FinExpert.e15.cz

Minimální základ daně a jak si s ním poradit

U mnohých podnikatelů se nebude moci při dalším snižování základu daně a výpočtu daně za rok 2004 vycházet z jejich skutečného základu daně, nýbrž z jeho minimální hodnoty stanovené v § 7c zákona o daních z příjmů.
Minimální základ daně a jak si s ním poradit

Jaká je výše minimálního základu daně

V § 7c odst. 1 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) je stanoveno, že u poplatníka s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) musí základ daně podle § 5 a 23 činit alespoň 50 % částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval činnost podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c). Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

!

Podle Čl. II bod 6. Přechodných ustanovení zákona č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony platí, že ustanovení § 7c zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období 2004, s tím, že se bude postupovat podle všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění do 30. září 2003.

Nařízení vlády č. 338/2003 Sb. ze dne 22.9.2003 stanoví měsíční výši všeobecného vyměřovacího základu pro důchodové pojištění 15 711 Kč a přepočítací koeficient činí 1,0717.

Pokud bude poplatník provozovat podnikatelskou činnost ((příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ZDP)) po celý kalendářní rok, tak musí jeho celkový základ daně za rok 2004 činit po zaokrouhlení alespoň 101 000 Kč ((12 x 15 711 x 1,0717) = 202 049,74; po zaokrouhlení na stokoruny dolů to je 202 000 a z toho 50 % činí 101 000 Kč)).

Jiným slovy: při stanovení minimálního základu daně pro rok 2004 se vychází z poloviny průměrné mzdy za rok 2002 upravené koeficientem podle vývoje mezd v polovině roku 2003 a násobené počtem kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ZDP.

V daňovém přiznání typu B za rok 2004 je potom uvedeno, že minimální základ daně se vypočte podle vzorce (15 711 x 1,0717 x počet kalendářních měsíců provozování činnosti) děleno 2. Na jeden měsíc provozování činnosti tak, před celkovým zaokrouhlením minimálního základu daně na celé stokoruny dolů, připadá částka ve výši cca 8 419 Kč.


!

Z výše uvedeného odstavce 1 vyplývají následující závěry:

1. není stanovena minimální daň, ale minimální základ daně. Rozdíl mezi těmito pojmy je v tom, že minimální základ daně může poplatník ve svém daňovém přiznání snížit o řadu odpočitatelných položek podle § 15 zákona (např. o položky na poplatníka, hodnotu poskytnutých darů a další). Nakonec tak žádnou daň ani platit nemusí,

2. minimální základ daně se nebude vztahovat na všechny poplatníky. Bude se vztahovat pouze na poplatníky s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živnosti, nebo z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (daňoví poradci, advokáti a další) a to pouze v případě, že nebudou patřit mezi stanovené výjimky (viz dále), na které se minimální základ daně vztahovat nebude. Pokud poplatník výše uvedené příjmy mít nebude, tak se na něj ustanovení o minimálním základu daně vztahovat nebude. To např. znamená, že se s minimálním základem daně trápit nebude spisovatel, herec nebo hudebník, pokud nebude mít ve zdaňovacím období příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ZDP. Obdobně to platí i pro znalce, tlumočníka, ale také pro pronajímatele s příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP,

3. minimální základ daně se vztahuje k celkovému základu daně poplatníka, to znamená na součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 ZDP, a nikoliv pouze k dílčímu základu daně u příjmů podle § 7 odst. 1 písm. a), b), nebo c) ZDP. To např. znamená, že u poplatníka, který vedle svého hlavního zaměstnání podniká, se bude porovnávat celkový základ daně, který je součtem dílčího základ daně u příjmů ze zaměstnání a dílčího základu daně u příjmů z podnikání, s hodnotou minimálního základu daně stanovenou pro zdaňovací období. U většiny takových, vedle zaměstnání podnikajících poplatníků, bude celkový základ daně vyšší než jeho stanovená minimální hodnota už jenom z důvodu dílčího základu daně u příjmů ze zaměstnání.

Příklad:

Poplatník vydělával za rok 2004 ve svém zaměstnání měsíčně 10 000 Kč a po sražení pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je jeho dílčí základ daně u příjmů ze zaměstnání za rok 2004 ve výši 105 000 Kč.

Poplatník vedle zaměstnání po celý rok 2004 provozoval svou podnikatelskou činnost, nepatřil mezi výjimky, kterým minimální základ daně stanoven není, a proto musí jeho celkový základ daně být minimálně na úrovni minimálního základu daně pro rok 2004 tj. 101 000 Kč, což je už splněno díky vyššímu dílčímu základu daně u příjmů ze zaměstnání.

U příjmů z podnikání činí dílčí základ daně poplatníka 20 000 Kč a jeho celkový základ daně za rok 2004 tak činí 125 000 Kč (105 000 + 20 000). Tato hodnota bude také uvedena v ř. 37 jeho daňového přiznání za rok 2004, od které bude moci dále odečítat přípustnou část daňové ztráty a další položky odečitatelné od základu daně

Příklad:

Poplatník vydělával za rok 2004 ve svém zaměstnání měsíčně 7 000 Kč a po sražení pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je jeho dílčí základ daně u příjmů ze zaměstnání za rok 2004 ve výši 73 500 Kč.

Poplatník vedle zaměstnání po celý rok 2004 provozoval svou podnikatelskou činnost, nepatřil mezi výjimky, kterým minimální základ daně stanoven není, a proto musí jeho celkový základ daně být minimálně na úrovni minimálního základu daně pro rok 2004 tj. 101 000 Kč, což splněno díky vyššímu dílčímu základu daně u příjmů ze zaměstnání není.

U příjmů z podnikání činí dílčí základ daně poplatníka 20 000 Kč a jeho celkový základ daně za rok 2004 tak činí 93 500 Kč (73 500 + 20 000). Pro účely odpočtu položek odečitatelných od základu daně a výpočtu daně však bude muset podnikatel v ř. 37a a ř. 39 svého daňového přiznání uvést částku 101 000 Kč.

Tip:

ZDP neobsahuje definici „provozování“ podnikatelské činnosti, přičemž počet kalendářních měsíců v jejichž průběhu poplatník „provozoval“ podnikatelskou činnost má vliv na to, jaká bude hodnota minimálního základu daně za celý rok 2004 (nebo rok 2005 a další roky).

Nezbývá potom nic jiného než vzít v potaz obecné chápání výrazu, co to „provozování“ činnosti je.

U podnikání by to znamenalo podnikání osobně vykonávat a nebo alespoň prostřednictvím jiných osob (zaměstnanců, spolupracujících osob, osob na základě smlouvy zajišťující chod podnikání).

Příklad:

Pokud živnostník provozuje svou živnost úplně sám a v roce 2004 byl po celé dva kalendářní měsíce nemocný (musel takzvaně „zavřít krám“), tak je třeba učinit závěr, že dva kalendářní měsíce živnost neprovozoval. Minimální základ daně za rok 2004 potom bude u něj činit 84 100 Kč a nikoliv 101 000 Kč ((15 711 x 1,0717 x 10)/2 po zaokrouhlení).

Tip:

Pokud by měl být celkový základ daně poplatníka nižší než pro něj nakonec směrodatný minimální základ daně, tak by docházelo k tomu, že jím uplatněné daňové výdaje nebudou využity (celkový základ daně má například ve výši 60 000 Kč a bude muset uvádět pro účely odpočtu odečitatelných položek a výpočtu daně hodnotu 101 000 Kč).

V takovém případě je třeba daňové výdaje optimalizovat tak, aby byl celkový základ daně poplatníka minimálně na úrovni minimálního základu daně (jde například daňové odpisy přerušit, nebo při rovnoměrném odpisování použít sazby, jaké poplatník pro doladění svého základu daně potřebuje).

Tip:

Ustanovení o minimálním základu daně se vztahuje i na spolupracující osoby poplatníků s výše uvedenými příjmy, na které se minimální základ daně vztahuje. Proto je třeba při rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby na to pamatovat tak, aby rozdělení bylo optimální i z tohoto hlediska.

O jaké položky nelze minimální základ daně snížit

V § 7c odst. 2 je stanoveno, že minimální základ daně podle odstavce 1 se nesnižuje o položky odečitatelné od základu daně podle § 34 ZDP (např. o daňovou ztrátu a tzv. investiční odpočet).

Tip:

Pokud by například podnikatel provozující podnikatelskou činnost po celý rok 2004 zjistil, že jeho celkový základ daně za rok 2004 bude 90 000 Kč, což je méně než 101 000 Kč minimálního základu daně, tak by to pro něj mimo jiné znamenalo, že si nebude moci odečíst od částky 101 000 Kč daňovou ztrátu za rok 2003 ve výši 50 000 Kč, což by on odečíst chtěl

V takovém případě může optimalizovat svůj celkový základ daně tak, aby za rok 2004 například činil 101 500 Kč, což je více než je hodnota minimálního základu daně a nic nebrání tomu, aby si od částky 101 500 Kč daňovou ztrátu ve výši 50 000 Kč odečetl.

Optimalizovat v takovém případě základ daně směrem nahoru může nejen výše uvedenými způsoby, ale také například tak, že nějaké výdaje ve výši jakou potřebuje jako daňové neuplatní, i když je podle ZDP uplatnit mohl.

!

Podle § 7c odst. 2 dále platí, že daňovou ztrátu zjištěnou podle § 5 a 23 dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 ZDP.

To znamená, že taková daňová ztráta poplatníkovi nemusí propadnout a bude si ji moci za stanovených podmínek uplatnit nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve které byla v daňovém přiznání uvedena.

!

I když bude poplatník povinen uvést v daňovém přiznání na ř. 37a hodnotu vypočteného minimálního základu daně, protože jeho celkový základ daně bude nižší, tak mu ustanovení §7c nebrání v tom, aby si snížil o položky odečitatelné od základu daně podle § 15 ZDP i minimální základ daně.

Po odpočtu částek na poplatníka a dalších podle § 15 tak nakonec může mít jeho základ daně hodnotu 0 Kč a on žádnou daň z příjmů platit nebude.

Na koho se minimální základ daně nevztahuje

I když poplatník vykonával v roce 2004 výše uvedenou podnikatelskou činnost podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ZDP, tak to ještě neznamená, že když bude jeho základ daně nižší než hodnota minimálního základu daně stanovená pro rok 2004, že by se na něj minimální základ daně za rok 2004 vztahovat měl.

V §7c odst. 3 ZDP je totiž uvedeno, že minimální základ daně se nevztahuje na poplatníka ve zdaňovacím období:

a) ve kterém zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost,

b) bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil podnikatelskou
 činnost.

Minimální základ daně se podle § 7c odst. 4 ZDP nevztahuje dále na poplatníka:

a) kterému byla stanovena daň paušální částkou podle § 7a,

b) kterému náležel rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu, a to i po část zdaňovacího období (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře),

c) kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu, a to i po část zdaňovacího období (zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

d) který je poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu,

e) který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se v souladu se zvláštním předpisem soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem ( § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.),

f) který ve zdaňovacím období podá daňové přiznání podle § 38gb (daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu) a který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost,

g) který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35, 35a a 35b.

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená