FinExpert.e15.cz

Když se koza nažere…

Hodně diskutovaná regulace bankovních poplatků pozvolna vyšuměla do ztracena. Jinými slovy, vlk se nažral a koza zůstala celá.
Když se koza nažere…

Duben 2005


Na základě stížností sestavila Česká obchodní inspekce (ČOI) expertní skupinu, která má zkoumat některé aspekty jednání bank s klienty. Ovšem nakonec se toho moc nestalo, protože se zjistilo, že ČOI může srovnat bankovní poplatky v Česku se situací v Evropské unii,  provést analýzu legislativy na účinnější ochranu spotřebitelů a zjistit z výpisů, zda nejsou konkrétním klientům účtovány stejné služby dvakrát. To je však téměř vše. Více ovlivnit nemůže.

Květen 2005

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) začal zkoumat, zda se tři největší banky nedopustily kartelové dohody v oblasti bankovních poplatků. Úřad si vzal pod drobnohled Komerční banku, ČSOB a Českou spořitelnu. Banky se podivily nad úředním postupem, ale ve svých vyjádřeních deklarovaly ochotu s pracovníky ÚOHS spolupracovat a poskytnout jim veškeré informace, jak to ukládá zákon. Bankovní rada ČNB vyjádřila nad tímto krokem překvapení. Podle ní je bankovní sektor dostatečně konkurenční v oblasti poskytování služeb podnikům i domácnostem. Není tedy jasné, na základě jakých informací se ÚOHS rozhodl vznést toto obvinění. HVB Bank odstranila poplatek za zrušení účtu, ten však dloouhodobě stejně již neúčtovala.

Červen 2006

Ministersvo financí (MF) představilo dokument, který navrhoval změny v bankovním sektoru a jeho účelem bylo nejen posílení konkurenční prostředí, ale i zlepšení postavení klientů bank v Česku. Dokument měl být základem pro veřejnou diskusi, do které se vedle ČNB a ostatních působících bank měly zapojit organizace na ochranu spotřebitele a rovněž široká veřejnost. Koncem června se občané k této problematice mohli začít vyjadřovat. Podle původních plánu MF měla být diskuze vyhodnocena do konce září s definicí jasných návrhů řešení. Volksbank v té době snížila některé  poplatky, zvláště za tuzemské transakce.


Co chtěl původně ministr financí prosadit:

Změnou zákonů

Zákaz účtování poplatků za neuznanou reklamaci
Zákaz účtování poplatku za vedení účtu v době mezi zánikem a zrušením
Povinné přikládání sazebníků ke smlouvám
Možnost odstoupení od smlouvy s bankou v případě nesouhlasu s novým sazebníkem (dvouměsíční ochranná lhůta)
Informování o změně ceníku s dostatečným předstihem (1 měsíc)
Možnost klienta odmítnout přikládání reklamy do výpisů z účtu
Zavedení minimálních standardů reklamy na finanční služby
Zřízení institutu finančního ombudsmana
Zavádění dlouhodobého systému vzdělávání obyvatelstva v oblasti finančních produktů
Zřízení jednotné databáze sazebníků
Stanovení obsahu infolistů (povinné informace o vlastnostech produktů)
Sjednocení podmínek pro transparentnost podobných produktů.

Memorandem s Českou bankovní asociací

Uvádět celkové ceny operací
Zpřístupnit podrobné sazebníky
Informovat klienty o konkrétních dopadech změn sazebníků (web, infolinka, pobočka)
Vytvořit Kodex práv klientů
Definovat propočty a ukazatele (např. RPSN u hypoték)
Definovat pravidla pro změnu banky a přestupní servis
Garantovat výhodnost balíčků proti stejné kombinaci samostatných produktů
Zavázat se, aby klienti nebyli nuceni k pořizování dodatečných produktů a služeb
Zavést evropské standardy pravidel ochrany držitelů platebních karet
Zvýšit povědomí klientů o zpracovávaných osobních údajích
Vytvořit dlouhodobou expertní pracovní skupinu pro bankovní sektor.

Formou doporučení

Nabízet výpisy z účtu v libovolné frekvenci a formě
Zohlednit nižší distribuční náklady u elektronických výpisů v poplatku

Regulujeme jako za starých časů…

Představení dokumentu MF vyvolalo bouřlivé reakce bankovních domů, které z pochopitelných důvodů začaly obhajovat účtování bankovních poplatků. V této souvislosti se strhla diskuze i na finančních serverech, kde např. probíhala anketa o nejabsurdnější poplatek roku. Ministerstvo bankám pohrozilo, že pokud na dokument nebudou reagovat, anebo se nepodaří dohoda, prosadí navrhované změny legislativní cestou. Přestože se placení poplatků nikomu nelíbí, tento tlak státního orgánu však vyvolal reakce i u odborné veřejnosti. Např. Luděk Niedermayer, víceguvernér ČNB v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl: „Bankovní podnikání je velmi nákladné. Rozsah technologií, jejich nárok na bezpečnost a spolehlivost je značný, náklady na fyzickou bezpečnost lidí i peněz neustále rostou a nezanedbatelné jsou i státem uvalené náklady na dodržování regulace. Na tyto náklady si musí banky vydělat. To není možno na nikom jiném než na klientech. Strategie jednotlivých bank při ocenění produktů závisí na reakci zákazníků. Produkty, u kterých klienti jen marginálně reagují na změnu ceny, bude banka oceňovat s jinou strategií, než ty, kde je reakce silná. U nás se tento stav projevuje například velmi ostrou konkurencí v úrokových sazbách na hypotéky (a těžko bychom hledali v našem okolí zemi s výhodnějšími podmínkami), zatím co malá ochota klientů měnit "svou banku" vede k tomu, že projevy konkurence v oblasti poplatků na vkladové straně bilance jsou zřejmě nižší.“

Červenec

Poštovní spořitelna razantně snižuje poplatky za příkazy zadané prostřednictvím přímého bankovnictví. Spíše než tlak MF to má na svědomí strategie banky, která chce získat klienty České spořitelny a podle jejich slov být do roku 2010 jedničkou na trhu v drobném bankovnictví.

Srpen

Diskuze skončila a tlak ministerstva na banky zesílil. Dne 17. srpna 2005 MF vydalo a bankám působícím na českém trhu rozeslalo konzultační dokument s 88 otázkami a požadovalo, aby na něj odpověděly do 30. srpna 2005. Na tuto výzvu reagovala většina bank, ovšem našly se i výjimky. eBanka odmítla reagovat a Poštovní spořitelna odpověděla obecným klišé bez reakce. Banky se v odpovědích MF vyjádřily ke všem bodům. Téměř všechny banky ostře odmítly, aby platby státním orgánům byly zdarma; toto nařízení jim připadá jako návrat do doby předrevoluční. Přenositelnost čísla účtu většině připadá jako technicky neproveditelná. Tři banky ruší poplatek za zrušení účtu (ČS, Raiffeisenbank a GE Money Bank) a dochází k celé řadě rušení nesmyslných poplatků (za zrušení vkladní knížky, za neoprávněnou reklamaci atd.).
Září

Česka bankovní asociace (ČBA) se stává jakousi mluvčí celého bankovního sektoru a společně s MF a bankami se snaží najít způsob dohody. Zrušení účtu zdarma je již také u eBanky a Volksbank.

Říjen

MF zveřejňuje návrh, který má zlepšit postavení klientů bank. Tlak zdá se pozvolna ustupuje, ale sem tam ještě zazní výhružka v podobě prosazení návrhu legislativní změnou. GE Money Bank zveřejňuje svůj projekt odpovědného chování vůči klientům, ten však vznikl již počátkem roku 2005.
Listopad

Sdružení SOS připravuje žalobu na některé banky. Nakonec z toho byla jen výhrůžka pro ČSOB, u které chtělo docílit toho, aby klienti dostali zpátky peníze, které zaplatili na poplatcích za vedení účtu, za zrušení účtu, za neoprávněnou reklamaci transakce platební kartou a za takzvaný neadresný poplatek. ČSOB se proti tomuto obvinění ostře postavila a rovněž i reakce v tisku byly spíše pozitivní pro banku – nikdo přece nikoho nenutí mít účet v bance.

