V ČR žijí desítky tisíc cizinců, tradičně nejvíc jde o zástupce nám blízkých slovanských národů, ale početná je i vietnamská komunita. Dle čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo na konci loňského roku v Česku přes 96 tisíc státních občanů SR. Následující čísla zachycují mzdové údaje o šedesáti tisících z nich, kteří jsou v ČR zaměstnaní, přičemž 41 % mělo trvalý pobyt. Slovně lze výsledek interpretovat stručně: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti s nadprůměrnou mzdou a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají.
Údaje o cizincích v ČR shrnul na Twitteru ministr Babiš:
Zatímco průměrná mzda všech zaměstnanců vloni činila 27 002 Kč, Slováci pobírali 30 453 Kč. Rozdíl v aritmetických průměrech (3 451 Kč) byl sice vysoký (13 %), avšak když porovnáme prostřední mzdy (mediány), byl podstatně menší (6 %): medián v ČR činil 23 078 Kč, u Slováků 24 559 Kč. Jedním z důvodů, proč si Slováci u nás vydělávají více, je vyšší počet odpracovaných hodin. V celé ekonomice byl placený čas v průměru 173,7 hodin za měsíc, u občanů SR to však bylo o 1,8 hodiny více. Při přepočtu na hodinový výdělek tak byla mediánová mzda slovenských občanů vyšší jen o 5 %.
Slovenští zaměstnanci se od těch českých odlišují hlavně stupněm dosaženého vzdělání. Zatímco podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním činí v ČR 16 %, vysokou školu má u nás každý čtvrtý Slovák. Nejčastějším vzděláním je střední škola s maturitou (36 %), u Slováků u nás však převažují učňovské školy (33 %). Také 7,5 % Slováků pracujících v ČR má jen základní vzdělání, přičemž celková hodnota je v ČR 5,6 %. V tomto směru je tedy populace Slováků extrémněji rozdělena. Kompletní statistiku najdete na webu ČSÚ.
Máte v pracovním kolektivu Slováka?