Kdo zaplatí nejnižší daně?

Zvláště občané s nadprůměrnými příjmy zaplatí díky rovné patnáctiprocentní daní podstatně méně než např. v západní Evropě. Vždyť horní sazba v mnoha vyspělých zemích atakuje padesátiprocentní hranici (v Nizozemí je dokonce 52 %!).

Nejnižší daně? V Mexiku!

Mexiko se může pochlubit nejnižším daňovým zatížením ze všech členských zemí OECD. Tento systém aktivuje občany k práci, kdy jejich čistá mzda se od hrubé mzdy příliš neliší. Mexiko má vzhledem k nízkým daním a „šedé ekonomice“ poměrně nízké příjmy z daní, a proto jsou veškeré platby státu sociální povahy velice nízké a občané jsou nuceni v době nemoci, penze, nezaměstnanosti se spolehnout sami na sebe a svou rodinu (především na vlastní úspory a pojištění). Sazba daně z příjmů fyzických osob se pohybuje od 3 % do 29 %.

Pro lepší porovnání – z vysoce nadprůměrného ročního hrubého příjmu ve výši 50 tisíc euro (spadá do nejvyššího daňového pásma) činí čistá mzda cca.37 200 euro. Např. v Dánsku, je roční příjem 50 tisíc euro téměř průměrná mzda a zdanění zde není rozhodně nejvyšší, činí čistá mzda cca. 29 100 euro.

Trend = snižování přímých daní a zvyšování nepřímých daní

Placení přímých daní a odvodů (daně z příjmu fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění) ze mzdy se nevyhne žádný pracující občan, na rozdíl od nepřímých daní (DPH, spotřební daně a dalších poplatků), které odvádí pouze ten, kdo si zboží zatížené těmito daněmi kupuje. V současné době dochází i v Evropě k přesouvání daňové povinnosti z přímých daní (včetně sociálního pojištění) k daním nepřímým, s cílem zachování daňového výnosu a „zlevnění lidské práce“, čímž dochází k podpoře činností s vysokou lidskoupřidanou hodnotou (např. služeb…). Většinou se však u přímých daní snižujíhorní a dolní sazby daní, takže ve většině případech se snižování daní nejméně dotýká lidí pohybujících se se svým příjmem v okolí průměrné mzdy…

Nizozemí = nejvíce vybíraných daní v EU

Nizozemský daňový systém je poměrně složitý, a to především kvůli velkému počtu vybíraných daní. V zemi je např. rozsáhlý systém ekologickýchdaní, které jsou uvaleny na mnoho výrobků. Rovněž spotřební daně jsou rozšířené a vysoké. Současně jezavedeno několik místních daní, které se značně mezi jednotlivými regiony liší. Sazba daní z příjmu fyzických osob v posledních letech poklesla u občanů s průměrnými příjmy je celková daňová povinnost poměrně nízká, vždyť do příjmu ve výši 17 045 euro je sazba daně pouze 2,45 %. Občané s nadprůměrnými příjmy (více než 52 228 euro) však již podléhají sazbě daně ve výši 52 %, což je nejvíce nejenom z členských zemích EU, ale i OECD.

Česko – rovná daň 15 %

Od letošního roku je v Česku zavedena rovná daň - stejně jako v mnoha východoevropských zemích - celkem ve čtyřech členských zemích Evropské unie je zavedena rovná daň: Slovensku (19%), Lotyšsku (25 %), Rumunsku (16 %) a Estonsku (21 %). Sazba daně je pro letošní rokve výši 15 % a v příštím roce klesne dokonce na 12,5 %. Nejnižší rovná daň v současné době je v Rusku (13 %).Snížení sazby daně v roce 2009 by mohlo udržet Česko i nadále na špici zemí s nejrychleji rostoucí reálnou průměrnou mzdou v Evropě, bude ovšem hodně záležet na míře inflace…

Pozor na místní daně

V některých členských zemích Evropské unie se platí kromě centrální daně z příjmů fyzických osobještě daň z příjmů fyzických osobdo místních rozpočtů (její výše je různá v jednotlivých krajích v zemi). Proto musíme při porovnávání daňových sazeb být opatrní. Nejvyšší místní daně z příjmu fyzických osob jsou ve Skandinávii. Navíc výše daňově odpočitatelných položek, slev či daňových zvýhodněníje v každé zemi různá. Při výpočtu celkové daňové povinnosti se příslušná daňová sazba používá pouze z částky přesahující stanovený limit. Částka do limitu je základem daně pro předcházející nižší sazbu daně.

Sazby daně z příjmu fyzických osob (centrální) 

v členských zemích OECD v letošním rocePrameny OECD, Statistics, Income Tax Tables, Table 1. Central government personal income tax rates and thresholds