FinExpert.e15.cz

Martin Jahn: Pracujeme na zjednodušení daňových zákonů

Publikujeme plný text rozhovoru, který s místopředsedou vlády České republiky Martinem Jahnem pro lednové číslo měsíčníku Osobní finance připravil Marek Telička.
Martin Jahn: Pracujeme na zjednodušení daňových zákonů

Působíte dojmem pravicově smýšlejícího člověka. Co vás vedlo k rozhodnutí přijmout nabídku na účast v levicové vládě? Rozhodl byste se dnes, po několika měsících ve funkci, stejně?

Stojí před námi úkoly, které by musela vyřešit, jak pravicová, tak i levicová vláda. Konkrétně je potřeba například zjednodušit podnikatelské prostředí, reformovat konkurzní legislativu či posílit spolupráci vědy s průmyslem. Podle mého názoru musíme ve větší míře hodnotit, jak jsou vynaložené prostředky na výzkum efektivně využity. Do vlády jsem šel proto, že do konce funkčního období se toho dá ještě mnoho stihnout udělat. Během půl roku se nám podařilo prosadit daňové zvýhodnění investic do vědy a výzkumu. Spolupracujeme na celkové rekodifikaci úpadkového práva. Rovněž období po vstupu do EU je pro ČR z ekonomického hlediska velmi důležité. Pokud bych se rozhodoval dnes, nabídku bych opět určitě přijal.

Jste místopředsedou vlády pro ekonomiku, ale ministři financí a průmyslu a obchodu jsou stejně jako vy podřízeni premiérovi. Jaký smysl má toto uspořádání? Můžete vůbec něco ovlivnit?

V rámci modelu horizontální spolupráce hodně záleží na chuti a vůli jednotlivých ministerstev spolupracovat. I kdybych měl třeba velké pravomoce, nebo jiná ministerstva by mi byla podřízená, ale chyběla by ochota spolupracovat ze strany ostatních ministrů, ničeho bychom nedosáhli. Cítím také silnou podporu ze strany pana premiéra. Mým úkolem je například mimo jiné koordinace hospodářské politiky. Předsedám Hospodářské radě vlády, jíž jsou členy také ekonomičtí ministři. V minulosti koordinace jednotlivých rezortních politik vázla. Věřím, že Hospodářská rada bude v tomto ohledu přínosem.

V srpnovém rozhovoru pro HN jste předpokládal, že debaty o rozpočtu budou letos i příští rok velice tvrdé. Byly? V čem rozpočet nenaplnil vaše představy o ideálu a proč?

Jednání o rozpočtu jsou každým rokem tvrdé. Jde o peníze a každý resort se snaží získat, co nejvíc peněz ze státního rozpočtu. Již několik let jsme limitováni tzv. mandatorními výdaji, které jsou dány zákony. Při sestavování rozpočtu by se měly do jeho struktury více promítnout, a to i v dlouhodobém časovém horizontu, priority vlády v hospodářské politice. V této souvislosti hodně očekávám od připravované Strategie hospodářského růstu, jež tyto priority stanoví.

Přímo pod vás spadají Rada pro výzkum a vývoj a Rada pro rozvoj lidských zdrojů. Jaké jsou jejich úkoly a kompetence?

Rada pro výzkum a vývoj především zpracovává základní dlouhodobé směry a proporce rozvoje výzkumu a vývoje. Vládě také navrhuje výši celkových výdajů na výzkum a vývoj jednotlivých rozpočtových kapitol. Plní rovněž úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu a vývoje. Jednou za rok zpracovává analýzu stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím. Hodnocením stavu výzkumu a vývoje pak můžeme posoudit, na kolik jsou vložené prostředky do výzkumu efektivně využity.
Cíle Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů vycházejí z priorit vládního programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Jejím hlavním cílem je koordinovat rozvoj lidských zdrojů v České republice i ve vztahu k Evropské unii. K prioritním oblastem rozvoje lidských zdrojů patří například další profesní vzdělávání, vysoké školství (spolupráce vysokých škol s firmami, zvyšování kvality a efektivity vynaložených finančních prostředků), učňovské školství, ale i informační a jazykové dovednosti pracovní síly. Vše s ohledem na propojení systému vzdělávání s trhem práce.

Tvrdíte, že jedním z hlavních problémů naší ekonomiky a příčinou nezaměstnanosti je rigidní trh práce a zneužívání sociálních a zdravotních dávek. Co se s tím dá dělat?

Příkladem správného přístupu k tomuto problému mohou být nový zákon o zaměstnanosti a novely týkající se životního minima a nemocenské. To, co českému trhu práce chybí je motivační prvek. Například nezaměstnaný by měl být motivován aktivně si hledat práci a nikoliv zneužívat sociální dávky. A právě zmíněný balíček zákonů v tomto směru působí.

Jak zabezpečit rovnováhu – aby sociální dávky nebyly zneužívány, ale aby zároveň nebyla vysoká nezaměstnanost a lidé, kteří pracovat chtějí, opravdu práci sehnali?

Považuji za významná ta opatření, která povedou k vyšší motivaci pracovat. Důležitý je vztah mezi nárůstem minimální mzdy a růstem produktivity práce, respektive růstem průměrné mzdy. Růst mezd u pracovníků, kteří si vydělávají nejméně, vyvolává tlak na vyšší ohodnocení i u ostatních zaměstnanců. Tím bychom zaměstnavatelům diktovali, aby rychleji zvyšovali platy, než poroste produktivita práce. Firmy by pak zaměstnávaly méně lidí nebo by je zaměstnávaly v šedé ekonomice. Zvýšení minimální mzdy, které schválila vláda v prosinci, přibližně odpovídá sumě, o kolik vzrostla průměrná mzda. Pokud jde o výši životního minima, od něhož se odvíjí sociální dávky, jsem v současné době příznivcem jejich zmrazení. Poslanecká sněmovna bude opět projednávat zákon o zmrazení životního minima ve druhém čtení na své další letošní schůzi.

Hlavním lékem na nezaměstnanost by podle vás měl být systém celoživotního vzdělávání. Jak ho ale nastavit pokud jde o podíl státu, firem a jednotlivců na jeho financování?

Již na začátku je třeba rozlišit, zda se budeme bavit o vzdělávání mladých lidí v rámci formální školské soustavy, a nebo o vzdělávání dospělých, tedy o rekvalifikacích nebo o dalším profesním vzdělávání. Budeme-li mluvit např. o vysokém školství, je o mne známo, že jsem zastáncem vícezdrojového financování vysokých škol a zavedení školného. Bylo by dobré, aby vzdělávání ze strany studentů bylo chápáno jako důležitá investice, ke které je třeba přistupovat zodpovědně už při výběru zaměření studia. Vysoké školy by se tak dostaly i pod určitý tlak ze strany studentů, kteří by za své peníze očekávali kvalitní studium, které potom zhodnotí ve svém profesním životě.
Zatímco vyšší míra státního financování vzdělávání mladých lidí je snadno obhajitelná, u vzdělávání dospělých již tomu tak není. Za prohlubování, rozšiřování, zvyšování či změnu kvalifikace v dospělém věku nese odpovědnost každý sám. Nicméně je v zájmu státu vytvářet příznivé podmínky a motivaci pro vzdělávání dospělých, jehož nositeli jsou z velké části firmy. V každém případě by mělo jít o systém vícezdrojového financování. Podíl privátního sektoru na systému dalšího profesního vzdělávání by ale měl být rozhodující a měl by mít rostoucí trend.

V listopadovém rozhovoru pro HN jste prohlásil, že pokud jde o míru kvalifikace pracovních sil, budeme zemí typu Švýcarska nebo Finska. Není to utopie? Zní to podobně, jako když současný prezident na začátku 90. let sliboval, že se za deset let vyrovnáme životní úrovni Rakouska.

Nemyslím si to. Uvedené země jsem dával jako příklad těch, které mají jako komparativní výhodu kvalifikovanou pracovní sílu. Do budoucna není dále udržitelné, abychom byly pro investory zemí s levnou pracovní silou. Ale naopak, abychom jim nabídli takové podmínky, aby u nás častěji vznikaly podniky s výrobou o vyšší přidané hodnotě. Je to však běh na dlouhou trať.

Prý existuje plán Ministerstva práce a sociálních věcí na dovoz kvalifikované pracovní síly. V jakých oblastech jsou podle vás schopnosti Čechů natolik nedostatečné, že je potřeba přitáhnout pracovníky ze zahraničí? A z jakých zemí?

Naší prioritou zůstává zlepšení úrovně samotného vzdělávání v naší republice. Pokud však střednědobě nebude na trhu práce v některých oborech dostatečné množství kvalitní pracovní síly, využijeme možnosti jejího dovozu. V současnosti je nedostatek například svářečů.
Hodláme využít zkušeností z proaktivní imigrační politiky v Německu a Velké Británii. Předpokládám, že budou přicházet odborníci z těch zemí, pro které bude práce v České republice atraktivní a kteří budou mít odpovídající jazykové znalosti. V rámci pilotního projektu počítáme s výběrem kvalifikovaných odborníků z Kazachstánu, Chorvatska, Bulharska, Běloruska a Moldavska.

S konkurenceschopností českých podniků a potažmo i mírou nezaměstnanosti určitě souvisí podpora podnikání, které je mimo jiné zatíženo velkou administrativou. Co chcete udělat, aby tyto formální požadavky od podnikání neodrazovaly?

V této oblasti jsme již připravili některá konkrétní opatření. Poslanecká sněmovna bude ve třetím čtení schvalovat návrh novel zákonů, které mají zjednodušit a zrychlit zápis do obchodního rejstříku. Dalším důležitým opatřením je vládní projekt jednotného kontaktního místa, jehož součástí jsou i legislativní návrhy pro zjednodušení administrativy při vstupu do podnikání. Výsledkem by mělo být podstatné zkrácení procesu při zakládání podnikání v horizontu maximálně dvou týdnů. Uvažujeme také o redukci počtu úřadů, se kterými podnikatelé přicházejí do styku.
Schválili jsme rovněž nový jednací řád vlády, v jehož rámci bude nutné analyzovat veškeré přijímané právní předpisy na základě jejich dopadu na podnikatelské prostředí. Na základě toho se zvýší komunikace tvůrců právních norem se zástupci podnikatelů. Další změnou v jednacím řádu je to, že jedním z povinných připomínkových míst bude v průběhu legislativního procesu také Hospodářská komora České republiky. Ostatní zástupci podnikatelů se již dnes účastní na legislativním procesu v rámci tripartity.

Podle průzkumu, který si nechalo zpracovat sdružení Střední podnikatelský stav, je nynější právní rámec nepřehledný a podnikatelé nejsou spokojeni ani s vymahatelností práva. Souhlasíte s tímto hodnocením?

S názory podnikatelů souhlasím. Domnívám se, že na negativní hodnocení podnikatelů měl výrazný dopad také zákon o dani z přidané hodnoty, který byl schválen na poslední chvíli a obsahoval chyby, které musely být velmi záhy napraveny další novelizací. Pokud jde o povinnost přechodu na podvojné účetnictví, zvýšili jsme strop, od něhož musí drobní živnostníci a podnikatelé na podvojné účetnictví přejít. Oproti původnímu záměru se to tak dotkne nižšího počtu podnikatelů. Ministerstvo financí zároveň pracuje na výrazném zjednodušení celého daňového systému. Chceme odbourat zbytečnou administrativu. Pokud se vše podaří, měly by tyto změny platit od počátku roku 2006.

Nemůže být uvedené hodnocení právně-podnikatelského prostředí v ČR příčinou, proč se například společnost Getrag a Ford Transmisions rozhodla postavit nový závod na výrobu převodovek za 300 milionů eur v továrně nedaleko Košic a nikoli u nás?

Důvodů, které vedly k rozhodnutí Vámi uvedených společností, bylo podle mého názoru více. Pro zlepšení podnikatelského prostředí nás čeká samozřejmě ještě hodně práce. Při rozhodování představitelů Fordu však sehrála poměrně významnou roli i lobbistická aktivita firmy US Steel, která působí v košických železárnách. Jejich americký vlastník totiž slíbil slovenské vládě, že se bude snažit na Slovensko přilákat další americké investory.

Jak motivovat takové zahraniční investory, aby nehledali vhodné místo u našich sousedů?

Zahraniční investoři, kteří se zaměřují na levnou pracovní sílu, budou dle mého názoru stále častěji investovat na východ od našich hranic. Česká ekonomika bude ztrácet komparativní výhodu v nízkých mzdových nákladech. Naší snahou bude získávat společnosti z oblastí s vyšší přidanou hodnotou, jako například strategických služeb, inovačních a technologických center.

V rozhovorech se jednoznačně pochvalně zmiňujete o fungování agentury CzechInvest, kterou jste donedávna řídil. Kolik vlastně vydala v investičních pobídkách a při započtení všech nákladů na zřízení jednoho nového pracovního místa? (Předpokládám, že jste s tímto údajem běžně pracovali.)

