Minimální mzda v Evropě není samozřejmostí

Kvůli minimální mzdě je pracovní síla v některých případech příliš drahá, neumožňuje rozvoj kratších pracovních úvazků a práce pro více zaměstnavatelů je mnohem komplikovanější. Její stoupenci vyzdvihují její sociální funkci a zlepšování pracovního postavení a jistot zaměstnanců, kdy podstatný rozdíl mezi výší minimální mzdy a sociálními dávkami je důležitým motivačním prvkem při snižování nezaměstnanosti.

Minimální mzda není všude

V šesti členských zemích Evropské unie není minimální mzda zavedena:

• Dánsko
• Finsko
• Švédsko
• Rakousko
• Německo
• Itálie

V těchto zemích nemá institut minimální mzdy tradici. Všechny tyto země však vykazují podprůměrnou míru nezaměstnanosti z členských zemí Evropské unie.  Někteří ekonomičtí odborníci přikládají značný díl viny právě neexistenci státem stanovené výši minimální mzdy.

Podle minimální mzdy se odvíjejí sociální dávky

Správné nastavení výše minimální mzdy je v  Evropě nesmírně důležité. Z výše minimální mzdy se totiž ve většině zemí odvíjí jednotlivé státní dávky životní podpory (někdy ze životního minima, které však při růstu minimální mzdy taky roste). Zvýšení minimální mzdy tedy automaticky znamená zvýšení téměř všech sociálních dávek v zemi. Přitom je právě důležité, aby mezi minimální mzdou a sociálními dávkami byl co největší rozdíl. Ten, kdo chodí do práce, na tom musí bezpodmínečně být lépe než ten, komu vyhovuje pohodlný život na sociálních dávkách. Nejvíce lidí za minimální mzdu pracuje v Lucembursku (16%) a  Francii (14%), nejméně naopak  ve Velké Británii 4,0% a  Španělsku 6,0%.

BeNeLux má tradičně nejvyšší minimální mzdy

Minimální mzda je z členských zemí Evropské unie tradičně  nejvyšší v Lucembursku (1467 EUR), Belgii (1317 EUR) a  Nizozemí (1265 EUR). Z nových členských zemích je minimální mzda nejvyšší na Maltě (557 EUR).  Ve všech státech je minimální mzda uvedená v tabulce vyjádřená jak v národní měně, tak v eurech. V zemích, kde není EURO oficiální měnou byl proveden  přepočet dle směnného kursu.

Absolutně nejnižší minimální mzda v Evropě (ze zemí, kde je institut minimální mzdy zaveden) je v současné době v Rusku (720 rublů = 19 EUR) a Ukrajině (662 hřiven = 36 EUR. Z členských zemí Evropské unie byla minimální mzda zavedena nejdříve v Nizozemí  (v roce 1969). Následovala Francie (1970), Lucembursko (1973), Portugalsko (1974), Belgie (1975), Španělsko (1980), Řecko (1991), Velká Británie (1999) a Irsko (2000). Z nových členských zemí  byla první Malta (1974). Následovalo Maďarsko (1988), Česko, Slovensko,  Estonsko, Litva, Lotyšsko (1991), Slovinsko (1995) a Polsko (2003). 

Nejvíce vrostla minimální mzda v Bulharsku

Od roku 2002 do roku 2005 se nejvíce zvýšila minimální mzda v Turecku (o 59,8%),  v Bulharsku (o 50%) a v Lotyšsku (o 33,3%). Naopak nejméně se minimální mzda zvýšila v Nizozemí (o 4,8%) a Francii (o 6,3%).  V Česku se minimální mzda zvýšila o 26,1% (inflace byla v posledních letech vždy výrazně nižší než 3%), můžeme tedy říci, že občan pobírající minimální mzdu v roce 2005 je na tom reálně lépe než občan pracující za minimální mzdu v roce 2002. Stejná situace je i u ostatních západoevropských zemích. Ve východoevropských zemích byla v některých letech inflace vyšší než 10% (např. Polsku, Rumunsku, Slovensko), takže zvýšení minimální o několik desítek procent automaticky neznamená zvýšení životní úrovně občana pobírající tuto mzdu.

Vývoj minimální mzdy v Evropě 2002 - 2005

Pramen:
• The Federation of European Employers
• Eurostat: Statistik kurz gefasst, Bevoelkerung und Bedingungen Nr. 7/2005