FinExpert.e15.cz

Máme vůbec právo na soukromí v zaměstnání?

Co je důležitější? Zájem zaměstnavatele kontrolovat práci zaměstnanců, nebo právo zaměstnance na určitou míru soukromí i na pracovišti?
Máme vůbec právo na soukromí v zaměstnání?

Instalace kamer na pracovištích či technická opatření monitorující telefonickou nebo e-mailovou korespondenci zaměstnanců dnes nejsou ojedinělé. Samozřejmě, že se to zaměstnancům zdá být pobuřující. Podle právníka Martina Štefka ale vidí jen jednu stranu mince. Podle jeho názoru musí být zaměstnancovo právo na soukromí v práci modifikováno.

Z jednoduchého důvodu: zaměstnanec se u zaměstnavatele zdržuje v podstatě pouze za jediným účelem – kvůli výkonu práce. Kvůli tomu používá již zmíněný telefon či e-mail, které mu zaměstnavatel poskytl, a které nezřídka také vlastní. Pokud byste ale v zákoníku práce hledali ustanovení, které by zaměstnavateli umožňovalo svévolně instalovat kamery na vašem pracovišti, nebo číst vaše e-maily, nebyli byste úspěšní.

Listovní tajemství

Na sledování písemné nebo elektronické korespondence se vztahuje Listina základních práv a svobod, podle které nesmí nikdo porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů zasílaných poštou či jiným způsobem. Listovní tajemství také najdeme v zákoníku práce. Zde se říká, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu narušovat soukromí zaměstnance tím, že kontroluje jeho maily nebo dopisy.

Zákoník práce mu ale dovoluje vidět do seznamu jeho e-mailů. A nejen to. Zákonodárce zde uznal za vhodné, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výpočetní techniku ani jeho telekomunikační zařízení. A dodržování tohoto zákazu je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. Jak se vlastně dá tento protimluv chápat v praxi?

Šéf nám e-mail kontrolovat může, ale nesmí porušit práva, která nám zaručují zákony, tedy zmíněné listovní tajemství. Za přiměřené se považuje kontrola počtu přijatých a odeslaných e-mailů či telefonů a příjemců pošty či adres volaných. Obsah by šéf kontrolovat neměl, výjimkou je opět podezření na nějakou vaši nekalou činnost, která by mohla zaměstnavatele poškodit. Šéf vás ale musí o tomto monitoringu informovat.

Co je to soukromí?

Každý z nás si pod pojmem soukromí dokáže představit zcela něco jiného. Odlišný názor na něj může mít nudista, a člověk, který z cudnosti nikdy žádnou pláž nenavštívil. Podle právníka Štefka lze pod pojmem soukromí rozumět jednak osobní soukromí člověka, např. údaje týkající se identifi kace pohlaví, jména, sexuální orientace a sexuálního života. A pak také právo každého na vytváření a rozvíjení vztahů s dalšími lidmi. Právo fyzické osoby na soukromí však není a ani nemůže být právem neomezeným, má své hranice. Například v právu zaměstnavatele chránit svůj majetek před poškozením, zničením nebo zneužitím. Sféru, o níž se zaměstnanec domnívá, že představuje jeho soukromí, omezují právní předpisy. Ale může ji jednostranně omezit také zaměstnavatel. Neměl by však usilovat o skryté, či tajné sledování zaměstnanců. „Použití skrytého sledování ke kontrole určité skupiny osob totiž zpravidla představuje nepřípustný zásah do soukromí monitorovaných. Takové jednání je možné pouze na základě zákona a v jeho mezích, např. v trestním řízení.“

Velký bratr tě sleduje

Jsou všude. Na úřadech, na křižovatkách, v hypermarketech. Mnohdy ani nevíme, že nás kamery, a tím i náš obraz, někde na monitoru někdo sleduje.

Podle právníka Štefka by v práci měl zaměstnavatel před nainstalováním kamer stanovit, proč bude systém zaveden. Chod kamer by totiž měl být přizpůsoben jeho účelu, tedy např. zabezpečení objektu před zloději. Zaměstnavatel by se také měl vyvarovat zásahů do soukromí zaměstnanců. Má-li například kamera sloužit ke sledování plnění vašich pracovních úkolů, není možné, aby vás kamery sledovaly tam, kde nevykonáváte práci, třeba na záchodě. Pokud to zjistíte, můžete si podle slov konzultanta Brněnské personalistiky Oldřicha Fridricha stěžovat na Úřadu na ochranu osobních údajů ČR nebo se soudit. Zaměstnavatel by měl před zapojením kamer na pracovišti svůj záměr se zaměstnanci projednat, a pokud pracovník monitorování odmítne, zaměstnavatel ho sledovat nesmí. Stejně tak by zaměstnavatel měl snímané osoby informovat o tom, zda budou záznamy archivovány, na jakou dobu, kdo k nim má přístup, za jakých podmínek mohou být znovu použity, jak jsou zabezpečeny záznamy před zneužitím, za jak dlouho budou skartovány apod.

O snímání na veřejných místech, jako je zmíněný hypermarket nebo parkoviště, se však s vámi nikdo bavit nemusí. Nesmí však být zaznamenáváno a data uchovávána. V tom případě je na to nutné upozornit na těchto místech například informativními tabulkami.

Špioni mezi námi

Součástí mnoha dnešních zaměstnání je také práce s internetem. A pokud máte poněkud nenechavou povahu a v pracovní době zjišťujete, ve kterém webovém krámě jsou k mání třeba nejlevnější pletací příze, můžete být jen při troše zapomnětlivosti lehce dopadeni. Stačí nesmazat historii prohlížení internetu a malér je hotový. Má však na podobnou probírku vašich pracovních webových dějin zaměstnavatel právo?

Ano i ne. Má právo kontroly nad využitím pracovního nástroje, v tomto případě počítače v pracovní době. Je právem zaměstnavatele kontrolovat, jak a k čemu zaměstnanci techniky využívají. Do vašeho zájmu o pletací příze mu však nic není, to je vaše soukromá věc. Kontroly by tedy měly být přiměřené a pracovník by si měl svá práva se zaměstnavatelem vymezit k oboustranné spokojenosti, třeba i písemně.

Problematické je i použití tzv. špehovacího softwaru (spyware), webových štěnic (web bugs), skrytých identifi kátorů a jiných podobných nástrojů, které mohou pronikat do zaměstnancova počítače bez jeho vědomí. Cílem může být získání přístupu k informacím, uchovávání skrytých informací nebo prostý monitoring činnosti zaměstnance. Takovéto nástroje podle právníka Štefka vážně narušují soukromí zaměstnanců. Jejich použití tedy není bez zakotvení v pracovním řádu firmy legální. O informování a písemném souhlasu zaměstnance nemá smysl v tomto případě ani hovořit, protože v kladném případě by tyto prostředky většinou ztrácely svůj smysl.

Závěrem lze pouze říci, že ve většině případů se vyplácí zaměstnavatele svým soukromím příliš nedráždit. Stejně tak by oni neměli zneužívat všemožných prostředků k zneužití zaměstnancova soukromí. Zkrátka nečiňte jiným, co nechcete, aby oni činili vám. I když je to mnohdy o hodně těžší než vložit svoji flešku do zaměstnavatelova počítače.

Článek vyšel v časopise Osobní finance

Jak moc se v zaměstnání strachujete o své soukromí? Řekněte nám to v komentářích pod článkem!

Další článek


 

celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Ředitel si chodí do kanceláře, kde sedím s kolegyní ...
Falco
22. 5. 2015, 21:03
Taky vás špehuje váš zaměstnavatel? Kontroluje vám p...
Vojtěch
9. 10. 2014, 22:20

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  11

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více