FinExpert.e15.cz

Kdo vydělá na školném: Vysoké školy nebo spíše stát?

Po letech diskuzí se zdá, že je školné na spadnutí.
Kdo vydělá na školném: Vysoké školy nebo spíše stát?

Ministr školství Josef Dobeš představil tři varianty splácení školného až po ukončení studia, návrh zákona by měla ještě v letošním roce projednat vláda. Aktuální návrh zákona předpokládá, že student by si mohl půjčit jak na školné samotné, tak i na náklady spojené se studiem, a to v poměru 1:1. Tedy maximálně 10 000 Kč na školné a 10 000 Kč na ostatní náklady na každý semestr studia. Za tříleté bakalářské studium se tak zadluží nejvýše 120 000 Kč.

Aby mohl získat půjčku garantovanou státem, musí studovat v prezenční formě studia akreditovaný studijní program (bakalářský, magisterský či doktorský), doba studia nesmí překročit standardní dobu a při zahájení studia nesmí být starší třiceti let.

Zvýhodněné půjčky by měly poskytovat komerční subjekty, přičemž předpokládaný strop úroku při splácení by měl být 5 % při studiu by za studenta úroky platil stát. Banky přitom nebudou zkoumat majetkové poměry ani vyžadovat ručitele, dle slov ministra Dobeše funkci ručitele převezme stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, kterou majoritně vlastní a která je právě k podobným úkolům určena.

Školné: výnos i náklad

Jiří Nantl, ředitel Odboru vysokých škol, MŠMT ve prospěch školného dodává, že vzhledem k velmi regulované výši, kdy 10 000 Kč je maximum a neznamená to tedy, že by každá škola zavedla školné v této výši, nebude příliš velkou zátěží pro studenty. Vzhledem k fiskálnímu vývoji je dle MŠMT spoluúčast na veřejných služných nutná a školné je pouze součástí celé řady opatření. Zdůrazňuje také, že návrh zákona zásadně řeší nastavení standardů kvality pro vysoké školy, které zde stále chybí.

Školné však nebude znamenat pouze výnos, ale i dodatečné náklady pro stát: v případě, že by si půjčku vzala polovina studentů, stálo by jen splácení úroků za studenty v době studia na 200 milionů korun ročně. Přibližně 150 milionů ročně je třeba mít v záloze pro ty, co půjčku nikdy nesplatí, a dalších 150 milionů by stát tratil odečtením úroků ze základu daně. Systém, který MŠMT prezentuje jako jednoduchý a transparentní se najednou zdá být složitý.

Odložené školné

Jak už název napovídá, princip spočívá v tom, že student vystuduje a školné bude splácet až po ukončení studia. Ve hře jsou nyní tři způsoby splácení:

Varianta první je pevně navázána na výši platu absolventa. Ten by peníze platil pouze v případě, že by jeho mzda přesahovala výši průměrného platu. Splácení půjček by bylo možné přerušit v době rodičovské dovolené nebo v nezaměstnanosti.

Druhá varianta počítá se splácením hned po ukončení školy s tím, že by absolvent školám měsíčně splácel pevně stanoveným procentem svého platu.

Při třetí variantě by si vysokoškolák mohl sám se školou domluvit splátkový kalendář v horizontu následujících pěti, deseti nebo patnácti let. Placení by opět bylo možné přerušit v případě ztráty zaměstnání, mateřské dovolené, či v době, kdy pobírá mzdu nižší, než je dvojnásobek minimální mzdy v opačném případě bude splácet pouze úroky.

Školné by se mělo začít platit od roku 2013, a to v maximální výši 10 000 korun za semestr. Studenti by si dle MŠMT mohli vypomoci i stavebním spořením, aniž by přišli o státní podporu v důsledku návrhu MF o povinnosti prokázat využití podpory pro účely bydlení  a peníze za školné by podle návrhu zákona měly dostávat přímo univerzity. Opoziční ČSSD však již nyní upozorňuje, že pokud se dostane k moci, školné co nejdříve zruší.

Zaměstnavatel si zaplatí za zaměstnance

Nový zákon by změnil také podmínky pro status studenta. Dnes je na tento status nárok do 26 let, nově by se týkal každého, kdo začal studovat před 30. rokem a studuje ve standardní délce. Nově by bylo možné také odečíst si úrok z půjčky z daňového přiznání.

MŠMT se též zabývá možností, že by odložené školné za absolventa mohl zaplatit za zvýhodněných podmínek jeho zaměstnavatel a pojistit si tak jeho věrnost – podmínkou, že u něj zůstane příštích například pět let. Tímto krokem by ministerstvo chtělo podpořit např. technické směry, učitelské obory, zdravotníky nebo zaměstnance v sociálních službách.

Rada vysokých škol zavedení školného odmítá

Univerzity zavedení školného odmítají. RVŠ argumentuje tím, že v zemích, kde se školné zavedlo, začaly poplatky skokově narůstat a mladí lidé se tak čím dál víc zadlužují. Navíc podle průzkumu OECD se v zemích, kde bylo školné zavedeno, kvalita škol nezvýšila.

Další součást novely, která vysoké školy doslova pobouřila, se týká rozpočtových pravidel, konkrétně aby peníze vysokých škol byly podřízeny režimu státní pokladny. Peníze škol by musely být vedeny výhradně u České národní banky a ministerstvo financí by získalo oprávnění jednak k jejich krátkodobému ukládání nebo investování na finančním trhu. Školy tvrdí, že by novela zcela zlikvidovala jejich samosprávu.

Několik otázek pro Prorektora pro sociální záležitosti a finance Vysoké školy ekonomické v Praze, prof. Ing. Jindřicha Soukupa, CSc.

Co si myslíte o záměru zavést školné na českých školách? Je u nás nezbytné? Uvítá je VŠE nebo by spíše podpořila přístup ke vzdělání nezávisle na majetkových poměrech?

Se systémem školného navrženým MŠMT osobně naprosto nesouhlasím. Důvodů je řada, zde několik z nich:

  1. 1. Odložení školné je vysoce nákladné a značné procento vybrané částky nezbytně půjde na správu systému, školám moc nezbude.
  2. 2. Odložené školné zatěžuje studenty navíc úroky.
  3. 3. Není zde bezprostřední vazba na kvalitu studia konkrétního jedince, i když autoři tvrdí nesmyslně opak.
  4. 4. Se zavedením školného je spuštěn jeho systém; i když bude na počátku „nízké“ a vazba na majetkové poměry řady rodin nízká, lze oprávněně očekávat jeho postupný nárůst a posilování této vazby. Obdobných příkladů následného zvyšování poplatků je v ČR řada  nyní aktuálně např. dálniční známky či poplatky za pobyt nemocnici apod. (fantazii státních úředníků se meze nekladou).
  5. 5. MŠMT již dva roky snižuje úhradu za jednoho studenta VŠ a zřejmě tak bude pokračovat v dalších letech; školné je tedy uvažovanou kompenzací části propadu této formy příjmů vysokých škol. Odložené školné ale nikoli.

Myslíte si, že povede ke zvýšení kvality výuky? Školné by mělo jít přímo na účet škol...

Nevím o žádných studiích, které by seriózně prokazovaly vazbu školného a kvality výuky (např. Bílá kniha MŠMT to rozhodně nebyla). Ani nemohou existovat, vazba nefunguje. Osobně vidím jako cestu poplatky jedinců za jejich špatné výsledky ve studiu  např. úhrada reprobačních zkouškových termínů, vysoké poplatky za překročení standardní délky studia apod. Platí se ihned a na škole.

Žádný nákladný nový úřad při MŠMT není nutné vymýšlet. Je zde přímá vazba studium  poplatky (školné). Nic sám nevymýšlím, obdobný systém fungoval v první republice. Motivovat ke studiu je vhodné i pozitivně, např. podpořit kvalitní studenty stipendii  za účast ve výzkumu apod.

Jak vysoké procento studentů by podle vás (přibližně) využilo možnosti půjčky?

Toto neumím odhadnout.

Co si myslíte o změnách v rozpočtových pravidlech, kdy peníze vysokých škol by byly podřízeny režimu státní pokladny?

A opět jsme u úroků. Úroky z vkladů půjdou MF a nikoliv školám. Jde o přesun zdrojů z VŠ do státního rozpočtu. Navíc uložení peněz na účtech banky je jedním z motivů bank pro další formy spolupráce bank a škol a ten nyní zmizí. Přesunem získá MF, ztrácí VŠ. Pracuji na VŠ, jsem proti přesunu. Pokud bych pracoval na MF, byl bych asi pro.

Zdroj: www.kampomaturite.cz

Další článek


 

celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Vysoké školy nemusí přemýšlet, jak přijít k penězům,...
dogous
3. 1. 2012, 15:09
Pujcuje si student, rucitelem je stat a plati take u...
Noxik
3. 1. 2012, 11:51

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená