Instituce zabývající se mikrofinancováním měly na konci minulého roku v Indii v mikroúvěrech navázány přes dva a půl miliardy dolarů, přičemž v roce 2005 to bylo jen 252 milionů. Jen v minulém roce se počet dlužníků zvedl o 59 % na více než 22 milionů lidí. I se státními programy to dělá přes 70 milionů dlužníků na celkem 7,5miliardovém trhu v dolarech.
Jenže zlatá horečka začíná ukazovat svou horší tvář a mikroúvěry, které minulý činily přes 40 % všech kapitálových operací v Indii, věřitelům začínají přidělávat vrásky. Lze je totiž bez přehánění označit jako bublinu, která čeká na prasknutí. Expanze úvěrů – masivní, rychlá a velmi geograficky koncentrovaná – vytváří problémy, neboť aktivity, jež dlužníci z mikroúvěrů financují, jsou většinou velmi podobné – výroba drobných produktů, místní obchody, pohostinství...
Nejen pak mají s rostoucím celkovým objemem půjček a větší konkurencí na trhu markantnější problémy splácet, ale, a to zejména, rostoucí snaha institucí na této aktivitě vydělat velké peníze v dlužnících vyvolává vlnu nejistoty týkající se „dobrých úmyslů“ věřitelů.
Problémy v Indii
Problematická situace je hlavně v indickém státě Ándhrapradéš, tedy ve státě, kde je evidována třetina všech mikroúvěrů, které byly v Indii poskytnuty. Jak informoval deník New York Times, úřady se domnívají, že úroky z dluhu v mnoha případech překračují udržitelné meze. Když se dlužníci dozvěděli, že odpovědní místa začala praktiky poskytovatelů půjček prověřovat, ochota platit se podstatně snížila a spustila lavinu zpožděných splátek.
To působí věřitelům problémy. Například největší indický věřitel v segmentu, SKS Microfinance – návratnost kapitálu v r. 2009 přes 19 % – obsluhuje půjčky více než pěti milionům domácností v řádu desítek miliard Kč. Indické banky zase do Segmentu napumpovaly přes 72 miliard Kč. V minulém i letošním roce však šlo vysledovat náznaky krize v Bosnii, Nikaragui, Maroku či Pakistánu.
Ekonomové se shodují, že zaplavení chudinských čtvrtí penězi nemůže bez patřičné zajištěné infrastruktury a kvalitního risk managementu dlouhodobě fungovat. To by se vstupem soukromých kapitálových společností mělo změnit: prevence důslednější, protože do odvětví vstupují firmy, jejichž hlavním cílem je vytvářet zisk. Zda současní věřitelé své peníze ještě někdy uvidí, je ale ve hvězdách.
Článek byl převzat z webu Bankovnipoplatky.com