Máme šanci brzy dohnat Evropu?

O jednotlivých odvětvích národního hospodářství platí, že  vyšší mzdy jsou samozřejmě v odvětvích s vyšší produktivitou práce. V regionech s nižší produktivitou práce jsou nižší mzdy, protože místní firmy si vyšší mzdy  vzhledem k tvrdému konkurenčnímu boji prostě nemůžou dovolit. V každé zemi jsou samozřejmě odvětví, kde je produktivita vysoká a naopak odvětví, ve kterých zaostává za ostatními zeměmi. Všeobecně můžeme říci, že vysoká produktivita práce je ve všech zemích v telekomunikacích, IT či finančnictví.  Absolutní rozdíly ve výkonnosti domácí ekonomiky jsou  mezi jednotlivými zeměmi  značné a všechny východoevropské země zaostávají za západoevropskými zeměmi. Ještě větší rozdíly jsou však napříč jednotlivými evropskými  regiony. Vždyť produktivita práce v okolí Paříže je více než osminásobná oproti produktivitě práce v polském regionu Lubelskie.

Nejpracovitější Seveřané a Američané

Při celosvětovém porovnáhí absolutních hodnot zjistíme, že nejvyšší hodinová produktivita práce je v Norsku, následuje Lucembursko a Spojené státy Americké (na absolutní špici jsou New York, Kalifornie a Florida). V Evropské unii je nejvyšší produktivita práce  v hospodářsky vyspělých regionech jednotlivých členských zemí. Nejvyšší produktivita práce zaměstnanců je potom v Lucembursku, Ille de France, Southern and Eastern (Irsko), a Bruselu, kde všude je vyšší než 80 tisíc euro. Celkem ve 33 regionech Evropské unie je produktivita práce vyšší než 60 tisíc euro na jednoho zaměstnance, z toho sedm regionů v Německu, pět ve Francii, čtyři v Belgii a Itálii, tři v Nizozemí, Finsku, Švédsku, dva v Rakousku a jeden ve Velké Británii. Také Dánsko patří do této kategorii, ale pro svoji velikost je považováno celé za jeden region.

Naproti tomu regiony s produktivitou práce na jednoho zaměstnance do 20 tisíc euro jsou ve východevropských zemích. Z celkového počtu osmi regionů v Česku (členění na regiony dle Eurostatu není totožně s územními celky v jednotlivých zemích) má sedm regionů  nižší produktivitu než daných 20 tisíc euro, výjimku tvoří samozřejmě Praha. Podobná situace je v Maďarsku, kde šest ze sedmi regionů nedosahuje této produktivity práce. V Polsku (16 regionů), Slovensku (4 regiony), Estonsku, Lotyšsku, Litvě (všechny Pobalstké země jsou považovány za jeden region)  nedosahuje žádný region produktivity práce zaměstnanců vyšší než 20 tisíc euro.

Nové technologie pomáhají

V dnešní celosvětově provázené ekonomice o podnikatelském úspěchu či neúspěchu rozhoduje technologický náskok před konkurencí. Společnosti investující do výzkumu a vývoje se dokáží prosadit na náročném světovém trhu. Manažeři těchto společností ví, že jedině tudy vede cesta k prosperitě a vyšším ziskům. Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější – schopní zaměstnanci. Rozhodující podmínkou konkurenční schopnosti v dnešním propojeném světě je inovace, kvalita a rychlost servisu a především rychlost reakce firem na společenské změny.  Nové a dokonalejší  technologie vedou k  růstu produktivity práce  průmyslu a ke zvyšování  kvality poskytovaných služeb a mnohdy ke snižování nezaměstnanosti. Z členských zemí Evropské unie jsou technologicky nejvyspělejší Skandinávské země. Investování do IT a progresivních oborů je ve Skandinávii podporováno, Skandinávci  jsou přitom vzdělaní a vynalézaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi či dokonce pro jejich stěhování do země ze zahraničí.

Česko stále jen v závěsu

Meziroční průměrný nárůst produktivity práce  v Česku je v rámci členských zemí OECD za období 2000 až 2005 po Slovensku druhý nejvyšší (v průměru činil růst za toto období téměř 5% ročně). Jedná se však o  relativní výhodu, a ta  nedokáže vyrovnat nižší ekonomickou úroveň. Produktivita práce v českých firmách je  nižší než v západoevropských zemích, ale současně převyšuje ostatní středoevropské země (Maďarsko, Polsko, Slovensko) či Pobaltské země (Estonsko, Litva, Lotyšsko). V oblasti produktivity práce  jsou i v České republice  velké rozdíly mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími. Vyšší produktivitu práce  mají společnosti pod zahraniční kontrolou či zahraniční účastní  a firmy, které se orientují na vývoz  svých výrobků do zahraničí. Nejvyšší produktivita zaměstnance v Česku je s velikým náskokem v Praze a nejnižší ve střední Moravě. Vysoce produktivní je automobilový, strojírenský a chemický průmysl. Na opačném konci pomyslného žebříčku figurují firmy z potravinářství a papírenského průmyslu. Vyšší produktivitu práce  mají společnosti pod zahraniční kontrolou či zahraniční účastní  a firmy, které se orientují na vývoz  svých výrobků do zahraničí.

Růst produktivity práce v OECD (v %, 2000 = 100)

Zdroj: OECD, OECD FACTBOOK 2007 – ISBN 978-92-64-02946-0 – © OECD 2007