FinExpert.e15.cz

Kolik za nás platí zaměstnavatel?

Mzdové náklady zaměstnavatelů v zemích Evropské unie jsou vysoké. Evropané totiž tvoří velmi kvalifikovanou pracovní sílu. Znají svou cenu a kdyby nebylo cizinců, některé práce nemá za danou mzdu ani kdo dělat.
Kolik za nás platí zaměstnavatel?

Kromě vysokých mezd zvyšují hodinové náklady na pracovní sílu povinné sociální odvody, které musí zaměstnavatelé za své zaměstnance odvádět do státní kasy. Rozsáhlá sociální síť a garance poskytované státem občanům nejsou samozřejmě zadarmo, proto jsou v Evropě sociální odvody v porovnání s Amerikou či Japonskem vysoké.

Nejlevnější je hodina práce v Portugalsku

Pracovní náklady v zemích Evropské unie se pohybovaly v roce 2002 od 8,15 EUR v Portugalsku po 28,61 EUR ve Švédsku. I když Evropská unie postupuje v některých činnostech společně, jsou mezi všemi členskými státy značné ekonomické a sociální rozdíly. V roce 2002 byly nejnižší průměrné pracovní náklady na jednoho pracovníka v průmyslu či ve službách v Portugalsku (8,15 EUR), dále v Řecku (10,44 EUR) a Španělsku (14,24 EUR). Nejvyšší byly ve Švédsku (28,61 EUR), Dánsku (27,20 EUR) a Německu (26,58 EUR). Průměrné náklady zaměstnavatele na hodinu práce jeho zaměstnanců činil v Evropské unii 22,73 EUR.

Co ovlivňuje výši nákladů

Mezi faktory ovlivňující úroveň nákladů na pracovní sílu patří zejména historický vývoj daného státu, jeho geografická poloha, vývoj politického systému, národní zvyky a tradice, utváření kultury a etiky v oblasti, kde se stát nachází, převládající náboženství a podobně. Největší vliv na výši nákladů na pracovní sílu má rozvoj hospodářství v zemi, dosažená ekonomická úroveň, možnost porovnávat tuto úroveň se sousedními státy a schopnost vlády rozpoznat pozitivní alternativy rozvoje a její přizpůsobení se potřebám společnosti.

Švédský sociální model

Podíl samotných hrubých mezd zúčtovaných zaměstnanci je opět v jednotlivých členských státech Evropské unie velice rozdílný. Dosahuje od 66,5 % ve Švédsku po 87,7 % v Dánsku. Největší povinné sociální odvody jsou ve Švédsku. Za hlavní rysy švédského modelu můžeme považovat legislativní prosazení konsensu do řešení sporů mezi velkými sociálními partnery a budování státu blahobytu. Dochází zde k přesunu odpovědnosti za chod ekonomiky jako celku z vlády na zájmové organizace. Zprvu jen na trhu práce, později i v odvětvové, investiční a strukturální politice.

Snaha o zabezpečení plné zaměstnanosti přivedla Švédsko k nejpropracovanější aktivní politice na trhu práce na celém světě. Úspěšnost této politiky je snadno měřitelná mírou nezaměstnanosti – ta je dodnes ve Švédsku v porovnání s ostatními ekonomicky vyspělými zeměmi zdaleka nejnižší. Vybudování systému sociálního zabezpečení je realizováno rozsáhlou sítí sociálních služeb. Ty jsou občanům poskytovány buď zcela zdarma nebo jen za nepatrnou cenu. Tyto veřejné služby jsou velmi náročné na rozpočet a tak výše zdanění ve Švédsku je nejvyšší ze všech srovnatelných zemí.

Vysoké sociální odvody

Struktura nákladů na jednu pracovní hodinu zcela jasně ukazuje, že největší položku tvoří zaměstnancova hrubá mzda, přesto výše sociálních odvodů zaměstnavatelů je ve všech státech Evropské unie velmi vysoká. Největší podíl samotné hrubé mzdy je v Dánsku (87,7 %) a Irsku (85,0 %). Nejnižší naopak ve Švédsku (66,5 %) a Francii (68,1 %). Sociální odvody jsou tedy nejvyšší ve Švédsku 29,6 % a Francii 27,7 %.

Členské státy Evropské unie

Klepněte pro větší obrázek

Pozn.: Chybí údaje o Itálii a Belgii, tyto státy se daného šetření nezúčastnily.


Další evropské země

Klepněte pro větší obrázek

Pozn.: Chybí údaje o Maltě, která se daného šetření nezúčastnila.

Poznámky: V sloupci mzdy a platy jsou zahrnuta veškerá mzdová plnění zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Včetně prémií, příplatků, odměn či věcného plnění (služební byt, auto, stravenky, počítač, mobilní telefony atd.).
Ve sloupci sociální příspěvky jsou zahrnuty odvody sociálního, zdravotního pojištění, ale i jiná dobrovolná pojištění (penzijní připojištění placené zaměstnavatelem zaměstnanci, nemocenské připojištění atd.).
Ve sloupci ostatní jsou zahrnuty peněžní odvody za zvyšování kvalifikace zaměstnance (placení různých jazykových či počítačových kurzů), ale i ošatné, příspěvek na dovolenou, vydávání permanentek na sportovní utkání, lístky do kina či divadla atd.

Zdroj: Eurostat

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená