FinExpert.e15.cz

Máte méně než 18 000 Kč? Máte podprůměrnou mzdu

Průměrná mzda činila v ČR v roce 2004 18 035 Kč. Zajímavé údaje Českého statistického úřadu se pokusí detailně rozebrat informace o jednotlivých odvětvích i o zákulisí průměrné mzdy. Víte, že podprůměrný plat mají téměř dvě třětiny občanů?
Máte méně než 18 000 Kč? Máte podprůměrnou mzdu

Oproti roku 2003 byl nárůst průměrné mzdy v roce 2004 o 6,8 %. Nejvyšších průměrných mezd dlouhodobě dosahují firmy v mezinárodním vlastnictví, nejnižší mzdy jsou naopak v subjektech vlastněných družstvy. Průměrný plat žen je stále výrazně nižší, než je tomu u mužů - pobírají asi o čtvrtinu méně

Graf Vývoj průměrné měsíční mzdy v roce 2004

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj dat: Publikace Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje České republiky od
roku 1990 do konce 1. čtvrtletí 2003.)

Čtvero ročních dob vývoje průměrné mzdy

Graf zobrazuje vývoj průměrné mzdy v ČR v roce 2004 po jednotlivých čtvrtletích; poslední sloupec vyjadřuje průměrnou měsíční mzdu za celý rok. Na první pohled jistě zarazí vysoká hodnota průměrné mzdy za čtvrté čtvrtletí – 19 890 Kč, zatímco průměrná měsíční mzda za celý rok činila něco málo přes osmnáct tisíc korun. Vysvětlení je prosté: do průměrné mzdy se započítávají i všechny prémie, odměny či podíly na hospodářských výsledcích. A těch je nejvíc koncem roku. Proto ukazatel „průměrná mzda“ tradičně dosahuje nejvyšší hodnoty vždy za poslední čtvrtletí daného roku, zatímco první kvartál bývá naopak nejchudší. Celoroční průměrná mzda pak odráží jak předvánoční „hody“, tak relativní „chudobu“ prvních měsíců příslušného roku. Proto bývá nižší než průměrná mzda za poslední čtvrtletí. Podobně lze vysvětlit i pokles z 17 798 Kč za druhý kvartál roku 2003 na 17 734 Kč za kvartál třetí. Promítá se v něm skutečnost, že nějaké ty odměny se zpravidla vyplácejí i v pololetí. Jak vidno, vývoj mezd má svůj specifický rytmus - možná by se dokonce dalo hovořit o „čtveru ročních dob vývoje průměrné mzdy“.

Vývoj mezd v roce 2004

V roce 2004 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda výše 18 035 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 116 Kč (6,6 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,8 %, reálná mzda tedy vzrostla o 3,7 %. V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 1 162 Kč (6,9 %) na 18 116 Kč, reálná mzda vzrostla o 4,0 %. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 961 Kč (5,7 %) na 17 761 Kč, reálná mzda vzrostla o 2,8 %.

Rozdíly mezd dle odvětví a sektoru

Meziodvětvová mzdová diferenciace se v roce 2004 proti roku 2003 nezměnila.Nejnižší relativní růst nominálních mezd byl zaznamenán v odvětvích (podle sekcí OKEČ) zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (o 2,7 %), ubytování a stravování (o 4,8 %) a veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (o 5,2 %), nejvyšší růst vykázalo odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví (o 9,3 %), zpracovatelský průmysl (o 7,5 %) a stavebnictví (7,4 %).

Nejvyšší nominální mzda (odvětví finančního zprostředkování) byla 2,7krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví ubytování a stravování).

Nejvyšší mzdy jsou ve finančnictví

Ze srovnání mzdového vývoje z podrobnějšího hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. Průměrná mzda ve finančních institucích se drží na dvojnásobku republikového průměru, pojišťovací společnosti a penzijní fondy dosahují mzdy zhruba o dvě třetiny vyšší než je průměr v ČR. Naopak zhruba jednu třetinu pod průměrem se drží mzdy zaměstnanců v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzdy pohybují zhruba na úrovni 80 % průměrné mzdy v celé ČR. Nutno podotknout, že průměrnou mzdu ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády.

Nejnižší mzdy jsou ve družstvech

Nejvyšších průměrných mezd dlouhodobě dosahují firmy v mezinárodním vlastnictví (22 540 Kč). Nejnižší mzdy jsou naopak v subjektech vlastněných družstvy (12 161 Kč). Dlouhodobě se dá očekávat, že se rozdíl mezi mzdami bude zvyšovat. Některé obory budou totiž stále více absorbovat kvalifikovanější zaměstnance než obory jiné. Kvalifikovanější zaměstnanci přitom budou požadovat vyšší mzdy. Lze předpokládat, že rozvoj zažijeme zejména ve službách, kde za EU výrazně zaostáváme. K útlumu by mělo docházet naopak v zemědělství.

Regionální rozdíly - nejvíce je jen v Praze

Byť průměrná měsíční mzda v ČR loni překročila 18.000 korun, kromě Prahy na ni nedosáhl žádný ze zbylých 13 krajů. Zatímco v Praze si lidé loni v průměru vydělali 22 433 korun, nejhlouběji pod celorepublikovým průměrem skončil Karlovarský kraj. Tam si loni zaměstnanci domů v průměru nosili 15 415 korun hrubého. Na druhé příčce za Prahou je s průměrnou měsíční mzdou 17 706 korun Středočeský kraj, třetí místo patří Moravskoslezskému kraji (16 911 korun). V polovině krajů se loni průměrná mzda pohybovala mezi 15 a 16 tisíci korun.

Rozdíly dle pohlaví - ženy maji plat nižší

Průměrný plat žen v České republice je stále výrazně nižší, než je tomu u mužů - pobírají asi o čtvrtinu méně. Srovnání mezd, kterých dosahuje polovina populace, však ukazují trend snižování těchto rozdílů. Zatímco v roce 1996 ženy podle tohoto kritéria braly zhruba o 21 procent méně než muži, loni to bylo o 19 procent.

Když se řekne… průměrná mzda

Pokud si nejste jisti, že víte, co pojem „průměrná mzda“ znamená, měl by Vám pomoci následující text. Průměrná měsíční nominální mzda zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu), které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě a představuje podíl připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje, o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném období v porovnání s jiným obdobím (zpravidla se stejným obdobím předchozího roku).

Údaj o růstu (poklesu) průměrné reálné mzdy je stanoven jako růst (pokles) podílu indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období. Jde tedy o údaj očištěný o vliv inflace.

Kolik lidí vlastně pracuje za průměrnou mzdu?

Vždy, když ČSÚ zveřejní údaj o průměrné mzdě, mnozí občané nevěřícně kroutí hlavou, ba se i rozčílí, neboť svoje příjmy shledávají podprůměrnými a jejich známí a přátelé též vydělávají méně. To svědčí o nepochopení toho, o čem průměrná mzda vypovídá. Je to stejné, jako když učitelka ve škole na konci školního roku musí rozhodnout, jakou známku napíše na vysvědčení – udělá aritmetický průměr. Sečte všechny známky a vydělí je jejich počtem. Může se lehce stát, že žákovi průměr „zkazí“ jediná špatná známka. Žák se sice může zlobit, že většinu známek měl lepších, ale průměrná známka je jen jedna. ČSÚ počítá průměrnou mzdu velmi podobně – objem mzdových prostředků vydělí počtem zaměstnanců. A také zde se stává, že mzda malé skupinky zaměstnanců s velmi vysokými platy průměr „zkazí“, tedy podstatně zvýší oproti mzdám většiny zaměstnanců.

Průměrná mzda není ukazatelem, který by měl vypovídat o většině zaměstnanců, právě tak jako průměrná známka nevypovídá o většině známek žáka ve školním roce. Průměrná mzda má vypovídat o celkové mzdové úrovni, používá se zejména v časovém srovnání (vývoj proti předchozímu období), resp. v mezinárodním srovnání po přepočtech na stejnou měnu, ať již kursem či přes parity kupní síly. Stěžovat si, že moje mzda je pod celostátním průměrem, je tedy nemístné. Lepší je hledat podrobnější statistiky, které hovoří o mzdových úrovních v jednotlivých skupinách.

Ostatně na výše položenou otázku je možné odpovědět tak, že za průměrnou mzdu nepracuje nikdo, vždyť je to číslo vypočtené na mnoho desetinných míst. Zajímavější údaj je, že podprůměrně placených zaměstnanců je vždy více než těch nadprůměrných, a že se tato disproporce stále zvyšuje. Odhad ČSÚ říká, pod průměrem jsou již téměř dvě třetiny zaměstnanců.

Ptáte se, jak je to možné? Bylo již řečeno, že průměrnou mzdu „nadhodnocují“ lidé s vysokými platy. Není jich sice moc, ale výše jejich platů posune celkovou hodnotu ukazatele výš.

Další článek


 

celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: Median a modus
LK
24. 11. 2005, 07:54
Median a modus
Premysl Tiser
23. 11. 2005, 23:00
prumer
ypsilon
23. 11. 2005, 09:36

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  11

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více