FinExpert.e15.cz

Kolik vytáhne z vaší peněženky prodloužení studia?

Překročení stanovené doby studia rozhodně není zadarmo.
Kolik vytáhne z vaší peněženky prodloužení studia?

Dnešní studenti často při škole pracují, angažují se v nejrůznějších institucích a spolcích, odjíždějí do zahraničí, absolvují stáže, přibírají si další školy. Není proto divu, že se tu a tam stane, že je standardní doba studia prodloužena o semestr či více – a hned naskakují poplatky.

Jak, kdy a o kolik, mnohdy neví ani jedinci znalí potřebných zákonů. Zapátrali jsme a přinášíme stručného průvodce složitým systémem poplatků za studium na vysokých školách.

Zatímco veřejností probíhá vášnivá debata o případném zápisném či školném, studenty často trápí hlavně problematika, která je aktuální a ne vždy se o ní ví – poplatky za studium, které si veřejné vysoké školy účtují a které mohou pro studenty neznalé zákonných norem znamenat nemalou finanční zátěž. Jednotlivé typy zpoplatnění během studií definuje paragraf 58 zákona o vysokých školách. Jedná o poplatek za delší (ve smyslu prodloužené) studium a poplatek za další studium.

Když prodlužujete

Poplatkem za delší studium se rozumí následující situace: Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu.

Konečnou výši poplatku si jednotlivé vysoké školy mohou upravovat dle svého, samozřejmě při dodržení limitů daných zákonem o vysokých školách. „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každoročně vyměřuje základ pro výpočet poplatků a vyhlašuje jej vždy v lednu pro další akademický rok,“ vysvětluje princip pracovnice oddělení prorektorky pro studium a celoživotní vzdělávání Ostravské univerzity Radmila Černá.

Základ je v současnosti stanoven na 2 952 Kč, přitom limity poplatků za delší studium se pohybují od minimálních nejméně 4 428 Kč za každých započatých šest měsíců studia až do libovolné výše, jež není zákonem stanovena a kterou si určí daná univerzita sama.

„Poplatky za delší studium než je standardní doba studia prodloužená o jeden rok se zpravidla liší v závislosti na fakultě a konkrétním studijním programu studenta,“ upřesňuje Radmila Černá. „Rozmezí výše poplatků se například na Karlově univerzitě stanovuje dle koeficientů náročnosti jednotlivých studijních programů,“ dodává Václav Hájek z Odboru vnějších vztahů Univerzity Karlovy.

Když máte více než jedno studium

Dalším studiem se myslí případ, kdy absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu studuje v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý jeden rok studia nejvýše finanční základ. Ten se v případě dalšího studia pohybuje od nula korun k maximu 2 952 Kč za každý započatý rok studia.

Poplatky se nestrhávají v případě, kdy je dalším studiem myšlen navazující magisterský program a nebo se jedná o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Také zde mnohé záleží na konkrétní škole. Zatímco třeba na Masarykově univerzitě je výše poplatků za další studium na všech fakultách kromě Lékařské fakulty na nula korunách, Karlova univerzita i další školy si za druhé, třetí a další studia účtují poplatek o zhruba dvou tisících korunách na semestr, v závislosti na konkrétní fakultě.

Nejvíce platí medici a technické obory, humanitní směry šetří kapsu

Reálná částka však bývá mnohonásobně vyšší než zákonem stanovený základ a může se vyšplhat do výše před dvacet tisíc korun na semestr. Tak je tomu například v případě lékařských fakult, které jsou obecně nejvyšší. Ostravská univerzita si za prodloužený semestr na LF účtuje od necelých šesti tisíc do 16 600 Kč, v závislosti na studovaném oboru.

Brněnská LF požaduje souhrnně od studentů zaplatit 19 800 Kč a například zubní lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy vyjde na necelých sedmadvacet tisíc za semestr. Pomyslnou první příčku žebříčku zabírá Fakulta zdravotních věd Palackého univerzity v Olomouci s 30 000 Kč na semestr.

Hluboko do kapsy musí sáhnout též studenti technických oborů. V případě Masarykovy univerzity je to 24 000 Kč za každý prodloužený semestr, jinde jsou rozdíly mezi jednotlivými obory vcelku propastné. Srovnejme kupříkladu populární studium informatiky 13 200 Kč na Karlově univerzitě, 9 800 Kč na Ostravské univerzitě s fyzikou 21 000 Kč na UK a necelých 17 000 Kč v Ostravě. V tomto světle se následně studium humanitních oborů jeví jako relativně „levné“, například studium filozofie za 5 900 Kč na Ostravské univerzitě, 10 000 Kč stojí prodloužený semestr na UK a 12 000 Kč na MU. 

Problematika „plus jeden rok“

Patrně nejvíce kontroverzí mezi studenty vzbuzuje problematika kombinace delšího a dalšího studia, tedy situace, kdy máte více než jedno studium a zároveň prodlužujete. Zákon v této situace poskytuje relativně volné pole pro vlastní interpretaci, kterou si může daná škola upravit dle vlastního uvážení. „Současná legislativní úprava se potýká s problémy s definicí tzv. dalšího studia, které si každá škola interpretuje po svém. S tím pak souvisí i problematika „plus jeden rok“,“ vysvětluje studentský poradce Masarykovy univerzity Milan Malý.

