Zaměstnanci s měsíční hrubou mzdou nad 106 444 Kč v roce 2015 musí odvádět ze své hrubé mzdy solidární daň. Kdy je potřeba podat daňové přiznání za rok 2015 a kdy je možné požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně?
Sazba daně z příjmu fyzických osob je stanovena v § 16 zákona o dani z příjmu. Sazba daně z příjmu fyzických osob je 15 %. Solidární daň se týká pouze částky nad rozdíl mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti a dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti a 48násobku průměrné mzdy stanovené podle zákona upravující pojistné na sociální zabezpečení. Za rok 2015 podléhá platbě 7% solidární daně hrubá mzda zaměstnance nad částku 1 277 328 Kč. Zaměstnanci přitom odvádí povinné daně měsíčně ze své hrubé mzdy, při výpočtu měsíční daně z příjmu se posuzuje částka 106 444 Kč. Solidární daň se počítá z hrubé mzdy a nikoliv superhrubé mzdy, jak si ukážeme na praktickém příkladu.
Jak vysoká bude minimální záloha v roce 2016?
Praktický příklad
Zaměstnanec pan Černý měl v září hrubou měsíční mzdu 130 000 Kč. Kolik zaplatí pan Černý na dani z příjmu fyzických osob celkem?
- Superhrubá mzda činí 174 200 Kč (130 000 Kč x 1,34)
- Daň z příjmu fyzických osob je 24 060 Kč (174 200 Kč x 15 %) - 2 070 Kč)
- Solidární daň je 1 648 Kč (130 000 Kč - 106 444 Kč) x 7 %)
- Odvedená záloha na dani z příjmu po slevě 25 708 Kč
Zaměstnanci panu Černému je jeho zaměstnavatelem sraženo na dani z příjmu fyzických osob v zářijové výplatě obdržené na účet v říjnu celkem 25 708 Kč.
Příjem nad limit pouze v některém měsíci
Někteří zaměstnanci odvedou v některém měsíci roku 2015 z hrubé mzdy solidární daň, neboť mají z různých důvodů výjimečně vysokou hrubou mzdu. V ostatních měsících však mají hrubou mzdu značně nižší a souhrnná hrubá mzda za celý rok je potom nižší než částka 1 277 238 Kč a nevzniká povinnost platby solidární daně za celý rok. Případný přeplatek v některém z měsíců je možné vyřídit formou provedeného ročního zúčtování zaměstnavatelem. Zaměstnanci, kteří mají svoji hrubou mzdu za rok 2015 do 1 277 328 Kč, tedy mohou požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, i když měli v některém měsíci hrubou mzdu nad 106 444 Kč.
Kdy musí zaměstnanec podat daňové přiznání?
Zaměstnanec mající roční hrubou mzdu za letošní rok nad 1 277 328 Kč si však musí sám podat daňové přiznání. Zaměstnavatel za něho nemůže provést roční zúčtování daně. Pro podání daňového přiznání bude zaměstnanec potřebovat od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. V daňovém přiznání mohou při splnění zákonných podmínek uplatnit nárok na daňové slevy a daňové odpočty. Základní termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2015 je do 1. dubna 2016. Zaměstnanci mající příjmy pouze ze závislé činnosti s příjmy nad limit však nebudou podávat „přehledy o příjmech a výdajích“ jako osoby samostatně výdělečně činné. Povinnosti spojené s platbou sociálního pojištění a zdravotního pojištění za ně vyřídil během roku zaměstnavatel.
Ztrátu lze v daňovém přiznání započítat
Zaměstnanci mající příjmy ze závislé činnosti s roční hrubou mzdou za rok 2015 nad limit, kteří mají současně příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, mohou v daňovém přiznání započítat případnou ztrátu ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2015.
Praktický příklad
Pan Novotný bude mít za celý rok 2015 příjmy ze závislé činnosti ve výši 1 560 000 Kč. Současně dosáhne pan Novotný ztráty ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 460 000 Kč. Z důvodu odečtu ztráty bude základ daně 1 100 000 Kč (1 560 000 Kč - 460 000 Kč) a pan Novotný nebude za rok 2015 platit solidární daň, neboť nebude mít příjem nad zákonný limit.