V malém Monaku se neplatí daň z příjmu fyzických osob ani daň z majetku nebo z bydlení. Přesto se v Monaku daně platí, jaké a jak jsou vysoké?
Monacké knížectví je druhý nejmenší stát na světě po Vatikánu. Monako je považována za daňový ráj, neboť se zde neplatí daň z příjmu fyzických osob, daň z bohatství ani daň z majetku. Bydlet v Monaku je však velmi nákladné, neboť pořídit si zde i malý byt je nesmírně drahé, stejně jako běžný život. Monako je destinací pro bohaté:
- V Monaku žije nejvíce milionářů na světě na počet obyvatel a v podstatně neexistuje chudoba a nezaměstnanost. Nominální HDP na jednoho obyvatele je v Monaku nejvyšší na světě.
- Monako bohatým občanům nabízí minimální kriminalitu – všude je monitorovací systém, bohatý kulturní život, nádherné klima, všeobecnou čistotu a politickou stabilitu, např. nulové zdanění je zavedeno již od roku 1869.
Drahé nemovitosti
V daňovém ráji Monaku, které z velké části žije z cestovního ruchu, např. i kvůli proslulým kasinům, služeb a bankovnictví, jsou velmi vysoké ceny nemovitostí. V malém Monaku není možnost pro zemědělské využití půdy, proto se všechny potraviny dovážejí. Monako je v mnoha aspektech propojeno s Francií.
- Po administrativní stránce je nákup nemovitostí v Monaku velmi jednoduchý, neexistují žádná omezení pro cizince. Ceny jsou však velmi vysoké a pořád neustále stupají, neboť počet zájemců je vyšší než nabídka nemovitostí (rozloha Monaka je pouze 2,04 km2). Náklady spojené s pořízením nemovitosti (např. poplatek realitní kanceláři, různé registrační poplatky a kolky) jsou však poměrně vysoké (cca 15 %).
- Dle serveru Global Property Guide stojí v Monaku u apartmánu metr čtvereční v průměru 34 tisíc až 40 tisíc eur. Malý apartmán (40 m2) tak stojí v průměru 1,4 miliónu eur. Cena většího apartmánu (120 m2) se pohybuje v průměru okolo 4,7 miliónu eur.
Daňové zatížení
Celkové daňové zatížení v Monaku je minimální, proto má v Monaku oficiálně bydliště řada bohatých občanů a firem. I v Monaku jsou však zavedeny některé daně, podívejme se na nejdůležitější z nich:
- Daň z příjmu právnických osob
Daň z příjmu právnických osob odvádí pouze společnosti, které realizují více než 25 % svého obratu mimo Monako, sazba daně v tomto případě činí 33,33 % ze zisku. Existují však různé úlevy.
V Monaku je zavedena DPH na stejné úrovni jako ve Francii. Základní sazba DPH činí 19,6 % a snížená 5,5 % sazba DPH (voda, potraviny, léky, knihy, ubytování v hotelu, veřejná doprava či veřejná zábava).
V oblasti důchodů, sociálního a zdravotního zabezpečení má Monako uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení s Francií a Itálií. Sociální pojištění je v Monaku poměrně vysoké. Příspěvky na sociální pojištění se pohybují na straně zaměstnavatele, v průměru 35 % (v Česku je to 34 %). Na straně zaměstnance činí souhrnné příspěvky zaměstnance v průměru 13 % (v Česku je to 11 %).
U přímých příbuzných (dětí a manželů) se dědická ani darovací daň neplatí. U sourozenců činí sazba daně 8 %, u tet, strýců, neteří a synovců je 10% sazba daně, u ostatních příbuzných je zavedena 13% sazba daně a u osob bez příbuzenského vztahu je 16% sazba daně.
- Kolky a registrační poplatky
Při jednání s veřejnou správou je potřeba počítat s vysokými kolky a registračními poplatky, např. převod nemovitosti, soudní dokumenty.
Zdroj: Centrall Inteligence Agency „The World Factbook 2013“, Worldwide-tax: Monoco, Global Property Guide – Monaco