Kdo se o sebe stará, ten musí zaplatit

Daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, sociální pojištění či DPH je zavedena ve všech vyspělých zemích světa, liší se pouze její výše. Ostatně je to naprosto v pořádku, stát přece potřebuje finanční prostředky na řešení situací, které není trh sám schopen zvládnout a je zodpovědný za vytváření bezpečného právního a legislativního prostředí. Každý občan má své práva a povinnosti a od hlídání dodržování těchto norem tu musí být státní aparát, který není rozhodně levný (soudy, policie atd.) V čem se však jednotlivé země světa liší je placení např. daně dědické, darovací či daně z nemovitosti. V podstatě se totiž jedná o zdanění majetku, který byl vybudován občanem z jeho zdaněného příjmu a jde o již druhé zdanění. Ten, kdo vydělané peníze vložil do nákupu vlastního bydlení – ať už bytu v panelovém domě či rodinného domku, tak musí každý rok odvádět daň z nemovitosti, na rozdíl od toho, kdo vydělané peníze rozhází a bydlí např. v nájemním bytě.   

Majetkové daně v Česku

V Česku mezi majetkové daně řadíme

• daň z nemovitosti (skládá se ze dvou částí: dani z pozemku a dani ze staveb)
• daň dědickou a darovací
• daň z převodu nemovitosti
• silniční daň

V Česku jsou v jednom zákoně definovány všechny tyto tři daně a je nutno do 30 dní od vzniku daňové povinnosti podat daňové přiznání (např. skončení dědického řízení, uzavření darovací smlouvy či převodu nemovitostí).

Daň z převodu nemovitostí je jednorázová a základem daně je cena podle znaleckého posudku, sazba daně je v Česku 3 %, daň je potřeba zaplatit do tří měsíců do zapsání vkladu do katastru nemovitostí.

Pro účely dědické a darovací daně jsou v Česku občané rozděleni do tři skupin. V první linii jsou děti a manželé, ve druhé sourozenci, tety, strýci, švagři, snachy a ve třetí ostatní. Ačkoliv v Česku poplatníci první skupiny neplatí daň, je nutné vždy podat daňové přiznání. Sazba dědické daně v Česku se poměrně zvyšuje: nejnižší sazba daně u první linie činí  1  % a platí se z majetku do 1 miliónu Kč, nejvyšší sazba daně činí 5 % a platí se z majetku nad 50 miliónů Kč, nejnižší sazba daně u druhé linie činí 3 % a platí se z majetku do 1 miliónu Kč, nejvyšší sazba daně činí 12 % a platí se z majetku nad 50 miliónů Kč, nejnižší sazba daně u třetí linie činí 7 % a platí se z majetku do 1 miliónu Kč, nejvyšší sazba daně činí 40 % a platí se z majetku nad 50 miliónů Kč. Osvobozeny jsou movité věci a peníze: u první linie vše (i u nemovitostí), u druhé linie do 60 tisíc Kč, u třetí linie do 20 tisíc Kč. U darovací daně je stejná sazba jako u dědické daně, osvobozeny jsou však peněžité dary a dary movitých věcí, pokud jejich hodnota nepřesáhne hranici: u první linie – do 1 miliónu, u druhé linie do 60 tisíc, u třetí linie do 20 tisíc.

Daň z nemovitostí se  skládá  ze dvou daní – daně ze staveb a daně z pozemku a obě mají jiný způsob zdanění. Povinnost platit tyto daně vzniká občanovi na základě vlastnického práva. Základem daně ze stavby výměru půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k lednu zdaňovacího období. U bytu je to výměra podlahové plochy v m2 k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená koeficientem 1,20 (upravená podlahová plocha). U pozemků je základ daně hodnotový (v Kč – u zemědělské půdy) nebo v m2. Sazba daně u staveb  se výrazně liší podle účelu využití stavby, upravuje se korekčním koeficientem podle velikosti obce (ve větších městech je vyšší), stejná situace je i u pozemků.  Daň do částky 1 000 Kč je splatná do 31. května jednorázově, u vyšších částek jsou možné splátky.

Majetkové daně v Evropské unii

V mnoha zemích není daň darovací či dědická vůbec zákonem zavedena. Příjem z majetkových daní je pro státní pokladnu pouze doplňkovým zdrojem příjmu, přesto jsou zavedeny ve všech zemích Evropské unie (rozdíl je však v jejich počtu). Daň z převodu nemovitostí je však zavedena v nejvíce zemích (např. v Německu činí daň z převodu nemovitostí 3 %, v Rakousku 3,5 % a v některých případech 2 %, v Nizozemí 6  %, v Irsku 9 %, ve Španělsku 6%, na Kypru od 3 % do 8 %, ve Velké Británii 1 % až 4 % – závisí na kupní ceně a lokalitě - daň se neplatí pokud cena nemovitosti je nižší než 125 000 liber).

Pro účely dědické a darovací daně bývají občané přiřazení do některé skupiny. V první linii jsou děti a manželé, ve druhé sourozenci, tety, strýci, švagři, snachy a ve třetí ostatní. Jistě není bez zajímavosti si připomenout, že Slovensku do ledna roku 2004 zrušena dědická a darovací daň a od roku 2005 je zrušena i daň z převodu nemovitostí. V Irsku je jednotná sazba dědické daně a činí 20 % (při dědění v první skupině však činí 0 %). Ve Velké Británii činí darovací daň 40 % (vlastnictví do výše 285 000 liber je vyňato z daňové povinnosti).

Daň z nemovitostí se v EU skládá  ze dvou daní – daně ze staveb a daně z pozemku a obě mají jiný způsob zdanění. Výpočet daňové povinnosti u daně z nemovitostí  je velmi specifický, ve většině zemí je daň z nemovitosti příjmem převážně místních obcí, které mají v mnoha zemích kompetenci zvyšovat či snižovat tuto daň. Daň z nemovitostí je zavedena i na Slovensku a její výše a způsob výpočtu je velmi podobný s výpočtem v Česku. V Estonsku je pozemková daň a je vybírána duálně: ročně 0,5 % z hodnoty pozemku vybírá stát, 0,3 %-0,7 % obecní úřad. V Litvě a Lotyšsku platí majitelé daň z půdy ve výši 1,5 % její hodnoty. Ve Švédsku daň z nemovitostí činí 1,7 %. V Bulharsku daň z nemovitostí činí 0,15 % (nemovitosti do 1 400 leva jsou od daně osvobozeny). Ve Španělsku činí daň z nemovitosti max. 1,17 % z katastrální hodnoty nemovitosti (konkrétní výše je stanovena městským úřadem).

Dědická a darovací daň v Německu

Výše daně závisí, stejně jako v Česku a dalších zemích, na hodnotě majetku a dědické skupině. V první skupině jsou manžel, děti, nevlastní děti, vnoučata a rodiče (při dědění), ve druhé skupině jsou rodiče (při daru), sourozenci, neteř, synovec, nevlastní bratr a nevlastní sestra, ve třetí skupině jsou ostatní osoby. U majetku do 52 000 euro jsou sazby daně 7%, 12% a 17%, u majetku do 256 000 euro jsou sazby daně 11%, 17% a 23%, u majetku do 512 000 jsou sazby daně 15%, 22% a 29%, u majetku do 5 113 000 euro jsou sazby daně 19%, 27% a 35%, u majetku do 12 783 000 euro jsou sazby daně 23%, 32% a 41%, u majetku do 25 565 000 euro jsou sazby daně 27%, 37% a 47% a u majetku nad 25 565 000 euro jsou sazby daně 30%, 40% a 50%. Stejné sazby daně platí pro dědické i darovací daně, samozřejmě existují případy osvobozené od daně – např. v dědické dani neplatí manžel a děti daň z majetku do 256 000 euro. U darovací daně je to více rozčleněno.

Výnos ze všech majetkových  daní v EU (v % z celkového daňového výnosu státu)

Zdroj: Eurostat a OECD in Figures – 2005 edition – ISBN 9264013059