FinExpert.e15.cz

MiFID: Za poplatkovou transparentnost

"Pokud jsou poplatky odůvodněné, a vy o nich transparentně řeknete klientovi, tak je můžete mít vysoké, jak chcete."
MiFID: Za poplatkovou transparentnost

Klepněte pro větší obrázekJiří Heneberk je právník, partner společnosti Compllex, která je specializovaným poradcem pro regulaci poskytování finančních služeb. Pro klienty Compllex vedl například projekt licenčního řízení prvního speciálního fondu nemovitostí v České republice včetně obhospodařovatelské investiční společnosti REICO investiční společnost České spořitelny, a.s. Provádí konzultační činnost pro ČBA, AKAT a ČAOCP v oblasti implementace MiFID. Jiří Heneberk mimo jiné aktivně přednáší, má složeny makléřské zkoušky specializace A, AD aC.


MiFID

Je směrnice o trzích s finančními nástroji. MiFID upravuje zejména podmínky podnikání na kapitálovém trhu. Přichází s novým pojetím finančích nástrojů a investičních služeb, nově upravuje kategorizaci zákazníků a rozsáhle řeší pravidla nejlepšího provedení pokynů zákazníků. MiFID také vymezuje alternativní tržní platformy a rozšiřuje pojetí opatření k transparenci trhu.


FOND SHOP: Když se jako novinář zeptám na MiFID někoho z banky, dostanu odpověď, že vše je v zájmu klientů, jejich ochrana se ještě zvýší, vše bude ještě lepší než nyní a banka je na MiFID skvěle připravena. Vy můžete mluvit otevřeně. Vidíte to taky tak růžově? Přestane se klientům lhát? Budou produkty transparentnější? Přestanou se schovávat poplatky? Sníží se mis-selling? Může k tomu MiFID pomoci?

Jiří Heneberk: Naše zkušenost je pozitivní. Můžu ale mluvit jen za segment klientů, kterým naše firma poskytuje poradenské služby, což jsou banky a obchodníci s cennými papíry. Mohu potvrdit, že trh vnímá MiFID vážně. Sám jsem byl překvapený, že naši klienti implementaci MiFIDu neaplikují ve smyslu hledání kliček, ale opravdu se snaží implementovat směrnici tak, jak si to Evropská komise představovala.

Banky, respektive jejich představitelé, sami vidí v koncepční změně výhodu. MiFIDem se vine myšlenka, že pokud poskytovatel investiční služby problematiku klientovi transparentně sdělí, popíše mu, jak se věci mají, klient si toho bude vědom a odpovědně se rozhodne vše akceptovat, tak si může poskytovatel služby dovolit ke klientovi daleko více než dřív.

Týká se to například otázky pobídek (poplatků, pozn. red.). Dnes je spousta pobídek v investičních produktech skrytých. Klient o nich neví. Netuší, jak funguje poplatková politika, zejména když je distribuční struktura komplikovanější. Sami poskytovatelé finančních služeb si dnes nejsou jistí, jestli jejich forma poplatkové politiky je v pořádku nebo by mohla být z hlediska MiFIDu problematická. MiFID říká: pokud je pobídka odůvodnitelná, není neetická, a vy o ní transparentně řeknete klientovi, tak ji můžete mít vysokou jak chcete. Musíte o ní ale klientovi říct.

Podobně se změnil pohled na střet zájmů (např. výběr produktu podle výše odměny pro distributora, ne podle potřeb klienta, pozn. red.). Dřív regulace úřednicky vyjmenovávala příklady střetu zájmů. MiFID říká: podívejte se, jestli ve vaší struktuře mohou být střety zájmů, analyzujte to sami. Pokud zjistíte, že možný střet zájmů není zcela mimo dobré mravy, o střetu zájmů klientovi řekněte a on ať se rozmyslí, jestli to akceptuje nebo ne. To jsou dva příklady důležitých koncepčních změn, které přijdou.

Kde začíná investiční poradenství

FOND SHOP: Investoři se setkávají s investičními službami nejčastěji na třech místech. Jsou to banky, investiční zprostředkovatelé, resp. jejich vázaní zástupci, a obchodníci s cennými papíry. Nejvíc investičních peněz protéká přes banky. Když dnes přijde do banky člověk se zájmem investovat, hrozí mu, že dostane něco, čemu nikdo nerozumí, například zcela neprůhledný strukturovaný produkt. Navíc pracovník pobočky, který mu to v uvozovkách poradí, do podkladových aktiv, skutečného potenciálu výnosu a poplatkové struktury složitějších investičních produktů, například zajištěných fondů, kolikrát taky moc nevidí. Dělá s tím něco MiFID?

To je velká výzva MiFIDu. Otázkou, která zatím nebyla zodpovězena, je, kde začíná finanční poradenství. Asi bychom se shodli na tom, co je zákonná definice investičního poradenství. To je ale šedá teorie a ne zelený strom života pobočkového pracovníka banky v komunikaci s klientem.

