,1 |
17,6 |
| Místní daň z příjmů fyzických osob |
0 |
0 |
0 |
0 |
| Celkem daň z příjmů |
4,6 |
10,8 |
14,1 |
17,6 |
| Sociální pojištění hrazené zaměstnancem |
18,1 |
18,1 |
18,1 |
18,1 |
| Celkové odvody zaměstnancem |
22,7 |
28,9 |
32,1 |
35,7 |
| Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem |
21,7 |
21,7 |
21,7 |
21,7 |
| Celkové zdanění práce |
40,2 |
45 |
47,5 |
50,2 |
Životní minimum a státní svátky
Dávka životního minima náleží v Rakousku, při splnění konkrétních podmínek, pouze fyzické osobě. Při ztrátě zaměstnání pobírá občan nejdříve podporu v nezaměstnanosti. Podpora je ovšem poskytována pouze po zákonem stanovenou dobu. Jestliže si během tohoto časového úseku občan nenajde práci, je již odkázán na sociální dávky – nejméně do výše životního minima. Životní minimum pro dospělého občana činí 520 euro měsíčně, pro manžele 770 euro měsíčně, pro samoživitele s jedním dítětem 747 euro měsíčně, pro rodinu s jedním dítětem 1045 euro měsíčně, pro rodinu s dvěmi dětmi 1315 euro měsíčně a pro rodinu se třemi dětmi 1616 euro měsíčně.
Státní svátky jsou: Nový rok (1. ledna), Tři králové (6. ledna), Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek), Svátek práce (1. května), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní svátky, Boží tělo (pohyblivé svátky), Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna), Státní svátek Rakouské republiky (26. října), Svátek všech svatých (1. listopadu), Zvěstování Panny Marie (8. prosince), První svátek vánoční (25. prosince), Druhý svátek vánoční (26.prosince).
Nejvyšší průměrné příjmy jsou ve Vídni
Rakousko se člení na 9 spolkových zemí. Zemské členění dle Eurostatu je stejné a počítá s 9 zeměmi. V Rakousku jsou poměrně malé rozdíly ve výši průměrné mzdy mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Vyšší rozdíly jsou mezi jednotlivými profesemi. Vyšší průměrná mzda než činí za celé Rakousko je ve dvou zemích, v ostatních je o něco nižší, ale rozdíly nejsou nějak výrazné.
Výše průměrného přijmu v jednotlivých krajích
| Kraj |
Výše příjmu (v % k průměrné mzdě Rakouska) |
| Wien |
109 |
| Niederösterreich |
105 |
| Oberösterreich |
99 |
| Vorarlberg |
98 |
| Burgenland |
97 |
| Salzburg |
95 |
| Steiermark |
95 |
| Kärnten |
94 |
| Tirol |
90 |
Vysoká životní úroveň Rakušanů
Průměrná výše čisté mzdy řadí Rakousku na desáté místo v Evropě, protože je však v zemi podstatně levněji než např. ve Skandinávii je celková životní úroveň Rakušanů vysoká. Při zohlednění cen zboží a služeb jsou z Evropanů „nejbohatší“ občané Lichtenštejnska, Lucemburska, Švýcarska a za nimi následují Rakušané. Při zohlednění překrásné přírody patří spolu se Švýcarskem k absolutní špičce. Navíc má země i dobré podmínky pro podnikání. V Rakousku nejsou tak výrazné investiční pobídky, jako v jiných státech Evropské unie. Rozhodování o investicích však pozitivně ovlivňují další faktory, mezi něž patří zejména stabilní prostředí, relativně vysoká právní jistota, dobrá infrastruktura, výhody v logistice a bankovnictví, po založení firmy automatické členství v hospodářské komoře s možností využívat jejích služeb, kvalifikovaná pracovní síla a v neposlední řadě výhodná geografická poloha. Mnohé zahraniční, mezinárodní firmy mají své sídlo ve Vídni a odsud zpracovávají trhy střední a východní Evropy.
Zdroje:
Europaesiche Komission: „Gegenseitiges Informationssystem zur sozialen Sicherheit, soziale Sicherheit in den Mitgliedstaaten der Europaeischen Union“
OECD FACTBOOK 2006
Statistisches Jahrbuch Ostereich 2006
The Federation of European Employers