Ministryně Marksová předložila návrh novely zákoníku práce

Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové by zákoník práce měl ochraňovat zaměstnance a především ty, kteří se vrací do práce po rodičovské dovolené. Proto předložila návrh novely zákoníku práce. 

„Novinkou bude jistota návratu do původní práce a na stejné pracoviště pro zaměstnance po skončení rodičovské dovolené, povinnost zpracovat sociální plán pomoci v případech hromadného propouštění nebo například zrušení možnosti jednostranného převedení zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu,“ uvedla ministryně. To je pár změn, kterých se novela týká.      

Odbory versus zaměstnavatelé: boj o zákoník práce

Jasnější podmínky pro práci z domu                                             

Další oblastí, ve které by se měla udát změna, je homeworking. Měly by být zpřesněny podmínky pro výkon práce z domova, umožňuje se dohoda o rozvržení pracovní doby samotným zaměstnancem.

Upravena bude také práce na dálku, tzv. teleworking. V novele by zaměstnavatel měl zajistit hrazení nákladů spojených s komunikací mezi ním a zaměstnancem. A všechny ostatní náklady, které při práci z domova vzniknou. 

Měl by být zrušen institut jednostranného převedení zaměstnance na jinou práci a jeho nahrazení dohodou smluvních stran pracovního poměru. Dále novela obsahuje úpravy způsobu rozvržení pracovní doby, v posuzování práce přesčas, vzniku překážek v práci nebo v ochraně mzdových práv.  

Úprava v oblasti dovolených by se měla týkat podmínek vzniku práva na dovolenou a při čerpání. V zásadě dochází k opuštění dovolené za odpracované dny, přičemž vznik práva zaměstnance na dovolenou je založen na týdenní pracovní době zaměstnance, od níž se též odvozuje i délka dovolené. 

Některé další změny se budou týkat:

• zakotvení institutu vrcholových řídících zaměstnanců jako zvláštní kategorie vedoucích zaměstnanců,
• úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr garancí dob odpočinku a ochrany odměny z dohody,
• úpravy práv a povinností v kontu pracovní doby a u způsobu rozvržení pracovní doby, posuzování práce přesčas, vzniku překážek v práci nebo v ochraně mzdových práv,
• přeložení, prevence před stresem a obtěžováním na pracovišti, doručování a průměrného výdělku.