Banka se například může do budoucna rozhodnout, že investiční poradenství podle MiFIDu je náročné na testování klienta a je spojeno s velkou odpovědností a její pobočkoví pracovníci proto nebudou běžně poskytovat investiční poradenství, nebudou doporučovat, budou jenom informovat o produktech. Ale v praxi to nakonec může dopadnout tak, že pobočkový pracovník popisuje produkt, vysvětluje a najednou zjistí, že už vlastně radí a doporučuje.

Dle mého názoru v případě regulatorního dohledu výkonu činnosti České národní bance nakonec nezbude nic jiného než detailně kontrolovat, jak jsou investiční služby poskytovány. Ke každému konkrétnímu případu existuje smlouva, z níž by mělo být zřejmé, co a jak je klientovi sděleno. I tak se ale klient může za půl roku ozvat se žalobou. Řekne, já jsem si nakoupil deset podílových listů, protože jsem měl dojem, že pobočkový pracovník mi to doporučuje. Přitom ve smlouvě o tom nebude vůbec nic. Bude tam jenom, že jde o obstarání, přijmutí a předání pokynu k úpisu podílových listů otevřeného podílového fondu. Prakticky to ale bylo poradenství.

Máme zkušenost u obchodníků s cennými papíry i u bank, že jejich přístup k tomuto problému je dvojí. Jedni říkají: prohlásíme, že investiční poradenství neděláme. Ale stejně se může stát, že pracovníci compliance se zajdou podívat, jak to vypadá na pobočkách, a zjistí, že se tam radí. Druhý případ je, že finanční instituce se k investičnímu poradenství hrdě přihlásí, řekne, že investiční poradenství na pobočkách dělá a ponese svoji kůži na trh. Pak ale hrozí, že vám někdo podle půlstránkového dotazníku sestaví finanční plán, který profesionálnímu pojetí investičního poradenství neodpovídá. Prodají vám investici jako housku v krámě, zatímco byste čekal, že s vámi budou hodinu diskutovat, co je pro vás opravdu nejlepší a nejvhodnější.

Navíc se to ještě celé komplikuje tím, že je tady řada jiných finančních institucí, které nejsou pod hlavičkou regulace MiFID, přičemž komunikace, která odpovídá investičnímu poradenství, tam probíhá. Ti žádné testování, jako je v MiFIDu, provádět nemusí (jedná se o prodej investičního životního pojištění, pozn. red.).

Někdo se k poradenství přihlásí, někdo ne

FOND SHOP: Jsou dvě krajní možnosti, jak to dopadne. Za prvé, všichni, kdo mají vizitku investiční poradce, škrtnou slovo poradce a nahradí slovem specialista, konzultant nebo odborník a vyhnou se slovu poradenství. Banka bude říkat, my děláme jenom přijímání a předávání pokynů. A taky to může dopadnout tak, že to vezmou skutečně odpovědně a každé zprostředkování investice bude pod hlavičkou poradenství a bude spojeno s testy vhodnosti a přiměřenosti podle MiFIDu. Co bude podle vás častější?

Nastanou obě tyto situace. Nemůžu jmenovat, ale u velkých bankovních hráčů vidíme, že do praxe půjdou oba způsoby. Jedni řeknou, my žádné poradenství neděláme a možná pro jistotu začnou používat pojem bankovní specialista, namísto poradce. Budou říkat, my neradíme. Vědí, že poradenství by byla velká odpovědnost. Nejsou si jisti, jak by v praxi probíhala komunikace s klientem.

Druhý segment na trhu říká, že je to výzva, které se hodlá chopit. Z hlediska marketingu je výhoda říkat my jsme ti špičkoví finanční poradci. Otázkou je, jestli jejich poradenství bude opravdu na všech úrovních tak odborné a jestli koncepce MiFIDu nevidí v investičním poradenství spíše službu pro bonitní klienty. Tak je například investiční poradenství historicky chápáno ve Velké Británii. Není to služba pro masy klientů, má blíže k portfolio managementu.

Praxe a život ukáží, jak tato dvě pojetí v Česku budou nebo nebudou fungovat. Čas ukáže, jestli ti opatrnější, kteří budou říkat, že neradí, na tom nakonec budou lépe nebo hůře.

FOND SHOP: Nevíte, na kterou stranu se přiklání ČNB? Co by podle ní mělo převládnout, více poradenství nebo více prodeje ve smyslu přijímání a předávání příkazů?

Dle mého názoru toto není předmětem úvah ČNB, jde o dvě možná obchodní rozhodnutí trhu. Kontrolní pracovníci si budou vědomi, že když se v rámci banky zahlásí my neděláme investiční poradenství, tak praxe může být jiná, a stejně tak, když se zahlásí my děláme investiční poradenství, tak to neznamená, že ho budou dělat dobře.

