Sociální dávky jsou upraveny zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Při splnění zákonných podmínek pro přiznání příspěvku na bydlení, závisí jeho výše na výši nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení.
O příspěvek na bydlení je potřeba si požádat na úřadu práce podle místa trvalého bydliště. K žádosti je potřeba přiložit všechny doklady k prokázání nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení.
Kdo má nárok?
V § 24 jsou uvedeny podmínky, za kterých může rodina či jednotlivec čerpat příspěvek na bydlení. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže:
·Náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35.
·Součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Do rodinného příjmu se přitom započítávají nejenom příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, ale taky např. rodičovský příspěvek, přídavky na děti, peněžitý příspěvek v mateřství, ošetřovné, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti.
Co tvoří náklady na bydlení?
V § 25 je uvedeno, které výdajové položky tvoří náklady na bydlení. Stanovení nákladů na bydlení se liší v závislosti na tom, zda se jedná o nájemní nebo vlastní bydlení, patří sem i družstevní byty. Náklady tvoří:
- U nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného. Náklady u nájemních bytů je potřeba prokázat nájemní smlouvou, případně dalšími doklady.
- U družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc pro rok 2011: 1 568 Kč u jedné osoby v rodiny, 2 145 Kč u dvou osob, 2 805 Kč u tří osob a 3 383 Kč u čtyř a více osob. U družstevních a vlastních bytů se totiž nevychází ze skutečných nákladů, ale dle uvedených částek.
Náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc v závislosti na počtu osob v rodině. Pro rok 2011 se jedná o tyto částky: 637 Kč u jedné osoby, 872 Kč u dvou osob, 1 140 Kč u tří osob, 1 409 Kč u čtyř a více osob.
Náklady na bydlení se pro nárok na výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje.
Normativní náklady
V § 26 jsou uvedeny normativní náklady na bydlení, které se liší v závislosti na typu bydlení. Normativní náklady na bydlení jsou tedy rozdílné u nájemního bydlení a vlastního, resp. družstevní bydlení.
Částky normativního bydlení se každoročně mění. U nájemního bydlení se částka normativních nákladů liší podle velikosti obce. Ve větších městech jsou náklady na bydlení vyšší, u vlastního nebo družstevního bydlení jsou normativní náklady na bydlení shodné pro všechny města či obce. Důvodem je skutečnost, že nájemní bydlení ve větších městech je dražší.
Bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy
| Počet osob | měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč |
| Praha | více než 100 000 | 50 000 - 99 999 | 10 000 - 49 999 | do 9 999 |
| Jedna | 6 363 Kč | 5 117 Kč | 4 863 Kč | 4 406 Kč | 4 293 Kč |
| Dvě | 9 183 Kč | 7 478 Kč | 7 130 Kč | 6 505 Kč | 6 350 Kč |
| Tři | 12 557 Kč | 10 328 Kč | 9 872 Kč | 9 056 Kč | 8 852 Kč |
| Čtyři a více | 15 744 Kč | 13 055 Kč | 12 506 Kč | 11 521 Kč | 11 276 Kč |
Bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků
| Počet osob | měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč |
| Praha | více než 100 000 | 50 000 - 99 999 | 10 000 - 49 999 | do 9 999 |
| Jedna | 3 723 Kč | 3 723 Kč | 3 723 Kč | 3 723 Kč | 3 723 Kč |
| Dvě | 5 584 Kč | 5 584 Kč | 5 584 Kč | 5 584 Kč | 5 584 Kč |
| Tři | 7 818 Kč | 7 818 Kč | 7 818 Kč | 7 818 Kč | 7 818 Kč |
| Čtyři a více | 9 950 Kč | 9 950 Kč | 9 950 Kč | 9 950 Kč | 9 950 Kč |
Jak vysoký je příspěvek na bydlení?
Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.
Pokud příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše příspěvku, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.
Praktické příklady
Manželé Novákovi bydlí ve vlastním bytě v Ostravě. Mají dvouletou dceru. Paní Nováková pobírá pouze rodičovský příspěvek 7 600 Kč. Pan Novák má čistou mzdu 8 977 Kč, jeho hrubá mzda je 9 000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru. Dále pobírají přídavek na dítě 500 Kč. Nájem (včetně vody, elektřiny, plynu) činí 8 120 Kč. Mají nárok na příspěvek na bydlení?
- Náklady na bydlení ve výši 8 120 Kč přesahují 30 % příjmů rodiny. Příjmy rodiny jsou 17 077 Kč (7 600 Kč + 8 977 Kč + 500 Kč), 30 % z rodinných příjmů je 5 123 Kč. Současně 30 % příjmů rodiny Novákových není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (tj. 8 120 Kč). Rodina Novákových má tedy nárok na příspěvek na bydlení. Výše příspěvku na bydlení bude 2 695 Kč (7 818 Kč - 5 123 Kč), tedy rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a příjmem rodiny Novákových.
Manželé Černí bydlí v nájemním bytě v Brně. Mají dvouletého syna. Paní Černá pobírá pouze rodičovský příspěvek 7 600 Kč. Pan Černý má čistou mzdu 8 977 Kč (jeho hrubá mzda je 9 000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na syna). Dále pobírají přídavek na dítě ve výši 500 Kč. Na nájemném zaplatí 9 500 Kč. Jak vysoký dostanou příspěvek na bydlení?
- Náklady na bydlení ve výši 9 500 Kč přesahují 30 % příjmů rodiny. Příjmy rodiny jsou 17 077 Kč (7 600 Kč + 8 977 Kč + 500 Kč), 30 % z rodinných příjmů je 5 123 Kč. Současně 30 % příjmů rodiny Černých není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (tj. 10 328 Kč). Rodina Černých má tedy nárok na příspěvek na bydlení. Výše příspěvku na bydlení bude 4 377 Kč (9 500 Kč - 5 123 Kč), tedy rozdíl mezi skutečnými náklady na bydlení (jsou nižší než normativní náklady) a příjmem rodiny Černých.