FinExpert.e15.cz

Kde se v Evropě žije nejlépe?

Životní úroveň Evropanů je vysoká, kde se však žije nejlépe? Odpovědět na otázku je obtížné, přesto jsme se o to pokusili.
Kde se v Evropě žije nejlépe?

Kritéria hodnocení

Náš každodenní život ovlivňuje celá řada věcí, nicméně ekonomické hodnocení převažuje. Bez peněz nemůžeme sobě a svým blízkým splnit většinu snů. Z tohoto důvodu je v hodnocení životních podmínek v Evropě zahrnuto: HDP na obyvatele, kupní síla průměrné mzdy, míra nezaměstnanosti či výše zdanění. Spokojený člověk však musí mít čas na své hobby a být zdravý, doplnili jsme proto k ekonomickým ukazatelům očekávanou délku života v zemi, výdaje za jídlo (čím méně ze mzdy dáme za jídlo, tím více máme k dispozici na zábavu). Důležitá je ovšem také sociální vyspělost země, proto je hodnocena i míra chudoby v zemi, korupce (nejnižší korupce je v zemích, kde je nejnižší kriminalita) a počet manažerek v zemi (kde mají ženy nejlepší podmínky na trhu práce se uplatnit). Uvedených deset samostatných statistických ukazatelů jsme dali dohromady a výsledkem je index životní úrovně v jednotlivých členských zemích Evropské unie (aritmetický průměr jednotlivých dílčích umístění každého státu).

Francouzi žijí nejdéle

Nejdéle žijí občané bohatých ekonomicky prosperujících zemí. Naproti tomu občané nejchudších zemí světa se dožívají v průměru až o desítky let méně. Dokonce i v Evropě, kde jsou rozdíly v životní úrovni poměrně nízké, jsou rozdíly v očekávané délce života v západoevropských zemích a např. Lotyšsku či Rumunsku téměř deset let. Očekávaná délka dožití je nejvyšší ve Francii (80,87 let), Švédsku (80,74 let) a Itálii (80,07 let). Naopak nejnižší očekávaná délka života je v Lotyšsku (71,88 let) a Rumunsku (71,18 let).

Lucemburská ekonomika je nejvýkonnější

Hrubý domácí produkt slouží k porovnávání ekonomické úrovně jednotlivých zemí, vyjadřuje totiž hodnotu veškerého vyprodukovaného zboží a služeb v domácí ekonomice během jednoho roku. V Česku je hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele dvojnásobně vyšší, než činí průměr celého světa. Z členských zemí Evropské unie nám patří 17. místo a až za námi je Portugalsko a země východní Evropy. Nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele z členských zemí EU je v Bulharsku a Rumunsku. Nejvyšší HDP na jednoho obyvatele je v Lucembursku (79 400 USD). Absolutní špičku ještě tvoříIrsko (46 600 USD)a Rakousko(39 300 USD).

Korupce je nejnižší ve Švédsku a Dánsku

Míra korupce a celková kriminalita je v členských zemích Evropské unie nejnižší na světě. Index korupce (CPI index) pro všechny země světa každoročně sestavuje Transparency International. Nejnižší míra korupce na světě je v Dánsku a Švédsku. Skandinávské země se pohybují na předních medailových místech dlouhodobě. Z východoevropských zemích je na tom nejlépe Estonsko.

Za průměrnou mzdu nejvíce nakoupí Lucemburčané

Výše dosahované průměrné mzdy se v Evropě mezi jednotlivými zeměmi liší (i mezi jednotlivými domácími regiony). Její výše však není mnohdy rozhodující, důležitější je, co všechno si za ni pořídíme. Při zohlednění cen zboží a služeb jsou Dánové s nejvyšší průměrnou hrubou mzdou na třetím místě. Důvodem jsou vysoké ceny zboží a služeb. Nejvyšší kupní sílu má průměrná mzda s vysokým náskokemv Lucembursku, nejnižší v Bulharsku. Z východoevropských zemích jsme na tom v Česku se slušným náskokem nejlépe.

Nejnižší nezaměstnanost je v Dánsku

Nejnižší míra nezaměstnanosti v EU je tradičně v Dánsku a Nizozemí. Naopak nejvyšší je na Slovensku, Polsku a Španělsku. V tabulce je míra nezaměstnanosti na začátku 3. čtvrtletí roku 2008. V současné době je díky hospodářské krizi ve všech zemích vyšší, pořadí se však nezměnilo. Více jak třetina Evropanů považuje nezaměstnanost za nejdůležitější problém hospodářství. Největší obavy z případné nezaměstnanosti mají Němci, Poláci a Francouzi. Naopak nejméně nezaměstnanost trápí Brity a Nizozemce - tedy země s tradičně nízkou nezaměstnaností.

Nejnižší daně jsou v Rumunsku

Daně jsou jedním z hlavních témat nejenom pro média, politiky či ekonomy, ale o daních se mluví téměř v každé hospodě. Většina občanů chce co nejnižší daně a současně co nejvyšší sociální jistoty. Z 27 členských zemí Evropské unie je v Česku 11. nejnižší zdanění. Nejvyšší zdanění je v Dánsku a Švédsku. Nejnižší zdanění je v Rumunsku, kde se daňové zatíženív posledních 5 letech výrazně snížilo, cílem bylo oživení domácí ekonomiky a přilákání zahraničního kapitálu.

Nejméně hodin tráví v práci Nizozemci

Zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. Při práci na plný úvazek pracují průměrně Evropané v polovině zemích méně než 40 hodin týdně. Nejméně hodin v práci tráví Nizozemci. Zákonem stanovená týdenní pracovní doba je ve většině členských zemí Evropské unie 40 hodin, v některých zemích však činí pracovní doba podstatně méně (Francie 35 hodin, Dánsko 37 hodin, Belgie 38 hodin).

Nejméně „chudých“ je v Česku

Za chudého se při evropském srovnání považuje každý s čistým příjmem nižším než 60 % mediánu (tj. včetně všech sociálních dávek, přídavků a příspěvků…). Příjmová hranice chudoby je tak v každé zemi jiná. V současné době je nejnižší míra chudoby v Česku, v Nizozemí (10 %). Nejvíce lidí ohrožených „chudobou“ je naopak v Lotyšsku (23 %) a v Řecku (21 %). Hranice chudoby závisí především na výši mediánu (v čistém – po zdanění) v každé zemi, z tohoto důvodu je nejvyšší absolutní hranice chudoby v bohatých zemích. V Česku je chudý každý s příjmem nižší než 2 878 EUR za rok, v Lucembursku s příjmem pod 17 808 EUR.

Za jídlo utratí nejméně Irové

Výdaje na jídlo tvoří ve všech domácnostech jednu z hlavních položek. V západní Evropě jsou výdaje na jídlo nižší než ve východní Evropě. Hlavní důvod je ten, že ceny základních potravin jsou ve východní Evropě přibližně dvakrát tak levnější, ale platy jsou zde nižší více než trojnásobně (většinou i více). Západoevropané tedy mají z každé výplaty více peněz na své zájmy a zábavu.Nejvyšší měsíční výdaje na jídlo jsou v Rumunsku (35,0 %), Bulharsku (33,2 %), Litvě (28,5 %) a Lotyšsku (22,0 %). Naopak nejméně ze svého rozpočtu utratí za jídlo v Irsku (7,0 %), ve Velké Británii (9,5 %) a v Lucembursku (10,0 %).

Nejvíce manažerek je v Lotyšsku

Evropská unie prosazuje politiku rovných příležitostí. I přes zaměření na rovnost ženamužů zůstávají na evropských trzích práce závažné rozdíly mezi ženami a muži v účasti na trhu práce, zaměstnanosti, výdělcích a profesním postupu. Míra činnosti a zaměstnanosti žen zůstává značně nižší než míra činnosti a zaměstnanosti mužů. Skloubit mateřské povinnosti a kariéru je náročné. Přesto se to mnohým daří.Počet manažerek rok od roku roste. V současné době činí v celé EU 32,1 %. Nejvíce žen v politice je ve Švédsku (45 %), na druhém místě je Dánsko a Finsko (38 %). Ve Skandinávských zemích bylo taky nejdříve uzákoněno hlasovací právo pro ženy - ve Finsku v roce 1906, v Dánsku 1915. Například ve Spojených státech to bylo až v roce 1920 a ve Švýcarsku až v roce 1971. Nejméně žen v Parlamentu je v Řecku, na Maltě a v Maďarsku (9 %).

Závěr: Nejlepší podmínky k životu? Lucembursko a Nizozemí!

Vítězem hodnocení se stalo Lucembursko spolu s Nizozemím (výsledný index 7,9), na třetím místě skončilo Irsko (8,9). Česko se umístilo na 16. místě spolu s Estonskem s minimální ztrátou na Španělsko, až za námi se umístilo Řecko či Portugalsko. Nejhorší podmínky k životu z členských zemí EU jsou dle vybraných kritérií v Bulharsku a Rumunsku.

Hodnocení životní úrovně v zemích EU

Stát

Očekávaná délka života (v letech)

HDP na obyvatele (v paritě kupní síly USD)

Index korupce

Průměrná roční mzda (dle kupní síly, v EUR)

Nezaměstnanost (v %)

Lucembursko

79.18 (9)

79 400 (1)

8,3 (5)

27 395 (1)

4,2 (6)

Nizozemí

79.25 (8)

39 000 (4)

8,9 (4)

15 814 (12)

2,9 (2)

Irsko

78.07 (16)

46 600 (2)

7,7 (8)

22 207 (2)

6,0 (16)

Švédsko

80.74 (2)

37 500 (5)

9,3 (1)

17 217 (8)

5,2 (11)

Dánsko

78.13 (15)

37 200 (6)

9,3 (1)

21 521 (3)

2,7 (1)

Francie

80.87 (1)

32 600 (12)

7,1 (11)

18 873 (6)

7,4 (21)

Rakousko

79.36 (6)

39 300 (3)

8,1 (6)

18 960 (5)

4,1 (4)

Belgie

79.07 (11)

36 200 (7)

7,3 (10)

17 143 (9)

5,7 (14)

Velká Británie

78.85 (12)

35 000 (9)

7,7 (8)

19 863 (4)

5,2 (10)

Finsko

78.82 (13)

36 000 (8)

9,0 (3)

16 882 (10)

6,1 (18)

Německo

79.10 (10)

34 100 (10)

7,9 (7)

18 055 (7)

7,4 (20)

Slovinsko

76.73 (18)

28 000 (15)

6,7 (12)

8 851 (17)

4,3 (7)

Itálie

80.07 (3)

30 900 (13)

4,8 (21)

16 617 (11)

6,5 (19)

Kypr

78.15 (14)

27 100 (16)

6,4 (15)

12 344 (14)

3,5 (3)

Španělsko

79.92 (4)

33 600 (11)

6,5 (14)

13 431 (13)

9,9 (26)

Estonsko

72.56 (25)

21 800 (19)

6,6 (13)

5 611 (20)

4,1 (5)

Česko

76.62 (19)

24 500 (17)

5,2 (18)

5 625 (19)

4,4 (9)

Malta

79.30 (7)

23 400 (18)

5,8 (17)

8 308 (18)

5,8 (15)

Litva

74.67 (22)

16 800 (25)

4,6 (23)

4 896 (23)

4,3 (8)

Řecko

79.52 (5)

30 600 (14)

4,7 (22)

12 203 (15)

7,8 (25)

Polsko

75.41 (20)

21 800 (19)

6,1 (16)

4 808 (25)

7,5 (22)

Slovensko

75.17 (21)

20 200 (22)

5,0(20)

4 889 (24)

10,5 (27)

Portugalsko

78.04 (17)

21 800 (19)

4,6 (23)

9 674 (16)

7,5 (23)

Maďarsko

73.18 (23)

19 300 (23)

5,1 (19)

5 462 (21)

7,6 (24)

Lotyšsko

71.88 (27)

17 700 (24)

4,6 (23)

4 978 (22)

5,6 (12)

Bulharsko

72.83 (24)

11 800 (26)

3,6 (27)

2 453 (27)

5,7 (13)

Rumunsko

72.18 (26)

11 100 (27)

3,8 (26)

3 036 (26)

6,0 (17)

Stát

Daňové zatížení(v % k HDP)

Počet odpraco-vaných hodin za týden (při plném úvazku)

Počet chudých(v %)

Výdaje za jídlo z rodinného rozpočtu (v %)

Počet manažerek (v %)

Výsledný index

Lucembursko

36,40 (12)

40,0 (11)

14 (11)

10,0 (3)

26,3 (20)

7,9

Nizozemí

40,40 (19)

38,9 (1)

10 (1)

11,5 (6)

25,6 (22)

7,9

Irsko

34,00 (8)

39,2 (4)

18 (17)

7,0 (1)

30,2 (15)

8,9

Švédsko

49,70 (26)

39,9 (10)

12(3)

12,5 (8)

29,8 (16)

9,0

Dánsko

50,00 (27)

39,4 (7)

12 (3)

11,5 (5)

23,0 (23)

9,1

Francie

46,10 (24)

39,1 (3)

13 (7)

15,0 (11)

37,1 (4)

10,0

Rakousko

43,40 (22)

42,4 (27)

13 (7)

11,0 (4)

27,0 (18)

10,2

Belgie

46,80 (15)

39,0 (2)

15 (14)

14,0 (10)

32,9 (8)

11,0

Velká Británie

39,00 (17)

42,4 (26)

19 (20)

9,5 (2)

34,5 (5)

11,3

Finsko

43,60 (23)

39,2 (5)

13 (7)

13,0 (9)

29,7 (17)

11,3

Německo

40,60 (20)

40,3 (13)

13 (7)

12,0 (7)

26,4 (19)

12,0

Slovinsko

39,30 (18)

41,4 (24)

12 (3)

16,0 (15)

32,8 (9)

13,8

Itálie

42,60 (21)

39,3 (6)

20 (21)

15,5 (13)

31,9 (12)

14,0

Kypr

36,60 (23)

39,9 (9)

16 (15)

16,5 (16)

13,6 (27)

14,2

Španělsko

37,30 (15)

40,9 (17)

20 (21)

15,0 (12)

32,3 (11)

14,4

Estonsko

31,10 (5)

41,0 (19)

18 (17)

18,5 (21)

37,5 (3)

14,7

Česko

36,30 (11)

41,3 (22)

10 (1)

17,0 (17)

30,3 (14)

14,7

Malta

35,20 (10)

40,4 (14)

14 (11)

17,0 (18)

14,5 (26)

15,4

Litva

30,00 (3)

39,7 (8)

20 (21)

28,5 (25)

42,7 (2)

16,0

Řecko

33,50 (6)

40,7 (16)

21 (26)

16,0 (14)

25,8 (21)

16,4

Polsko

37,00 (14)

40,1 (12)

18 (17)

17,0 (19)

34,2 (7)

17,1

Slovensko

29,50 (2)

40,9 (18)

12 (3)

19,0 (23)

31,2 (13)

17,3

Portugalsko

33,80 (7)

41,2 (20)

19 (20)

19,0 (22)

32,5 (10)

17,7

Maďarsko

37,30 (16)

40,7 (15)

16 (15)

17,5 (20)

34,3 (6)

18,2

Lotyšsko

30,40 (4)

42,2 (25)

23 (27)

22,0 (24)

44,3 (1)

18,9

Bulharsko

34,40 (9)

41,3 (23)

14 (11)

33,2 (26)

19,3 (24)

21,0

Rumunsko

29,20 (1)

41,3 (21)

19 (20)

35,0 (27)

16,9 (25)

21,6

Další článek


 

celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: chudoba
Robert-Antonio
10. 2. 2009, 21:39
Re: chudoba
Patrik Chrz
10. 2. 2009, 12:17
Re: chudoba
Petr Gola
10. 2. 2009, 06:56
chudoba
Michal Daněk
10. 2. 2009, 06:41

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená