Dovolená je vždy vítaným obdobím pro načerpání nových sil. Nicméně někteří zaměstnanci jednoduše nemají na čerpání dovolené čas nebo si ji nestihnou vybrat z jiného důvodu. V takovém případě se až donedávna mohli spolehnout na dohodu se zaměstnavatelem a dovolenou si nechat proplatit. Novela zákoníku práce přináší i nové, přísnější podmínky pro čerpání dovolené, které jsou v souladu se směrnicí ES č. 93/104/EC.
Bez peněžité náhrady
Dne 1. října 2004 nabyl účinnosti zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti. Obsahuje i novelu zákoníku práce, která se týká čerpaní dovolené, konkrétně se jedná o paragraf 109 odst. 2 a paragraf 110b odst. 2.
|
Co je to dovolená?
Dovolenou zákoník práce chápe jako souvislejší dobu pracovního volna, určenou k zotavení zaměstnance, zdravotní kompenzaci, případně jiným specifickým účelům. |
Podle směrnice ES č. 93/104/EC nesmí být za dovolenou vyplacena peněžní náhrada, s výjimkou případů skončení pracovního poměru. Cílem směrnice je zajistit, aby se dovolená nezměnila v peněžité plnění a aby plnila hlavní účel, tzn. poskytla odpočinek po práci a zajištění ochrany zdraví. Nová právní úprava tak stanoví zcela jiný právní režim čerpaní dovolené, než který platil do konce září 2004.
|
Kolik dnů dovolené?
Dovolená na zotavenou je určena v délce 4 týdnů pro všechny zaměstnance bez rozdílu, pro státní úředníky 5 týdnů a pro pedagogické pracovníky 8 týdnů. Zaměstnavatel může dovolenou prodloužit o libovolný počet týdnů (pouze o celé pracovní týdny, nikoli jen dny !) ve svých vnitropodnikových směrnicích nebo dohodou s Odborovou organizací v kolektivní smlouvě. Pokud zaměstnanec neodpracuje celý kalendářní rok, je doba dovolené určena jako poměrná část. |
Zákoník práce nyní rozlišuje dva režimy:
- v rozsahu čtyř týdnů
- přesahující čtyři týdny
Čerpání dovolené v rozsahu čtyř týdnů
Představme si, že zaměstnanci vznikl v roce 2004 nárok na čtyři týdny dovolené (běžný a nejčastější stav). Do 31. 12. 2004 vyčerpal jeden týden dovolené z roku 2003 a tři týdny z roku 2004. Jestliže mu zaměstnavatel nejpozději do 31. 10. 2005 neurčí nástup dovolené v trvání jednoho týdne, dovolenou nastupuje ze zákona první pracovní den v měsíci listopadu 2005. Pokud by například v důsledku pracovní neschopnosti, mateřské nebo rodičovské dovolené nemohl tuto dovolenou vyčerpat ani do 31. 12. 2005, ztratil by na ni (na tento jeden týden) nárok. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že zaměstnanci vznikne nárok například pouze na dva nebo tři týdny dovolené.
Čerpání dovolené, která přesahuje čtyři týdny
Novela stanoví, že pokud zaměstnanec nemohl vyčerpat dovolenou, která přesahuje čtyři týdny ani do konce příštího kalendářního roku, může být s jeho písemným souhlasem tato část dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku.
Například zaměstnanci v roce 2004 vznikl nárok na pět týdnů dovolené. Do konce roku 2004 vyčerpal čtyři týdny dovolené, ale stále mu zůstal jeden týden. Pokud jej nevyčerpá ani do 31. 12. 2005, může tento týden vyčerpat ještě do 31. 12. 2006, jestliže k tomu zaměstnanec dá písemný souhlas. V případě, že by dovolenou nevyčerpal ani do 31. 12. 2006, v roce 2007 by mu za ni byla poskytnuta náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud zaměstnanec nedá souhlas k tomu, aby mu byl týden dovolené přesahující čtyři týdny převeden s možností čerpání až do konce roku 2006, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku již v roce 2006.
|
Jak zaměstnavatel určuje dovolenou?
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem; tato doba může byt výjimečně zkrácena, dá-li k tomu souhlas příslušný odborový orgán. |
Proplaceni nevyčerpané dovolené
Podmínky pro proplacení nevyčerpané dovolené jsou přesně stanoveny zákoníkem práce. V žádném případě to nespočívá na benevolenci zaměstnavatele. Náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za čtyři týdny nevyčerpané dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pouze v případě skončeni pracovního poměru.
Příklad: Zaměstnanci v roce 2004 vznikl nárok na čtyři týdny dovolené. Do konce roku 2004 však nevyčerpal ani jeden den dovolené. Dne 30. 4. 2005 jeho pracovní poměr skončil, ale čtyři týdny dovolené z roku 2004 dosud nevyčerpal. Bude mu tak poskytnuta náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku.
Musí zaměstnanec nastoupit na dovolenou po 31. 10.?
Pokud zaměstnanec nevyčerpal část své dovolené ani do 31. 10., musí podle zákona nastoupit na dovolenou první pracovní den po 31. 10. Zaměstnavatel by tak neměl zaměstnanci umožnit výkon práce, jinak porušuje zákon. V praxi ale nejspíše budou existovat dohody zaměstnanců se svými chlebodárci, a tak na nucenou dovolenou nastoupí málokdo. Existuje i možnost, že zaměstnavatel proplatí část dovolené, ale je to pro něj značně nevýhodné, jelikož přichází o možnost uplatnit takový náklad jako daňově uznatelný.
Platí již tento rok
Novela zákoníku práce nemá žádná přechodná ustanovení a platí již pro tento rok. Pouze však v případě, že zaměstnanec pracoval u jednoho zaměstnavatele celý rok. Pokud jste tedy například nastoupili do práce až 1. 2. 2004, máte nárok na dovolenou kratší než 4 týdny a můžete čerpat dovolenou až do 31. 12. 2005 (tzn. nevztahuje se na vás nutnost nastoupit na dovolenou první pracovní den po 31. 10. 2005). Pokud ji nevyčerpáte, bude vám proplacena v roce 2006.