Kolik platí za energii Evropané

Bez elektřiny si dnes život nedovedeme ani představit, spotřeba energie dnešní vyspělé společnosti je neuvěřitelná. Další pokrok a rozvoj je však bez elektřiny nepředstavitelný. Její největší výhodou je to, že se tato nejpohodlnější forma energie dá přemisťovat z místa zdroje do místa spotřeby v reálném čase. Zvyšující se cenu elektřiny se však především západoevropané naučili kompenzovat jejím šetřením. Jak? Především kupováním spotřebičů s co nejnižší spotřebou elektřiny, kupováním úsporných žárovek a důsledným vypínám spotřebičů úplně (nenechávání v pohotovostním režimu).

Jaderná energie: ano či ne?

Pokud se Evropské unii nepodaří v rámci energetické politiky zvýšit úsporu energie a současně zvýšit její výrobu, hrozí Evropské unii ještě větší závislost na dovozu energie než doposud. Již dnes činí přes 40 % a dle některých odhadů může činit závislost až 70 %, a to poměrně brzy – v roce 2030. Všechny země proto musí výrazně zvýšit energetickou šetrnost a hledat cesty k vyšší produkci energie. Nejvíce energie se do Evropy dováží z Blízkého východu a Ruska.

Evropa má značný nedostatek energie, a proto se tématem čím dál častěji stává obnovení energetické koncepce jadernými elektrárnami. Velkou výhodou jaderných elektráren je mnohem levnější energie, při její výrobě nedochází k emisím velkého množství skleníkových plynů a její cena je relativně stálá. Nejvíce jadernou energii využívá Francie, kde je asi 60 reaktorů, které zajišťují 80 % dodávek elektřiny.

Vlna odporu proti jaderné energii se v Evropě zvedla v dubnu roku 1986, kdy došlo v bývalé SSSR v Černobylu k jaderné havárii. Ta znamenala přírodní katastrofu, ze které se příroda v okolí vzpamatovává dodnes a přesné škody na lidských životech a okolní přírodě nebyly nikdy přesně vyčísleny. Vzhledem k této hrozné katastrofě mnoho evropských zemí upustilo od jaderných elektráren. V současné době není žádná jaderná elektrárna v provozu v Dánsku, Estonsku, Irsku, Itálii, Kypru, Lotyšsku, Lucembursku, Maltě, Polsku, Portugalsku, Rakousku a Řecku. V některých zemích došlo k omezení (Německo či Velká Británie).

Nejvyšší cena elektřiny je v Itálii

Průměrná cena elektřiny pro domácnosti je nejvyšší v Itálii, kde kWh stála na konci roku 2007 až 0,17 eur (oproti roku 2002 se cena elektřiny zvýšila o 0,03 eur). Následuje Lucembursko a Irsko (0,15 eur za kWh). Naopak nejlevnější je v absolutním vyjádření elektřina v Bulharsku (0,05 eur/kWh). V přepočtu na kupní sílu mají nejdražší elektřinu Slováci, Poláci a Italové, nejlevnější elektřina z tohoto pohledu je v Řecku, Finsku, Británii a Francii. Ve všech zemích platí, že průmysl má cenu elektřiny díky velkému odběru nižší, pořadí zemí je však téměř stejné jako u cen pro domácnosti.

Nejvyšší cena plynu je ve Švédsku

Průměrná cena plynu pro domácnosti je nejvyšší ve Švédsku, kde GJ stál na konci roku 2007 celkem 15,90 eur (oproti roku 2002 se cena plynu zvýšila dokonce o 6,27 eur). Následuje Irsko (14,74 eur/GJ) a Německo (13,97 eur/GJ). Nejlevnější plyn v absolutním vyjádření je v Litvě a Maďarsku (5,97 eur/GJ). I u plynu platí, že cena pro průmysl je nižší než pro domácnosti.

Dánové energii umí využít

V podstatě žádná výrobní činnost se neobejde bez energie. Jednoznačně však platí, že energii nejlépe využívají nejvyspělejší země. Například Dánsko potřebuje k dosažení hrubého domácího produktu ve výši tisíc euro více než desetkrát méně energie než Bulharsko. Po Dánsku má nízkou spotřebu k vytvoření HDP ve výši tisíc euro také Irsko, Německo a Rakousko.

Nejvyspělejší západoevropské společnosti se totiž vydaly cestou snižování spotřeby energie a investují nemalé finanční prostředky do nových technologií, které přináší technologickou úsporu. Zamezení plýtvání s energií pomáhají i ekologické daně, které zdražují ekologicky nešetrné výrobky a nutí občany k šetření s těmito produkty. Pro srovnání v Dánsku tvoří veškeré daně více než 55 % ceny elektřiny, ve Švédsku a Nizozemí více než 35 %. V Česku je to přibližně 16 %, což nás řadí doprostřed pomyslného žebříčku.

Průměrná cena energie pro domácnosti v EU

Pramen: Eurostat-European Commission, Key Figures on Europe 2009 Edition, ISSN 1830-7892