Představy potomků o samostatnosti se liší podle věku. „Jsem plnoletý a vy, milí rodiče, mi kupte byt, nebo mi aspoň plaťte nájemné,“ tak přemýšlí velká část mladých, kteří dosáhli 18 let věku. Již po dvacítce se ideály o finanční pomoci rodičů rozplývají, stejně tak jako se mění názory na vhodný věk pro odchod od rodičů. V průměru nakonec vylétáme z rodinného hnízda ve 22 letech. Vyplynulo to z rozsáhlé ankety Equa bank.
Ideální čas postavit se na vlastní nohy a odejít od rodičů nastává pro většinu mladých lidí bezprostředně po dosažení plnoletosti. Dvě třetiny z nich přitom očekávají, že jim v takové situaci pomohou rodiče a pořídí jim byt nebo jim alespoň půjčí na pronájem.
Ve 20 až 25 letech se mladí Češi setkávají se s realitou a ideály o finanční podpoře rodičů se rozplývají. Přestože většina lidí v tomto věku bydlí s rodiči nebo v pronájmu s přáteli či s partnerem, už jen třetina z nich si myslí, že jim s bydlením pomohou rodiče, ať již koupí nebo půjčkou. V tomto věku začínají mladí lidé pomalu uvažovat i o půjčce, aby si vlastní bydlení mohli pořídit. Takto přemýšlí zhruba třetina z nich.
Ve 26 – 30 letech
Ve finanční podporu rodičů již věří zhruba jen 13 % lidí. V tomto věku bydlí u rodičů přibližně pětina Čechů, každý druhý je již opustil a bydlí v pronájmu. Pětina lidí již má vlastní bydlení.
Ve 30 – 40 letech již každý druhý (55 %) bydlí ve vlastním, 39 % lidí bydlí stále v pronájmu, a jenom 3 % bydlí u rodičů. Pouze každý 10. Čech si v tomto věku myslí, že je ideální odejít od rodičů v 18 letech. Téměř nikdo už si nemyslí, že by mu bydlení měli pořídit rodiče. 40 % potvrzuje, že si na bydlení nakonec půjčilo u finančního ústavu, 36 % si ho pořídilo z vlastních zdrojů.