Někteří zaměstnanci v loňském roce odvedli na zálohách na dani více, než je jejich daňová povinnost a vznikl jim tak daňový přeplatek. Ti, kteří požádali o zpracování ročního zúčtování zaměstnavatele a dodali mu veškeré potřebné podklady, se už nemusí dále o nic starat a případný přeplatek obdrží nejpozději s březnovou mzdou.
Oproti tomu zaměstnanci, jimž vznikla povinnost podat si daňové přiznání samostatně, si musí spočítat daně sami a o případný přeplatek finanční úřad požádat. Čas na podání daňového přiznání mají v roce 2017 do pondělí 3. dubna, či do 3. července, pokud pro ně daňové přiznání zpracovává a jejich jménem podává daňový poradce.
Kdy vzniká nárok na daňový přeplatek? Zde jsou nejčastější případy...
Sleva na poplatníka – práce jen po část roku
Jedním z nejčastějších případů, kdy dochází ke vzniku daňového přeplatku je neuplatnění základní slevy na poplatníka v plné výši. Na zvýhodnění, které činí 24 840 korun za rok, mají nárok automaticky všichni zaměstnanci a bývá jim uplatňováno měsíčně ve výši 2 070 korun. Čerpat jej mohou v plné výši bez ohledu na to, zda vydělávali po celý rok, čímž může dojít ke vzniku daňového přeplatku u těch, kteří pracovali jen po určitou část.
Běžně se s touto situací setkáváme u absolventů středních či vysokých škol, kteří nastoupili do zaměstnání po dokončení studia a v daném roce tak pracovali jen několik měsíců. Obdobný stav může vzniknout také u zaměstnanců vracejících se zpět do práce po rodičovské dovolené nebo u těch, kteří byli část roku evidováni na úřadu práce a v neposlední řadě také u žen odcházejících v průběhu roku na mateřskou dovolenou.
Školkovné
Další příležitostí k získání přeplatku na dani je školkovné. Díky této slevě si může jeden z rodičů, jehož dítě navštěvuje školku nebo jiné zařízení péče o děti předškolního věku, snížit daňovou povinnost o náklady použité na umístění potomka do tohoto zařízení.
V ročním zúčtování daně nebo daňovém přiznání je možné za rok 2016 uplatnit školkovné ve výši až 9 900 Kč na každé dítě.
Výdaje musí poplatník doložit potvrzením ze strany provozovatele zařízení. Maximální výše zvýhodnění je odvozena od minimální mzdy a za rok 2016 činí 9 900 korun na jedno dítě. Vzhledem k tomu, že je zvýhodnění uplatňováno vždy za celý rok, nikoliv měsíčně, může některým poplatníkům vzniknout daňový přeplatek.
Sleva na manželku či manžela
Obdobně jako školkovné je i sleva na manželku nebo manžela uplatňována vždy až po skončení zdaňovacího období. Díky slevě si může poplatník daňovou povinnost snížit až o 24 840 korun. Pokud je partner držitelem průkazu ZTP/P je výše zvýhodnění dvojnásobná, čili 49 680 korun. Nárok na slevu ale nemají automaticky všichni zaměstnanci, kteří žijí v manželství.
Pro uplatnění těchto slev musí být splněny zákonné podmínky.
Nutnou podmínkou je, že partner neměl v daném kalendářním roce příjmy vyšší než 68 000 korun. Do limitu se však nezapočítávají všechny příjmy. Započítávány jsou veškeré výdělky a to i ty, které nepodléhají zdanění, dále pomoc v mateřství, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, důchod a výživné manželky po rozvodu. Dále upozorňuje, že nezbytným dokladem k získání slevy je čestné prohlášení partnera, že jeho příjmy nebyly vyšší než stanovená hranice.
Odčitatelné položky
Daňový přeplatek může vzniknout také díky odčitatelným položkám, jejichž prostřednictvím si poplatníci snižují daňový základ. Odčitatelné položky se vždy uplatňují za celý rok a daňový základ lze snížit o zaplacené úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na životní pojištění nebo penzijní připojištění, náklady na další vzdělávání, odborové příspěvky a dary včetně darování krve.
Nejčastěji pak dochází ke vzniku daňového přeplatku v případě odpočtu úroků z úvěru na bydlení, které umožňují nejvyšší odpočty.
Vrácení srážkové daně
Pokud měli poplatníci během roku práci na dohodu o provedení práce a byla jim strhávána srážková daň a neuplatnili všechny slevy a možné odpočty, mohou si podat daňové přiznání a srážkovou daň nebo její část získat zpět. Srážková daň je obvykle odváděna v případě dohod o provedení práce a to tehdy, pokud poplatník nemá u daného zaměstnavatele podepsané prohlášení a jeho hrubý příjem nepřesahuje 10 000 korun za měsíc.
Například můžete mít problém se získáním potřebné doby pojištění pro přiznání státního důchodu.
Jak získat přeplatek zpět
Pokud si poplatník podává daňové přiznání samostatně, nesmí zapomínat, že nárok na vrácení přeplatku nevzniká automaticky. O vrácení přeplatku musí zaměstnanci zažádat prostřednictvím rámečku na konci daňového přiznání. Pokud tak neučiní, přeplatek jim nebude vyplacen. Dále dodává, že vráceny jsou pouze přeplatky vyšší než 100 korun. Přeplatek také nebude vyplacen v případě, že by poplatníkovi vznikl nedoplatek na jiném druhu daně a byl by použit na jeho zaplacení.
Finanční úřad má na vrácení přeplatku na daních třicet dní ode dne jeho vzniku. Tato lhůta se ovšem začíná počítat až od začátku dubna, přesněji od posledního dne, kdy je možné podat daňové přiznání, letos tedy od 3. dubna (resp. 3. července v případě podávání přiznání prostřednictvím daňového poradce). Do této chvíle si totiž mohou poplatníci stále podávat opravná daňová přiznání a finanční úřad proto vyčkává na poslední verze.
Přeplatek na dani z příjmu by tak měli poplatníci obdržet nejpozději v květnu, resp. v srpnu. Zaměstnanci, jimž zpracovává roční zúčtování zaměstnavatel, pak získají přeplatek nejpozději ve vyúčtování březnové mzdy.
Autorka je daňovou poradkyní ze společnosti Crowe Horwath.