V listopadu rovněž ÚOHS svým prvostupňovým rozhodnutím zastavil správní řízení se třemi největšími bankovními ústavy působícími v České republice. Kartelová dohoda se neprokázala. Ministr financí opět hrozí bankám, že své návrhy na zvýhodnění klientů bank je připravený prosadit za každou cenu. Doslova řekl, že "pokud Česká bankovní asociace odmítne podepsat memorandum, připravíme návrhy změn legislativní formou. Téměř poslední banka (ČSOB) smazala poplatek za zrušení účtu, kromě Poštovní spořitelny tak za odchod z banky nezaplatíte žádný poplatek.

Prosinec

Banky tlačí na MF, aby změny neprosazovalo zákonem, ale spíše dohodou mezi bankami. Připravuje se Kodex bankovních služeb, do kterého by se „povinnosti“ bank údajně mohly také dostat, aniž by to bylo třeba řešit zákonem. Komerční banka oznamuje zásadní změnu a strukturu svého sazebníku. Ten je od ledna opravdu přehlednější, ale současně došlo i ke zvýšení některých cen.

Leden

K významným změnám v sazebnících bank nedochází, některé banky však avizují, že zpřehlední své sazebníky a odstraní zbytečné položky (GEMB, ČSOB). Česká spořitelna vydává svůj vlastní kodex práv klienta, ten vychází jako první ještě před „oficiálním“ kodexem, který připravuje ČBA.

Duben 2006

Ministr financí se pokouší prosadit na poslední chvíli na závěrečné schůzi parlamentu alespoň některé změny z původního plánu na posílení pozice klientů bank. Jedná se hlavně o povinnost informovat o změnách ceníku nejméně měsíc předem, zákaz účtování poplatku za neoprávněné reklamace a povinnost přikládat ceník ke smlouvě o běžném účtu. Z původního plánu ministra je tak zbylo jen torzo. Tyto body v současné době banky již většinou bez potíží plní. Ministrovi se legislativní změny nakonec nepodařilo prosadit, možná snad až po volbách.

ČNB původní návrhy ministra kritizovala od počátku a označovala je jako zásahy, které by se nakonec obrátily proti klientům. Podobně argumentovala i bankovní asociace, jejímiž ústy se banky netajily tím, že pokud budou nuceny se podřidit legislativním nařízením, odnesou to stejně jen klienti, kterým se zvýší jiné poplatky. Z tohoto fiaska není naopak nadšena spotřebitelská organizace SOS, která snad doufala i to, že se tak posílí její pozice vůči finančním instutucím.

Banka není sociální ústav

Jakákoliv regulace byť pod maskou blaha spotřebitelů s sebou přináší nutnost zamyslet se kriticky nad tím, zda je regulace vůbec nutná a zda se nakonec sama neobrátí proti těm, kterým má pomoci. V České republice působí několik desítek bank a pro běžné občany je k dispozici okolo dvaceti bankovních domů. Nelze tedy tvrdit, že zde není prostor pro konkurenci anebo že si banky dohodou stanovily podobné ceny. Některé sazby bankovních poplatků jsou sice podobné, ale každá banka se odlišuje i úrovní a kvalitou služeb – to je v konečném kontextu také potřeba posuzovat. Tlak ministerstva tak spíše jen urychlil některé procesy, které by podle mě v nejbližší době nastaly přirozeným konkurenčním bojem bank, např. tolik diskutovaný poplatek za zrušení účtu. Bankovní poplatky je však potřeba vidět i v širší souvislosti. Banka není sociální ústav, který chce být na své klienty hodný a jen jim pomáhat. Banka vznikla za účelem dalšího zisku. Klient a banka by tak měli být především dobrými partnery, kteří si mohou navzájem „pomoci“ – bance roste zisk, klientovi se zmenší starosti o správu financí a banka mu naopak pomůže finance i rozmnožit.

Další věcí je rozsah i hustota pobočkové sítě. Každé obchodní místo banky znamená i náklady na zaměstnance, administrativu, technické zabezpečení, dodávání energií apod. Pokud by mělo dojít k výraznému snížení některých bankovních poplatků, např. v oblasti tuzemských plateb, nákladově náročnější banky by s největší pravděpodobností zvýšily poplatky jiné. To by se mohlo projevit např. na úrokových sazbách spotřebitelských úvěrů, hypoték, kreditních karet atd. Např. v tolik opěvovaných USA, kde vás při návštěvě banky zdarma vybaví šeky, platební kartou a účtem, není žádnou výjimkou zaplatit 60 USD za příchozí zahraniční platbu a nezřídka je i vedení účtu zdarma podmíněno minimálním zůstatkem v bankou stanovené výši.

Trh má svůj vývoj i bez státní politiky

Tlak MF často hraničil s normálním „selským“ rozumem. To například když MF požadovalo po bankách, aby platební styk vůči státním orgánům byl zdarma. Převedeno do absurdní myšlenky, tak by v jakémkoliv papírnictví měli být k dispozici i propisovací pera sloužící k vyplňování daňových přiznání. Nakonec tuto myšlenku MF vyřešilo dohodou s Českou poštou, která vydala speciální „daňovou složenku“, prostřednictvím níž je platba určených daní na každé poště bez poplatku. Tedy – ten zaplatí MF, tj. potažmo my daňoví poplatníci. V době preferování bezhotovostního styku je to hodně zavádějící čin MF, ne-li přímo vyhazování peněz. Přesto celá akce MF měla několik pozitivních vlastností. Banky se začaly ke svým klientům chovat transparentněji a dnes již není zásadní problém získat přesné informace o ceně bankovní služby. Rovněž jsme svědky konkurenčního boje, který se zaměřuje spíše na přetahování klientů konkurence. Banky se předhánějí v získávání i udržování klientů poplatkovými prázdninami, výhodnými úvěry, které zaplatí „špatné“ úvěry, věrnostními programy atd.

První vlaštovky přicházejí

Podle výsledků ankety na serveru bankovnipoplatky.com paradoxně respondenty trápí nejvíce poplatek za příchozí platby, který získal i svůj titul „nejabsurdnější poplatek“. Má své opodstatnění, za standardní příchozí platbu prostřednictvím clearingu ČNB bankám neúčtuje nic, je zcela zdarma. Naopak odchozí platba přes clearing ČNB při standardní tuzemské platbě stojí 25 haléřů. Proto až osmikorunový poplatek za příchozí platbu je trnem v oku každému z nás. Kromě úzce profilované Citibank, která měla vždy příchozí platby zdarma, a to i ze zahraničí, nabídla od konce ledna kompletní tuzemský platební styk zdarma družstevní záložna Fio při použití elektronických kanálů. Svoji vlastní cestu již několik let zvolila Živnostenská banka, která v balíčcích zahrnuje „vše v ceně“. Od června však za příchozí tuzemskou platbu nezaplatíte ani korunu u Poštovní spořitelny (PS), ta navíc má velmi atraktivní ceny i za odchozí platby - jen stěží zadáte příkaz k úhradě u známých bank již za 50 haléřů. Tím, že PS má velmi mnoho drobných klientů a patří do skupiny ČSOB, tj. velkých bank, bude její cenová politika hodně zajímavým nástrojem při získávání nových klienů konkurenčních bank. Přestože ostatní banky zatím nepředpokládají snižování cen, zvláště za příchozí platby, blízká budoucnost sama prokáže, zda přirozené konkurenční prostředí je lepší než regulace státních orgánů. Myslím si, že v tomto roce budeme ještě hodně příjemně překvapeni.



Další článek


 

celkem 9 komentářů

Nejnovější komentáře

Re:Nebuďte lenoši,
SocPredator
14. 6. 2006, 09:58
Hehehe :-)
Pavel Šedý
13. 6. 2006, 13:43
Re:Nebuďte lenoši,
Tomáš Marný
13. 6. 2006, 13:21
Re:Nebuďte lenoši,
Karel Nový
13. 6. 2006, 12:05
Re:Zkostnatělí klienti...
Tomáš Marný
8. 6. 2006, 15:38

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více