Snahou je popsat poplatky do většího detailu

FOND SHOP: Přešel bych na druhý kanál, kudy tečou peníze do investičních nástrojů, a to jsou investiční zprostředkovatelé a jejich vázaní zástupci. Pro ně by podle MiFIDu měla platit stejná pravidla jako pro bankovní investiční poradce.

Ať dělá investiční poradenství kdokoli, na všechny dopadá regulace MiFID stejně. Je pravda, že investiční zprostředkovatelé jsou v ČR z pohledu MiFIDu v režimu výjimky, nicméně Ministerstvo financí a ČNB udělaly rozumné rozhodnutí a stanovily, že pro investiční zprostředkovatele platí obdobná regulace jako pro ostatní poskytovatele investičních služeb. V rámci výkonu investičního poradenství platí úplně identická pravidla. Investiční zprostředkovatelé však nejsou našimi klienty, takže nemůžu moc mluvit za tento segment.

FOND SHOP: Zřejmě i u nich platí stav vyčkávání. Někteří se přihlásí k tomu, že dělají investiční poradenství, někteří ne.

Oni se vždycky prezentovali, že jsou poradci. Nedovedu si představit, že by si na vizitkách škrtli slovo poradce a řekli, já jenom přijímám a předávám pokyny. Nedělat poradenství pro ně podle mě nepřipadá v úvahu. Aby mohli přežít, musí dělat poradenství. Jejich marketingová komunikace směrem ke klientům je založená na tom, že se prezentují jako dobří poradci. Jenom přijímat a předávat pokyny pro ně podle mě není řešením. Přišli by o podstatu toho, proč existují.

V investičním poradenství, které je podle MiFIDu hlavní investiční službou, je požadavek, že musíte klienta do detailu testovat. Je otázka, nakolik toho budou zprostředkovatelské sítě schopny.

Dle mého názoru regulátor nakonec uzná, že mohou být různé úrovně testů vhodnosti, a to z hlediska poskytovaných investičních nástrojů. U některých úrovní se půjde více a u jiných méně do detailu. Implementační praxe taková bude. Důležití bankovní hráči, kteří se rozhodli jít do investičního poradenství, uvažují o tom, že budou dvě formy dotazníků. Forma na pobočce, kde jde v podstatě o nabídku podílových listů a kde bude jednodušší a kratší test vhodnosti, a forma pro klientelu privátního bankovnictví, kde se poradce bude bavit o částce k investování od tří milionů výše, kde bude jiná struktura nabízených nástrojů a bude relevantní jít v dotazníku do detailu. Myslím si, že to je v souladu s konceptem MiFIDu.

FOND SHOP: Z dosavadního rozhovoru vyplývá, že MiFID má šanci zabránit nejhorším případům mis-sellingu. Velké trápení investičních produktů je ale poplatková netransparentnost. Je v této oblasti MiFID nápomocen běžnému klientovi?

Ano. MiFID definuje pobídky a definuje pravidla pro pobídky. Přichází s konceptem: Pokud jste transparentní, a pobídky odůvodněné, tak jsou v pořádku. Ukázala se zajímavá věc. Všichni se začali připravovat na to, jak budou detailněji rozkrývat poplatky, resp. pobídky a popisovat cesty, jak se dělí v rámci sítě distributorů. Na ČNB chodily dotazy typu: Na trhu je běžná praxe taková, když popíšeme poplatky klientovi tímto způsobem, je to v pořádku? A ČNB odpověděla, počkejte, popsat poplatek je jedna věc, ale ten poplatek sám je neodůvodněný a neetický. Ukázalo se, že teď na začátku implementace MiFIDu je spousta debat ohledně různých poplatků, které u určitých investičních produktů na trhu existují už léta a přitom není jasné, zda je vůbec možné je dále vybírat.

Trh má nastavenu etickou laťku trochu jinde, než je etická laťka regulátora. Hlavně na začátku půjde o to, ujasnit si nejen jak daný poplatek popsat, ale i o to, jestli vůbec je takový poplatek možný, jestli náhodou nepoškozuje klienta. Trh si musí ujasnit, kde je laťka etiky poplatků. Nejde jenom o to, do jaké míry detailu poplatky popsat. Trh se bude muset vyčistit od některých poplatků. Dneska je situace taková, že trh se snaží popsat to, co tady je, a čeká, kdy regulátor některé poplatky v uvozovkách rozstřílí. Snaha je popsat poplatky, resp. pobídky do většího detailu. Z regulace plyne: Pokud jsou pobídky odůvodněné a vy o nich otevřeně řeknete klientovi, tak je můžete mít v zásadě vysoké, jak chcete, bude-li klient s takovou výší souhlasit.

Článek ve spolupráci s časopisem FOND SHOP.

Klepněte pro větší obrázek

Články z časopisu FOND SHOP 20/2008:

 

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená