Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje navýšit minimální mzdu od příštího roku ze současných 9900 korun na 11 tisíc korun. To je první variantou. Dále je tu možnost, že se „minimálka“ od ledna zvýší na 10600 korun a na 11 tisíc až od července. Odbory požadují zvýšení dokonce na 11500 korun.
Co na to zaměstnavatelé?
Zaměstnavatelé navrhují postupné navyšování, které by neohrozilo konkurenceschopnost firem. Navyšování minimální mzdy totiž bude mít za následek celkové zvyšování mezd. Podle zaměstnavatelů, i když ekonomika roste, ne každá firma je na tom dobře.
Podle analýzy, kterou si nechala v loňském roce vypracovat Asociace samostatných odborů, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji.
Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost. „Ministerstvo v materiálu uvádí, že v případě zvýšení minimální mzdy o 1100 korun by mzdové náklady na jednoho zaměstnance, který pobírá minimální mzdu, vzrostly včetně odvodů pojistného ročně o 17 688 korun. V podnikatelské sféře by si to podle dostupných údajů vyžádalo celkem asi 3,5 miliardy korun a v nepodnikatelské sféře asi 0,6 miliardy korun,“ uvádí ČTK.
Od ledna tohoto roku stoupla měsíční minimální mzda z 9200 na 9900 korun.