Jste-li mladí, krásní a studující? Pak vás možná bude zajímat, jaké jsou vaše šance na trhu práce. Čistě teoreticky, ale přece jen statistika ČSÚ mluví jasně. S vysokoškolským titulem je šance, že v krátkém období po skončení studia (3 - 12 měsíců) nenajde práci jen asi 15 % z vás. U osob se středním vzděláním bez maturity se jedná o hodnoty kolem hranice 30 % a u osob se základním vzděláním dosahuje pravděpodobnost nezaměstnanosti hranice 80 %.
Samozřejmě existují i rozdíly v rámci krajů, nejlepší vyhlídky mají mladí absolventi v Praze, nejhorší pak v Ústeckém a Karlovarském kraji.
Využijte peníze banky, získejte procenta zpět a vstupní bonus.
V období let 2009 až 2013 měli výrazně nejmenší pravděpodobnost nezaměstnanosti po ukončení vzdělávání mladí lidé v Praze (7,4 %), dále trochu překvapivě také ve Zlíně (22,8 %). Pod hranicí 25 % se nachází také Vysočina, Středočeský a Liberecký kraj. Krom Ústeckého a Karlovarského kraje není příliš růžová situace ani v Královéhradeckém, Olomouckém a Pardubickém kraji. Zde má s nalezením práce problém každý třetí absolvent.
Pravděpodobnost nezaměstnanosti dle vzdělání a mezinárodní pohled, ve kterém si ČR nestojí zase tak špatně (obr.: csu.cz)
Nejvyšší pravděpodobnost nezaměstnanosti po ukončení studia z pohledu nejvyššího dosaženého vzdělání mají mladí lidé se základním vzděláním. Pravděpodobnost nezaměstnanosti se zde pohybuje okolo 78 %, vysoká je též u středoškoláků bez maturity. Na rozdíl od ostatních stupňů vzdělání se zde ukázaly výrazné genderové diference, které mohou být důsledkem lepšího uplatnění mužů v řemeslných profesích (muži 31,9 %, ženy 43,5 %).
Výše dosaženého vzdělání dle ČSÚ jednoznačně určuje šance mladých lidí na trhu práce, a to významně více než region bydliště či pracoviště. Takto výrazně odlišný trend je však v Evropě spíše výjimečný a například v zemích jižní Evropy nemá výše vzdělání vliv na uplatnění mladých lidí na trhu práce, nižší je i v sousedících zemích Rakousku a Německu. Celou studii si můžete stáhnout zde (PDF).