Nejcitelněji poklesla v Irsku (pokles kupní síly o 18 %), Islandu (o 20 %) a Pobaltských zemích (10 % až 28 %). Tyto údaje vyplývají ze zveřejněné studie analytické společnosti GFK „GfK Purchasing Power Europa 2009/2010“. Do průměrného příjmu občanů byly zahrnuty všechny příjmy, které mají Evropané jako spotřebitelé k dispozici (tj. mzdy a platy, podpory v nezaměstnanosti, důchody či přídavky na děti…). Výše kupní síly se v jednotlivých evropských zemích (celkem bylo hodnoceno 41 zemí) značně liší. Například v Norsku je průměrný příjem (v paritě kupní síly) 20 535 € na hlavu, v Bulharsku je to pouze 2 850 €.
Proč v paritě kupní síly?
Průměrná mzda se v evropských zemích značně liší i v domácích regionech. Pro občany je ovšem nejdůležitější, kolik zboží a služeb si za svoji mzdu koupí. Proto se provádí přepočet průměrné mzdy při zohlednění cen zboží a služeb v jednotlivých zemích. Při zohlednění cen zboží a služeb je rozdíl mezi „bohatým“ Západem a „chudým“ Východem nižší než při zohlednění nominálních průměrných mezd. Nejvyšší kupní síla mezd a platů v Evropě je tradičně v Lichtenštejnsku, Lucembursku a Švýcarsku. V těchto zemích dosahuje kupní síla přibližně trojnásobku průměrné mzdy v celé Evropě. Nejnižší kupní síla mezd a platů je v Moldavsku, Ukrajině, Albánii, Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Makedonii a Černé Hoře. Česku ze 41 sledovaných zemí patří 23. místo. Kupní síla průměrné mzdy v Česku dosahuje zhruba 70 % průměru. Kupní síla průměrné mzdy je v Česku nejvyšší ze všech východoevropských zemích a je o několik procent nižší než na Maltě a Portugalsku.
Rozdíly mezi východem a západem se zvýšily
Zatímco před propuknutím krize východoevropské země mírně snižovaly mzdový náskok západoevropských zemích, tak krize naopak tento rozdíl opět prohloubila. Ze západoevropských zemí krize nejcitelněji dolehla na zmíněné Irsko a Island. Obě země poprvé vypadly z elitní desítky zemí s nejvyšší průměrnou mzdou dle kupní síly. Největší evropské ekonomika – Německo, zůstalo přibližně na stejných hodnotách jako v roce 2008. Důvodem je prozatím úspěšný program ekonomické stimulace (např. stát financoval zkrácení pracovní doby, tzv. kurzarbeit). Např. Slovinsko (10 060 € na obyvatele) je však na tom nadále lépe než třeba Portugalsko.
V Česku si polepšili úředníci
V roce 2009 činila průměrná mzda 23 598 Kč. Oproti roku 2008 tak došlo ke zvýšení o 907 Kč. Roční inflace za rok 2009 byla 1,0 % a tak došlo v Česku k reálnému zvýšení mezd o 3 %. Reálné zvýšení mezd za loňský rok tak bylo v Česku jedno z nejvyšších z evropských zemích. V podnikatelské sféře se průměrné mzda zvýšila o 851 Kč (na 23 411 Kč) a v nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1 096 Kč (na 24 433 Kč). Několik zajímavých údajů:
- mzdu do 10 000 Kč pobírá v Česku 3,01 % zaměstnanců
- mzdu od 10 000 Kč do 16 000 Kč pobírá v Česku 18,29 % zaměstnanců
- mzdu ve výši 20 000 Kč až 26 000 Kč pobírá v Česku 25,58 % zaměstnanců
- mzdu ve výši 30 000 Kč až 40 000 Kč pobírá v Česku 13,25 % zaměstnanců
- vyšší mzdu než 60 000 Kč pobírá v Česku 3,53 % zaměstnanců
Zkrátka přišli i Londýňané
Belgie
V Belgii klesla kupní síla průměrné mzdy nepatrně (o 2 %). Tento nepatrný pokles má za následek posun Belgie z 12. na 9. místo v žebříčku zemí s nejvyšší mzdou. Nejnižší kupní síla mezd v Belgii je ve Valonsku. Všechny okresy v tomto regionu mají podprůměrnou úroveň kupní síly. Nejvyšší mzdy jsou v Bruselu, následují Antverpy.
Lotyšsko
Před dvěma roky dostalo ještě Lotyšsko ocenění jako jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Současnost je však zcela jiná. Globální finanční krize má velký dopad na ekonomiku země. Finanční nestabilita byla značná a vedla ke stagnaci produkce a trojnásobnému růstu nezaměstnanosti. Kupní síla proto poklesla z 6 211 € v roce 2008 na 4 505 € v roce 2009. Hlavní město Riga v tomto ohledu vychází při porovnání se zbytkem země ještě příznivě. Nejcitelněji byli zasaženi lidé na venkově.
Rumunsko
V paritě kupní síly činí příjem na jednoho obyvatele v Rumunsku 3 103 €, což řadí Rumunsko na 33. místo ze 41 zemí. Zdaleka nejbohatší jsou obyvatelé Bukurešti (4 383 € na osobu), což je o 40 % více než činí celostátní průměr. Občané hlavního města jsou na tom téměř srovnatelně jako Litevci.
Velká Británie
Nejvyšší kupní síla mezd je ve Velké Británii tradičně v Londýně. V Londýně jako jednomu z největších světových finančních center došlo vlivem krize k poklesu kupní síly mezd (o 5 %).