Nové technologie ve zdravotnictví, výzkum, vývoj, ale i běžný chod nemocnic vyžaduje značné finanční prostředky. Výdaje ve zdravotnictví rok od roku v členských zemích EU stoupají. Nejvíce přitom rostou výdaje za léky. V EU nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v Nizozemí, nejméně v Rumunsku. Jak si stojí Česko?
- V Česku činí přímé platby pacientů za zdravotní péči přibližně 17 %. Jedná se především o výdaje za doplňky stravy, nedoplatky za léky, příplatky u zubních lékařů, kosmetické opereace a regulační poplatky. Přímé platby pacientů jsou v Česku v rámci zemí EU nízké.
Farmaceutické výdaje
Farmaceutické společnosti patří mezi nejúspěšnější firmy na trhu. Lidé utrácejí za léčiva rok od roku více finančních prostředků. Farmaceutické výdaje představují pětinu všech výdajů ve zdravotnictví. Stanovením cen v paritě kupní síly lze jednotlivé země EU mezi sebou lépe srovnávat, např. příjmy ve Švédsku jsou vyšší než v Česku, zboží a služby jsou však v Česku levnější.
- V paritě kupní síly jsou roční farmaceutické výdaje na občana nejvyšší v Irsku (528 €), následuje Německo (492 €), Belgie (479 €), Francie (468 €), Slovensko (427 €), Maďarsko (414 €) a Španělsko (399 €).
- V Česku činí farmaceutické výdaje v paritě kupní 274 € na občana za rok.
- Nejnižší farmaceutické výdaje v paritě kupní síly za rok na občana ze zemí EU jsou v Rumunsku (164 €), Lotyšsku (175 €), Estonsku (210 €), Dánsku (229 €) a Polsku (237 €).
V lékarně kupujeme i doplňky stravy
V lékárně kupujeme nejenom léky, ale i doplňky stravy. Zjednodušeně řečeno se jedná o potravinové doplňky s vysokým obsahem vitamínů, minerálů a dalších látek zpravidla příznivě ovlivňující náš zdravotní stav. U každého léku však musí být doložena účinnost a každému léku je přiděleno registrační číslo, podle kterého lze snadno poznat, zdali se jedná o lék či doplněk stravy. Mnohdy vysoká spoluúčast občanů v EU je právě u léků. Výdaje za léky jsou významnou výdajovou položkou ve zdravotnictví ve všech zemích. Výdaje na léky jsou důležitým faktorem růstu výdajů na zdravotnictví.
- U každého léku musí být uvedeno registrační číslo a u doplňku stravy na obalu název „doplněk stravy“.
Výdaje na zdravotnictví
Celkové výdaje na zdravotnictví zohledňují spotřebu zdravotnických výrobků a služeb, kapitálové investice do zdraví či preventivní programy. V publikaci OECD „Health at a Glance 2012 Europe“ jsou náklady na zdravotnictví uvedeny v % k HDP. Rozdíly ve výdajích na zdravotnictví má samozřejmě vliv na kvalitu a objem zdravotní péče, když více peněz = kvalitnější zdravotnictví.
- Nejvyšší výdaje na zdravotnictví má Nizozemí (12 % k HDP), Francie a Německo (11,6 % k HDP), Dánsko (11 % k HDP) a Rakousku (11 % k HDP).
- Česku dosahují výdaje na zdravotnictví (7,5 % k HDP), což je osmá nejnižší hodnota z členských zemí Evropské unie.
- Nejnižší výdaje na zdravotnictví jsou v Rumunsku (6,0 % k HDP), Estonsku (6,3 % k HDP), Lotyšsku (6,8 % k HDP), Litvě a Polsku (7,0 % k HDP).
Výdaje na zdravotnictví v zemích EU, v % k HDP
Země | v % k HDP | země | v % k HDP |
Nizozemí | 12 % | Slovinsko | 9 % |
Francie | 11,6 % | Slovensko | 9 % |
Německo | 11,6 % | Finsko | 8,9 % |
Dánsko | 11 % | Malta | 8,6 % |
Rakousko | 11 % | Lucembursko | 7,9 % |
Portugalsko | 10,7 % | Maďarsko | 7,8 % |
Belgie | 10,5 % | Česko | 7,5 % |
Řecko | 10,2 % | Kypr | 7,4 % |
Španělsko | 9,6 % | Bulharsko | 7,2 % |
Švédsko | 9,6 % | Polsko | 7 % |
Velká Británie | 9,6 % | Litva | 7 % |
Itálie | 9,3 % | Lotyšsko | 6,8 % |
Irsko | 9,2 % | Estonsko | 6,3 % |
EU27 | 9 % | Rumunsko | 6 % |
Zdroj: OECD „Health at a Glance 2012 Europe“