Pouhým poměřením nákladů počtem vytvořených pracovních míst bychom získali zavádějící údaj. Při hodnocení nákladů a přínosů investičních pobídek je totiž si třeba uvědomit, že se pobídky čerpají průběžně. Nově vytvořená pracovní místa nejsou jedinými důvodem, proč lákáme a podporujeme příliv zahraničních investorů. Rovněž pozitivní dopady spojené s poskytnutou podporou je možné posoudit až za delší pevně stanovené časové období. Navíc se pozitivní efekt podpořených investic v průběhu času zvyšuje. Stojí za to ještě upozornit, že firmy i přes udělení investiční pobídky nadále odvádějí daně z příjmu svých zaměstnanců a další povinné odvody v rámci sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a dalších daní. Tyto platby by bez příslušných investičních projektů vůbec nebyly v České republice realizovány.
Počet nově vytvořených přímých pracovních míst (tj. pobídkovými firmami) by měl za období 1999 až 2009 dosáhnout více než 53 tisíc. Měl by se vytvořit i přibližně stejný počet nepřímých pracovních míst. Pokud jde o počet již zřízených míst, pobídkové firmy jich vytvořily do roku 2003 dvacet dva tisíc. Předpokládané investice z projektů podpořených investičními pobídkami by měly do roku 2009 činit 278 miliard korun. Výdaje státního rozpočtu na investiční pobídky, přímé i nepřímé, v období 1998 až 2003 činily přibližně 8,8 miliardy korun.
V této souvislosti je možné uvést, že roční náklady státního rozpočtu na jednoho nezaměstnaného činí minimálně 170 tisíc korun. Pracovní místo vytvořené v rámci investičních pobídek musí být přitom zachováno minimálně pět let. Jde o povinnou podmínku, která musí být splněna na základě evropských pravidel pro udělování veřejné podpory v rámci investičních pobídek.
Pokud jde o podporu v rámci průmyslových zón, tak na každou korunu vydanou ze státního rozpočtu na budování průmyslových zón, připadá 36 korun investovaných soukromými společnostmi do nových výrobních závodů. Z těchto údajů je zřejmé, že systém podpory investování je v tuzemsku velmi úspěšný.

Na konci tohoto roku byl vládou schválen návrh stropu na zdravotní a sociální pojištění ve výši pěti průměrných platů. Jak to s tímto návrhem v současnosti vypadá?

Takzvané stropy na zdravotní a sociální pojištění jsou obsaženy v návrhu novely zákona o pojistném na sociální a zdravotní pojištění. Jde o návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). My navrhujeme vyjmout část novely týkající se stropů s tím, že by o ní vláda rozhodovala samostatně. MPSV navrhuje strop ve výši pětinásobku průměrné mzdy, náš návrh obsahuje trojnásobek.

Víte, o kolik méně by se kvůli tomuto návrhu vybralo na zdravotním a sociálním pojištění?

U stropu ve výši pětinásobku průměrné mzdy by rozdíl činil do tří miliard korun a u námi navrhované varianty třínásobku průměrné mzdy by rozdíl byl necelých osm miliard korun. V konečném důsledku fiskální dopad tohoto kroku nemusí být tak drastický. Krátkodobě sice půjde do rozpočtu méně, ale uvedený přístup bude silně motivační – dá se očekávat, že lidé pak budou systém méně zneužívat. Tím, že u nás nejsou stropy zavedeny, je Česká republika rovněž méně přitažlivá pro kvalifikované zaměstnance a investice náročné na kvalitu pracovní síly. Díky neexistenci stropů se řada zahraničních pracovníků z českého systému sociálního zabezpečení vyvazuje, což způsobuje již nyní nižší příjmy systému sociálního zabezpečení. Zavedením stropů se celý systém stane mnohem spravedlivějším a srovnatelným se západoevropskými zeměmi.

V současnosti je výše průměrné mzdy asi osmnáct tisíc Kč. To znamená, že pět průměrných platů je zhruba 90 000 Kč a tři průměrné platy (tedy strop, který prosazujete vy) jsou asi 54 000 Kč. To jsou mzdy, které se už vztahují prakticky výhradně na vyšší management a návrh je tedy zaměřen na podporu zaměstnanosti na této úrovni. To je relativně malé množství obyvatel ČR. Jak chcete podpořit zaměstnanost převažující části populace, pro niž částka padesáti tisíc představuje spíš plat za čtyři měsíce?

Tento návrh je spíše o srovnatelných podmínkách s ostatními členskými státy Evropské unie. Hranice tří průměrných mezd se blíží úrovni, která je běžná v ostatních státech EU. Pokud chceme, aby byly v tuzemsku zaměstnaní špičkoví odborníci či manažeři, kteří bývají velmi dobře zaplaceni, je zavedení stropu nutnosti vzhledem k relativní ceně práce. Dotýká se to rovněž i snahy vlády přilákat do Česka zahraniční firmy, které by tu realizovaly výzkum a vývoj, kde pracují vysoce odměňovaní odborníci. Snížení míry nezaměstnanosti by více prospěl pružnější trh práce.

Nebylo by v této souvislosti vhodnější snížit samotnou míru odvodů na pojištění?

Jsem přesvědčen, že ke snížení sazeb pojištění budeme muset přistoupit nejdéle v horizontu pěti let. Poklesu odvodů však musí předcházet vážná diskuse. Musíme nalézt odpověď na otázku, nakolik je pro český rozpočet snížení sazeb únosné. Na možnost snížení odvodů jsou navíc navázány nutné například reformy zdravotnictví či penzí.

Jakou úlohu by mohl hrát nový zákon o daních. Myslíte, že snížení daňového zatížení je dostatečné, aby se projevilo motivačně?

Oblast zdanění je vždy politicky značně polarizovaná. Ve srovnání se Slovenskem, které je často zmiňováno pro svůj koncept rovné daně, máme stejné nebo dokonce nižší efektivní zdanění firem. V letošním roce klesla sazba daně z příjmů právnický osob z 28 na 26 procent. V příštím roce bude pokles dále pokračovat až na 24 procent. Pokud navíc zohledníme schválené zrychlení odpisů a daňovou podporu výzkumu a vývoje, dostáváme se s tzv. efektivní sazbou daně až na úroveň okolo 18 procent. Kde vidím prostor pro snižování odvodů jsou vedlejší náklady práce v podobě odvodů na sociální pojištění.

Neuvažujete o nějakém komplexním zjednodušení daňového systému, k jakému například přistoupili na Slovensku a jehož ekvivalentem je takzvaná rovná daň z ekonomické kuchyně ODS?

Jestli máme mít patnácti procentní rovnou daň, nebo vládní variantu 24 % se zrychlenými odpisy, myslím si, že je pro českou ekonomiku lepší to, co prosazuje česká vláda. Podporuje to firmy, které výrazně investují do nového zařízení a inovací. Pokud jde o zjednodušení daňového systému, s panem ministrem Sobotkou pracujeme na zjednodušení daňových zákonů. Pan ministr ustavil národní diskusní skupinu, kde by na základě diskusí s podnikateli mělo dojít k návrhům, jak výrazně zjednodušit současný systém výběru daní. Naším cílem je, aby jednodušší pravidla platila od roku 2006.

Máme i nový zákon o zaměstnanosti, který je bezesporu přísnější. Je i motivační? Jaké změny v něm jsou podle vás nejpodstatnější?

Změny, které zavádí nový zákon určitě považuji za motivační. Obsahuje například zpřísnění podmínek pro zařazení a vedení uchazečů v registrech úřadů práce, přísnější podmínky pro výplatu podpory v nezaměstnanosti nebo nové nástroje na aktivní politiku zaměstnanosti. Tato opatření mají přispět ke snížení míry nezaměstnanosti. Zároveň ještě pracujeme na úpravě tohoto zákona tak, aby došlo ke snížení administrativní náročnosti, které vyplývají pro podnikatele.

Martin Jahn, místopředseda vlády pro ekonomiku

Narodil se 21.1.1970. Po ukončení studií na Vysoké škole ekonomické nastoupil do agentury CzechInvest. Zde v letech 1994 – 1995 zastával funkci vedoucího marketingového oddělení, v letech 1995 – 1996 nastoupil na post ředitele oddělení projektů na zelené louce a v období 1996 – 1999 působil ve funkci ředitele zahraničního zastoupení v Chicagu. Od roku 1999 zastával v této agentuře, která je od ledna 2004 agenturou pro podporu podnikání a investic, funkci generálního ředitele. V letech 1997 – 1999 studoval na DePaulově univerzitě v Chicagu, kde získal titul MBA. Prezidentem Francouzské republiky byl jmenován Rytířem Řádu za zásluhy. Hovoří anglicky, německy, rusky a částečně francouzsky. Je ženatý a má dvě děti. Není členem žádné politické strany.



Rozhovor vychází také v lednovém vydání měsíčníku Osobní finance. Nové číslo Osobních financí vychází právě tento týden.


Další článek


 

Související články


celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Furt jen pracují a nic ;(
Ben
20. 1. 2005, 17:37

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená