FinExpert.e15.cz

Kdo nalézá právo a spravedlnost

Jsou různé typy soudů a každý má svoji příslušnost. Víte, kam se v případě potřeby obrátit?
Kdo nalézá právo a spravedlnost

Soudní moc v České republice je vykonávána nezávislými a nestrannými soudy, které fungují v hierarchickém uspořádání. Soustava obecných soudů je tvořena:

  • Okresními soudy
  • Krajskými soudy
  • Vrchními soudy
  • Nejvyšším soudem ČR

Nejnižším soudem je okresní soud, který působí v rámci okresu podle státoprávního uspořádání ze 60. let. V Brně se tento soud nazývá městským (i když v Brně sídlí i Okresní soud Brno – venkov), v Praze se okresní soudy nazývají obvodními a pod příslušnost každého obvodního soudu spadá jedna nebo více městských částí hlavního města. Okresní soudy vždy sídlí v okresním městě, ale mohou mít své pobočky i v jiným městech na území okresu.

Druhou instancí jsou krajské soudy. I zde jejich územní příslušnost vychází z původních krajů, a ne ze současných krajů. Proto např. Krajský soud v Brně má působnost na území Zlínského, Jihomoravského, Olomouckého kraje a kraje Vysočina. Sídly krajských soudů jsou bývalá krajská města, a mimo to mohou mít krajské soudy i pobočky (např. ostravský krajský soud má pobočku v Olomouci).

Třetím stupněm jsou vrchní soudy. Jeden sídlí v Praze a je nadřízen všem soudům, které působí v rámci bývalých krajů ležících na území Čech. Druhý sídlí v Olomouci a je nadřízen všem soudům v rámci bývalého Jihomoravského a Severomoravského kraje.

Na vrcholu soudní soustavy leží Nejvyšší soud ČR, který sídlí v Brně. Mimo tyto obecné soudy pak existuje ještě Ústavní soud a Nejvyšší správní soud, a i oba tyto soudy sídlí v Brně.

Všechny nejvyšší soudní instance sídlí v Brně, a to jako znak oddělení soudní moci od mocí zákonodárné a výkonné, jejichž orgány sídlí v Praze. Je tak demonstrována nezávislost soudů.

Není kraj jako kraj

Reforma veřejné správy dosud v České republice nebyla úplně dokončena. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu vytvořil na území Čech a Moravy 7 krajů a  v nich okresy. Toto členění existuje dodnes. Po revoluci byly okresní národní výbory jako orgány vykonávající státní moc na tomto území transformovány na okresní úřady, krajské národní výbory zanikly a jejich úkoly převzaly buď ústřední orgány (ministerstva) nebo okresní úřady. Zákonem č. 347/1997 pak vznikly „nové“ kraje jako vyšší územně samosprávné celky. Těch je celkem 14 včetně hlavního města Prahy.

Na přelomu tisíciletí pak došlo k zániku okresních úřadů (nikoli okresů, ty pořád existují) a jejich funkce převzaly obce s rozšířenou působností (např. vydávání pasů) nebo nově vzniklé krajské úřady. Bohužel zde se reforma zastavila, a tak nejen v případě soudů, ale i v případě státních zastupitelství, Policie ČR a mnoha dalších institucí vychází jejich územní organizace ze starého socialistického uspořádání. Hlavní rozdíl mezi původním krajským národním výborem a okresním úřadem na jedné straně a „novým“ krajským úřadem je v tom, že současný kraj je samosprávnou institucí, tedy jeho hlavní orgán (zastupitelstvo kraje) je volen obyvateli kraje, zatímco okresní úřady a krajské národní výbory byly státními orgány, a o jejich obsazení rozhodoval stát.

Kde mám žalovat

Obecně se žaloba v civilním i trestním řízení podává k okresnímu soudu. Jedná-li se však o nějakým způsobem zvláštní nebo závažnou věc (např. spor ze směnky, trestný čin vlastizrady, nebo takové trestné činy, kde dolní hranice trestu činí nejméně 5 let odnětí svobody), pak je v první instanci příslušný krajský soud. Tento soud rozhodne ve sporu v civilním řízení, nebo o vině a trestu obžalovaného v trestním řízení.

Jelikož je naše soudní řízení založeno na dvojinstančnosti, tak je takový rozsudek přezkoumatelný v odvolacím řízení. O odvolání rozhoduje vždy soud, který v hierarchii leží o stupeň výše, tedy o odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje krajský soud, o odvolání proti rozsudku krajského soudu v prvém stupni rozhoduje vrchní soud.

Odvolací soud obecně buď rozsudek potvrdí nebo případ vrátí nižšímu soudu k novému projednání. Pokud je rozsudek potvrzen i odvolacím soudem, pak je pravomocný a např. v trestním řízení odsouzený pachatel trestného činu nastupuje výkon trestu odnětí svobody. Avšak proti rozsudku může podat ještě dovolání. Podání dovolání sice neznamená, že se rozsudek ruší, ale o dovolání bude rozhodovat Nejvyšší soud. Dovolání lze podat v případě, že je dovolatel přesvědčen o tom, že řízení je stiženo vadou (např. nebyly správně posouzeny všechny důkazy) nebo že bylo rozhodnuto na základě nesprávného právního posouzení věci. Pokud Nejvyšší soud dovolateli vyhoví, pak je napadený rozsudek zrušen a věc se vrátí k projednání soudu prvního stupně.

Všechny tyto soudy rozhodují na základě zákonů. Pokud se však jeden z účastníků nebo odsouzený domnívá, že rozsudek není v souladu s ústavními principy, pak může podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu. Než ale podá ústavní stížnost, tak musí vyčerpat všechny možné opravné prostředky, tedy i dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten pak již nebere v potaz běžné zákony, ale pouze Ústavu, Listinu základních práv a svobod a ústavní zákony spolu s obecnými principy spravedlnosti.

Nejvyšší správní soud pak rozhoduje o kasačních stížnostech proti rozhodnutím ve správním soudnictví (tedy v soudních řízeních, ve kterých je napadáno nějaké rozhodnutí správních orgánů, např. Finančních úřadů). Pokud není stěžovateli vyhověno v prvním stupni (v případě správních žalob je prvostupňovou instancí krajský soud), pak se obrací s kasační stížností právě na Nejvyšší správní soud. Bohužel valnou část jeho agendy tvoří kasační stížnosti proti rozhodnutím o neudělení azylu.

A jdeme do Evropy

Pokud má Evropan pocit, že soudní orgány jeho státu nedostatečně ochránily jeho práva, může se obrátit na soudy mezinárodního společenství. Nejen v České republice je nejčastěji takovým soudem štrasburský Evropský soud pro lidská práva. Na něj se může obrátit každý, kdo má pocit, že ve vztahu vůči jeho osobě ze strany státu došlo k porušení Evropské úmluvy o lidských právech. Stát je pak povinen rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva respektovat.

Pro členské státy Evropských společenství je významným soudem rovněž Evropský soudní dvůr a Soud I. stupně (oba sídlí v Lucemburku). Tyto soudy se však  primárně zaobírají spory vyplývajícími z komunitárního práva a tak je možnost přístupu občanů členských států EU k nim velmi omezená.

Z dalších známých evropských soudů bychom mohli jmenovat haagský Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii, což je soudní instance speciálně zřízená rezolucí OSN pro postihování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných během balkánských konfliktů v devadesátých letech. V roce 1998 byl v Římě přijat statut Mezinárodního trestního soudu, který by měl postihovat právě všechny válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, a to přednostně před soudy země původu pachatele. Tento trestní soud by pak univerzálně nahradil současnou nutnost vytvářet pro každý konflikt zvláštní soudní tribunál. Mezinárodní trestní soud se však setkal s odporem zejména Spojených států amerických, Ruska a Číny.

Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více