Právě Masarykova univerzita je příkladem školy, která si poplatky za studium upravila a vykládá je dle vlastních pravidel obsažených v článku 15 a Příloze 6 Statutu Masarykovy univerzity. „Podle zákona je řádné studium studováno studentem, který předtím ještě žádné jiné studium neabsolvoval. Masarykova univerzita si v tomto bodě vykládá zákon tak, že studující může mít libovolné množství řádných studií, ale v okamžiku, kdy jedno z nich úspěšně ukončí, ostatní se změní na další. To ale neplatí u magisterského programu navazujícího na jediný bakalářský, ten MU též považuje za řádný,“ potvrzuje složitost systému Milan Malý a dodává, že interpretace mohou být různé: „Některé školy považují za „další“ fakticky každé studium započaté po absolutoriu prvního, jiné dokonce každé další hned po prvním zapsaném, a to včetně neúspěšných či přerušených studií.“

Poplatky představují sankci a počítají se na dny

Málokdo ze studentstva také ví, proč poplatky vznikají jak se vlastně konkrétnímu jedinci vyměřují. Poplatky můžeme vnímat jako jistý druh sankce, která však neplatí na neúspěšně odstudovanou dobu. Jinými slovy, neúspěšné studium se studentovi nezpoplatní v případě, že již dále studovat nebude, ovšem vystuduje-li po prvotním neúspěchu další obory, poplatky se mu načtou.

V souvislosti s tím je také potřeba mít na paměti způsob, jakým se finanční sankce vypočítávají. „Nesouběžné neúspěšně odstudované dny se přičítají ke každému aktuálnímu studiu, doba studia se počítá s přesností na dny a poplatek za prodlouženou dobu se vyměřuje na započatých 6 měsíců studia,“ popisuje principy vzniku povinnosti platit Milan Malý.

Studenti dálkového a kombinovaného studia

Mezi časté dotazy ohledně poplatků za studium patří též otázka, zda se mohou finanční sankce vyměřit též studentům dálkového, případně kombinovaného studia. Odpověď zní ano. „Studenti kombinované formy studia jsou řádnými studenty, stejně jako studenti studující v prezenční formě studia, proto jsou i jejich povinnosti vůči škole, v našem případě Ostravské univerzitě, stejné. A to včetně povinnosti placení poplatků, pokud tato povinnost studentovi vznikne,“ konkretizuje Radmila Černá.

Lze vyměřit poplatky zpětně?

Máte se obálky z rektorátu vyžadující zaplacení poplatků obávat i po úspěšném ukončení školy? V zásadě nikoliv. „Studentovi může být vyměřen jakýkoli poplatek pouze v době, kdy je studentem, tedy pokud již studium ukončil, nelze toto vyžadovat zpětně,“ uklidňuje Radmila Černá. V ojedinělých případech však může nastat situace, kdy je poplatek vyměřen ještě před absolvováním státní závěrečné zkoušky a student informaci obdrží až po ukončení studia.

V tomto případě fakticky nejde o zpětné vyměření, rozhodující je totiž datum. Taktéž v případě přerušení platí speciální zásady, neboť zde nemá jedinec statut studenta. „Pro vznik poplatkové povinnosti se doba přerušeného studia do celkové doby studia nezapočítává,“ upozorňuje Václav Hájek.

Soukromé školy mají vlastní systém

Zajímá vás, zda sáhnete hloub do kapsy při prodlužování studia na jiné než veřejné vysoké škole? Ano i ne. Soukromé vysoké a vyšší odborné školy nejsou zavázány zákonem o vysokých školách, který se vztahuje jen k veřejným akademickým institucím. Student zde zpravidla platí za každý semestr, přičemž klasické poplatky za prodloužení, které si účtují veřejné školy, zde neexistují.

Někdy se ale student při prodlužování, případně přerušení studia, může setkat se symbolickými finančními částkami připočtenými ke školnému. „Poplatky jsou na BIBS - vysoké škole upraveny vlastním ceníkem. Samotný poplatek za prodloužení studia u nás není zaveden, protože ročník fakticky prodloužit nelze, je však možné studium přerušit a následně opět obnovit. V tomto případě je za přerušení studia stanoven pouze administrativní poplatek,“ vysvětluje Helena Foltýnková z PR oddělení B.I.B.S., a.s, soukromé vysoké školy v Brně.

Podobná pravidla panují i jinde. „Jsme vyšší odborná škola a neřídíme se zákonem o vysokých školách, tudíž u nás student za prodloužení studia neplatí nic navíc. Školné je za každý rok studia stejné,“ dodává ředitelka vyšší odborné školy GOODWILL Kamila Slováková.

Změny do budoucna?

Ještě nedávno brázdily veřejností i politickou scénou informace o údajných změnách té části zákona o vysokých školách, která se týká poplatků za studium. Z množství návrhů, které během několikaměsíčních debat proběhly, se však nepodařilo prosadit ani jeden.

Konkrétní informace ohledně případných změn tudíž zatím nejsou známy, podle posledních zpráv lze však předpokládat, že změna zákona v současné době provedena nebude, ale patrně proběhnou parciální změny systému formou vyhlášek. Nezbývá tedy než poplatkovou problematiku průběžně sledovat. 

Podívejte se na konkrétní výši poplatků:

Karlova univerzita

Masarykova univerzita

Ostravská univerzita

Univerzita Palackého v Olomouci

Další článek


 

celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

TUL Liberec má 50000, je to docela mazec:-(
sluničko
1. 4. 2013, 12:48

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  7

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více