Lidé, kteří si spoří na penzi, by podle Hospodářských novin měli zaplatit za oddělení majetku penzijních fondů od peněz, které si v nich ukládají jejich klienti. Provize, jež fondy dluží firmám, které pro ně sháněly nové klienty, by podle návrhu Asociace penzijních fondů (APF) měly jít na bedra lidí, kteří ve fondech spoří. Odhady odborníků přitom potvrzují, že jde o částku 3,4 až 4,1 miliardy korun, píše deník.
Oddělení majetku fondů od peněz jejich klientů je základem novely zákona o penzijním připojištění. Jedním z motivů oddělení majetku fondů je vyšší bezpečnost vkladů. Druhým jsou nízké výnosy, které i přes státní podporu penzijní fondy připisují klientům.
Podle fondů musí náklady nést klienti. Argumentují tím, že na základě zákona z roku 1993 nesmějí vybírat žádné poplatky. Na rozdíl od většiny podílových fondů, jež účtují svým klientům vstupní poplatky či poplatky za správu peněz, to penzijní fondy zatím nemohou. Běžné podílové fondy právě z těchto poplatků platí provize za nově získané klienty. Náklady na jejich získávání přitom tvoří značnou část celkových výdajů penzijních fondů.
Asociace podle HN připravila státu několik variant, jak náklady zákazníkům naúčtovat. Nejpravděpodobnější možností je, že několik let po přijetí novely zákona o penzijním připojištění budou fondy svým klientům strhávat část výnosů. Fondy rovněž zvažují, že by jeden rok nevyplatily svým zákazníkům výnosy vůbec žádné. Ročně přitom klientům připisují zhodnocení obvykle mezi dvěma a čtyřmi procenty, poznamenávají.
V novém systému správy penzijních fondů by stát měl rovněž fondům povolit, aby si účtovaly některé poplatky. "Návrh jsme již dokončili. Tento týden ho předložíme k posouzení ministerstvům financí a práce a sociálních věcí," řekl HN prezident APF Jiří Rusnok.
Penzijní připojištění mělo ke konci loňského roku přes 3,6 milionu lidí a využívalo ho tak víc než 60 procent práceschopných Čechů.
Rusnok: O peníze nikdo nepřijde
Podle Jiřího Rusnoka, prezidenta Asociace penzijních fondů, nejde celkem o více než tři miliardy korun, tedy dvě procenta aktiv penzijních fondů. "O ty peníze by ale klienti přišli stejně," podotkl. Při přeměně penzijních fondů na transparentnější společnosti by to ale podle něj bylo okamžitě či rychleji, než je dosavadní praxe amortizace kolem deseti let.
APF se podobně jako Česká národní banka, ministerstvo práce a sociálních věcí či ministerstvo financí účastní pracovní skupiny, která se oddělením majetku účastníků penzijního připojištění od majetku penzijního fondu zabývá. Skupina teprve po analýze vybere variantu, která se zpracuje do podoby novely zákona, uvedl náměstek ministra financí Milan Šimáček.
Asociace chce svůj návrh předložit k posouzení ministerstvům financí a práce a sociálních věcí tento týden. Změny by mohly začít platit od ledna 2009, míní Rusnok.
Zdroj: Hospodářské noviny