S minimální mzdou je na tom ČR bídně, to je neoddiskutovatelný fakt. Dle Českomoravské konfederace odborových svazů je nejnižší příjem v ČR dokonce pod úrovní sociálních dávek a tím tento institut naprosto selhává v roli pojistky, která právě tento stav nemá dopustit. Po vládě nyní požaduje, aby podíl minimální mzdy k té průměrné dosáhnul alespoň 40 %, tak jak se vláda ve svém prohlášení zavázala. Co se týče zdanění minimální mzdy, to je v ČR řekněme ještě dobré – dle OECD spolu s odvody na zdravotní a sociální pojištění činí 11 %.
Toto číslo je pod průměrem pomyslného pelotonu zhruba třicítky srovnávaných zemí s tím, že daleko nejhůř si stojí Maďaři. Pracovat za minimální mzdu v této zemi znamená, že vám stát uzme 35 % výdělku. Dle čísel Eurostatu (dokument v PDF ke stažení) je přitom její výše prakticky totožná s tou v ČR (od 1. ledna 2015 platí 9 200 Kč). Maďaři na tom byli o fous lépe, konkrétně o 1 euro, ale po zdanění na tom budou hůř než poslední Bulhaři.
Po pětadvaceti letech od pádu železné opony je na tom ČR s mzdami bídně (obr.: Eurostat)
Čtyřicetiprocentní hranici poměru mezi průměrnou a minimální mzdou nedosahuje krom ČR už jen Estonsko, nejlepší 60% poměr má Francie a Portugalsko. Výše odkazovaná čísla Eurostatu říkají například také to, že od roku 2008 vzrostla minimální mzda nejvíc v Rumunsku (o 95 %), o 64 % v Bulharsku a o 55 % v Polsku. V ČR ze těchto 7 let jen o 15 %.