Státní dluhopisy se dnes dělí na dvě skupiny – na skupinu vydávanou „bezpečnými“ zeměmi, mezi které patří především Německo, USA, částečně také Francie a potom dluhopisy problémových zemí, mezi které spadá zejména jižní křídlo eurozóny.
Platí, že v období nervozity na trzích posilují dluhopisy první skupiny. V současnosti atakují výnosy amerických a německých dluhopisů svá několikaletá minima, zatímco dluhopisy problémovějších zemí naopak ztrácejí. Dokládá to současný vývoj, kdy výnosy amerických a německých dluhopisů atakují svá několikaletá minima – výnos desetiletého německého dluhopisu již klesl i pod 1,2 % a naopak italské a především španělské výnosy atakují svá několikaměsíční maxima – výnos desetiletého španělského dluhopisu dosahuje rozmezí 6 až 6,5 %.
K pesimismu na trzích, kromě obav z dopadů případného odchodu Řecka z eurozóny, v posledních dnech přispívají také zhoršené makroekonomické údaje, zejména z průmyslu a pracovního trhu v USA.
Současný vývoj cen dluhopisů je však ovlivněn i tím, že již doznívá efekt z finanční injekce, kterou bankám poskytla Evropská centrální banka na přelomu roku. Trhy nyní čekají, že přijde další doping neboli že ECB opět podpoří ceny dluhopisů problémových zemí ať už v podobě přímých nákupů či dalším dodáním likvidity do bankovního sektoru.
Nicméně tak jako ve sportu i zde platí, že sportovec nemůže jet stále jenom na povzbuzující látky – důležitá je i samotná jeho výkonnost. Jinými slovy Španělsko, Řecko a další musí především snížit deficity svých veřejných financí.
ECB zřejmě čeká na výsledek řeckých voleb v polovině června, který naznačí, zda chce země zůstat v eurozóně a podřídí se tvrdým úsporným opatřením či nikoliv, pak je možné, že přijde s nějakou další podporou dluhopisovým trhům. Se svou podporou by to však neměla přehánět, vysokými výnosy investoři pouze ukazují vládám svůj názor na to, jak hodnotí jejich hospodaření – pokud se tento přirozený proces uměle potlačí, např. masivními nákupy ze strany CB, povede to k tomu, že politici a potažmo i veřejnost v nadmíru zadlužených zemích zleniví a nebudou dostatečně motivováni k úsporám.
Autor je investičním manažerem společnosti Conseq.